Červená karta pro ministra Havlíčka. SÚRAO pro nás není partner, vzkazuje k úložišti lokalita Hrádek

Vyšlo: 23.9.2021

Zhruba stovka lidí se sešla dnes odpoledne v kulturním domě v Dolní Cerekvi, kde ústředním tématem bylo úložiště radioaktivního odpadu. To by mohlo vzniknout v lokalitě (Čertův) Hrádek, která je mezi čtyřmi „finálními“ lokalitami. Osm dotčených obcí se výstavbě aktivně už více než dva roky brání. Jejich hlavním argumentem, proč nechtějí úložiště na svém území, je ochrana národních zdrojů pitné vody.

Setkání v podobném duchu se v Dolní Cerekvi konalo v dubnu 2019, kde dotčené obce podepsaly dohodu o společném postupu. To dnes hned v úvodu setkání připomněl starosta městyse Dolní Cerekev Zdeněk Dvořák. „Moc si vážíme podpory hned několika velkých obcí a tří mikroregionů. Nesmím zapomenout na Pelhřimov a Jihlavu a samozřejmě na samotný Kraj Vysočina, u kterého jsme také našli zastání. Když bych měl shrnout uplynulé měsíce, tak mě napadá věta, že my, zástupci všech čtyř lokalit hrajeme semifinále, které ale nikdo z nás nechce vyhrát,“ podotknul Zdeněk Dvořák.

Na dnešní setkání přijelo také několik lídrů stran, kteří v nastávajících parlamentních volbách usilují o přízeň voličů. Jako první z hostů promluvila první náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti). Podle ní Česká republika v otázce úložiště jaderného odpadu příliš tlačí na pilu. „Celkově mi to vše přijde ukvapené. Ráda bych, aby všechny otázky byly včas zodpovězeny,“ řekla náměstkyně Hana Hajnová.
Snížení počtu území zvažovaných pro úložiště z devíti na čtyři loni schválila Rada SÚRAO i vláda. V seznamu zůstaly z Vysočiny Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku, dále pak lokality Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž by měly být v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.

Pozvání přijala také Eva Požárová (STAN), předsedkyně Mikroregionu Třešťsko a zároveň místostarostka Třeště. „Ráda bych tu vyzdvihla to, že pět obcí z mikroregionu bojuje za čistou přírodu a také za to, aby se naše voda dala pít,“ vyjádřila uznání Eva Požárová.

Větší zapojení obcí by uvítala advokátka Eva Decroix (ODS), která do Dolní Cerekve přijela jako zástupkyně předsedy Senátu Miloše Vystrčila. „Nemáme zodpovězenu řadu otázek, což je pro mě, možná trochu vulgárně řečeno, arogance moci. Velkou chybou je to, že stále nemáme zákon o zapojení obcí,“ podotkla Eva Decroix.

Celkově s konceptem nakládání radioaktivního odpadu nesouhlasí Piráti a STAN, které dnes zastupovala lídryně Blanka Lednická. „My teď nevíme, na kolik se posune technologie, co se týká zpracování a nakládání s radioaktivním odpadem. Dalo by se říct, že nyní máme situaci buď úložiště, nebo voda,“ myslí si Blanka Lednická. Podobně jako Hana Hajnová, si i ona myslí, že stát na vybudování úložiště zbytečně moc tlačí. „Máme dost času,“ dodala Lednická.


Obce z lokality Čertův Hrádek na Jihlavsku, která je jedním ze zvažovaných míst pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, se dlouhodobě brání svému výběru především s odkazem na to, že stavba ohrozí národní zdroje pitné vody. Jejich...

O tom, že v celém procesu výběru finální lokality, je řada chyb, je přesvědčený poslanec Vít Kaňkovský (SPOLU). „Jsem rád, že kraj se bude zastávat dotčených obcí v daném procesu,“ zmínil Vít Kaňkovský.

S nastalou situací, která vznikla kolem výběru finální lokality úložiště radioaktivního odpadu, není spokojený ani lídr za KSČM Josef Zahradníček. „Velkou chybu vidím v tom, že se palivo nedokáže znovu zpracovávat,“ myslí si Josef Zahradníček.

Společný právní zástupce dotčených obcí Luboš Kliment znovu připomněl, dle jeho slov, zásadní pochybení Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO). „Vodní zdroj s povoleným odběrem 600 tisíc kubíků vody SÚRAO označuje jako zanedbatelný,“ popsal Luboš Kliment zmíněné pochybení a přitom mluvil o stanoveném ochranném pásmu řeky Jihlavy, jenž se využívalo naposledy ve velké míře v roce 2018 pro zásobení Jihlavy a okolí v době enormního sucha. V této době běžný zdroj Hubenov vodu neměl.

