Bezpečný výběr úložiště jaderného odpadu vázne na netransparentnosti SÚRAO i pomalém postupu MPO

Obce protestují proti nedodrženým slibům SÚRAO. 2632 občanů se vyslovilo proti stavbě hlubinného úložiště na Třebíčsku. Zejména namítají, že přípravou úložiště pověřená Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále SÚRAO) zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále MPO), nepostupuje transparentně a nedodržuje veřejně deklarované sliby dané obcím o neprovádění průzkumných prací bez jejich souhlasu.

Formou petice se občané a obce z Třebíčska obrátili na Senát Parlamentu ČR. Vypracování stanoviska Senátu mi bylo přiděleno jako zpravodaji gesčního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Občané se také obávají, že poslední výzkum veřejného mínění, provedený na malém vzorku 300 občanů, bude účelově použit jako jedno z důležitých kritérií při rozhodování o zúžení počtu uvažovaných lokalit pro úložiště. Přitom už v několika místních referendech se občané vždy vyslovili v rozmezí 81, 8 – 98, 5 % zúčastněných proti. Jsem přesvědčena, že výsledky referend zůstávají, vzhledem k omezené vypovídací hodnotě průzkumu, nezpochybnitelným faktorem při výběru lokality úložiště.
Výsledky průzkumu navíc SÚRAO tají. Analýza, kritéria posouzení a vyhodnocení vhodnosti uvažovaných lokalit úložiště, stejně jako expertní tým, který lokality posuzoval, je tajný. Bez souhlasu obcí prováděné geologické průzkumy jsou rovněž tajné, výsledky ani závěry nemá SÚRAO v plánu zveřejnit ani poskytnout obcím.

Utajování považuji za bezdůvodné a chování SÚRAO za vysoce netransparentní.

Dle atomového zákona, závazné unijní legislativy i mezinárodního práva má být zaručeno zajištění účinné informovanosti veřejnosti a především posílení zapojení dotčených obcí v procesu od výběru lokality úložiště až po jeho následné provozování.
Zvláštní zákon, který má celý proces detailně upravit, ale bohužel stále nebyl MPO předložen, ačkoliv první návrh věcného záměru vznikl už v roce 2012. Nově byl úkol vládou zadán v lednu 2017. Ministr průmyslu a obchodu jej měl předložit do konce června 2018. Úkol však opět nebyl splněn.

Pověřený výbor Senátu konstatoval, že je petice dle návrhu mé zpravodajské zprávy oprávněná. Pro dosažení přijatelného řešení výběru lokality úložiště je nutné zajištění účinné informovanosti veřejnosti a dotčených obcí a zejména vytvoření právního rámce s jasně specifikovanou rolí a zapojení obcí do rozhodování v celém procesu.

Obecněji však stále k diskuzi zůstává, proč má každá země EU mít své vlastní úložiště. Je jasné, že přírodní podmínky, které mají zajistit základní bezpečností bariéry pro úložiště, jsou v některých zemích zcela minimální. Právě v oblasti zajištění jaderné bezpečnosti a při vědomí nereálnosti absolutního vyloučení všech rizik s možnými přeshraničními důsledky by byla výhodou a přínosem k posílení bezpečnosti a užší spolupráce zemí EU dohoda na společném úložišti, splňujícím v rámci širších možností EU nejbezpečnější parametry.

Zdroj: blog.aktualne.cz

Auto: Jitka Seitlová.

Profil Jitky Seitlové

Senátorka a zastupitelka Olomouckého kraje. V minulosti pracovala v oblasti ochrany životního prostředí, průzkumu, sanace a územního plánování. Od roku 1991 působila jako specialista na úseku státní správy ministerstva životního prostředí. V roce 1996 byla za stranu ODA zvolena senátorkou v obvodu č. 63 – Přerov, post obhájila i v roce 2002, tentokrát již jako nestraník za hnutí Nezávislí. V Senátu působila (a nyní opět působí) jako místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Nyní je členkou KDU-ČSL.

Od roku 2002 zastupovala Parlament ČR v Radě Správy úložišť radioaktivních odpadů. V roce 2007 byla zvolena zástupkyní Veřejného ochránce práv. Mezi její kompetence patřily oblasti veřejné správy jako sociální péče, školství, zdravotnictví, ochrana osobních údajů, stavební řád, ochrana památek a životního prostředí. Po skončení mandátu v roce 2013 úspěšně absolvovala zkoušku mediátora na Ministerstvu spravedlnosti ČR a je zapsána do seznamu mediátorů. V roce 2014 znovu kandidovala do Senátu, tentokrát jako nestraník s podporou SZ a KDU-ČSL.