Před několika málo dny, v polovině července, schválila Vláda ČR aktualizaci Politiky územního rozvoje ČR. Pro Kraj Vysočina obsahuje dokument hned několik důležitých pasáží, z nichž nejzásadnější je ta týkající se případného budoucího výběru...

Starosta městyse Dvořák před závěrečnou diskuzí s veřejností za „faul, který ministerstvo průmyslu a obchodu provedlo při posuzování lokality Hrádek“ udělil červenou kartu ministru Karlu Havlíčkovi (ANO). V rámci následující diskuze zaznělo z úst Zdeňka Dvořáka to, že SÚRAO aktuálně není pro osmičku dotčených obcí partnerem, protože se na jednáních sami staví do role servisní organizace pro rozhodnutí státu. „Tedy de facto do role projektanta. A my se potřebujeme bavit se zadavatelem,“ vysvětluje Zdeněk Dvořák.

„To tak přece nesmíme nechat," zaznělo v sále kulturáku

V sále dolnocerekvického kulturního domu zazněly také názory veřejnosti. „Udělat díru do země a tu pak zabetonovat, to přece český člověk nemůže myslet vážně. To tak přece nesmíme nechat," znělo v emotivním projevu jednoho z přítomných návštěvníků odpolední debaty.

O slovo se přihlásila také jedna z obyvatelek Dolní Cerekve, která podle svých slov proti úložišti bojuje už dlouhých 30 let. „Víte, my jsme za těch 30 let už hrozně unavení. Já už jsem zažila14 ministrů a pět ředitelů SÚRAO. A všichni jen, s prominutím, žvaní. Proto jsem ráda, že se takto aktivně zapojili mladí lidé," vyjádřila poděkování Ludmila Fučíková.

Zdroj: jihlavska.drbna.cz

Lokalita Hrádek zvažovaná pro úložiště chce, aby stát vzal v potaz ochranu vody

Vyšlo: 23.9.2021

Obce z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska chtějí, aby stát bral při rozhodování o případném umístění úložiště jaderného odpadu v potaz ochranné pásmo v povodí Jihlavy. V minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy. Obce se chtějí zasadit o to, aby se pásmo dostalo do územních podkladů, kde teď chybí. Na veřejném zasedání v Dolní Cerekvi to dnes řekl starosta městyse Zdeněk Dvořák (nestraník). Hrádek patří mezi čtyři lokality v Česku zvažované pro úložiště.

Zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na setkání nebyli. Na webu správa uvedla, že povrchové odběry z řeky Jihlavy v profilu čerpací stanice Rantířov mají v běžném režimu pouze doplňkový význam. I přesto se podle správy Rantířov objevil v hodnocení a popisu lokalit.

Obce z lokality Hrádek dlouhodobě požadují vyřazení z míst zvažovaných pro stavbu hlubinného úložiště s odvoláním na možné ohrožení zdrojů pitné vody. Poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky.

Podle správy úložišť lokalita Hrádek sice disponuje několika vodními zdroji podzemních vod, podle ní to ale jsou zdroje lokálního významu.

Dohodu o společném postupu starostové z Hrádku podepsali v dubnu 2019, společně také využívají služby právníka Luboše Klimenta. Ten teď našel dokument z roku 1983, kde je ochranné pásmo Jihlavy zanesené. Podle Dvořáka se obce budou zasazovat o to, aby toto ochranné pásmo nebylo jen naskenované na papíře, ale aby bylo převedené do digitální podoby a aby bylo doplněné do všech územně analytických podkladů. „Aby to, co platí, bylo zaneseno všude, kam si pro to dotčené orgány sahají,“ řekl.

Dvořák také uvedl, že ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (za ANO) pošlou obce červenou kartu za to, že ministerstvem zřízená správa úložišť podle nich zdroj vody z řeky zanedbala.

Na více než dvouhodinové setkání se starosty dnes přišly desítky lidí. Náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti) řekla, že chce spolu s obcemi bojovat za to, aby se harmonogram přípravy úložiště roztáhl do delšího času. Stát podle ní teď příliš „tlačí na pilu“. Do Dolní Cerekve přijeli také někteří lídři kandidátek do sněmovních voleb v kraji.

Snížení počtu území zvažovaných pro úložiště z devíti na čtyři loni schválila vláda. V seznamu zůstaly z Vysočiny Hrádek a Horka a lokality Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž mají být v hloubce půl kilometru uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v Česku začít stavět v roce 2050. Podle předpokladu správy úložišť se termín výběru jedné finální a jedné záložní lokality proti původnímu předpokladu posune o pět let na rok 2030. Uvedla to na webu.

Zdroj: ČTK