Český rozhlas: (Ne)chceme jaderné úložiště

     

    Je třeba zahájit společenskou debatu o tom, jak nakládat v České republice s jaderným odpadem. Události posledních let totiž ukazují, že stát úplně jasnou koncepci nemá. Na tom se v diskusní části pořadu Dobrá vůle Plus shodli předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a předseda ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.

    Celý pořad.

    Velmi silný hlas zaznívá například z lokality Březový potok v jihozápadních Čechách. Proti úložišti je zde všech šest dotčených obcí, jakož i blízké město Horažďovice. „V roce 2003 nám tehdejší ředitel SÚRAO sdělil, že v naší lokalitě by mohlo úložiště vzniknout, že tu budou probíhat geologické průzkumy a že my jako obce to nemůžeme nijak ovlivnit“ vzpomíná starosta Chanovic Petr Klásek.

    SÚRAO neboli Správa úložišť radioaktivních odpadů je státní úřad, který má celý proces vyhledávání místa pro stavbu úložiště na starosti. Harmonogram počítá s tím, že příští rok by se měl počet zkoumaných lokalit zúžit ze sedmi na čtyři. Konečné rozhodnutí o umístění úložiště chce stát učinit do roku 2025. Stavba by měla být hotová tak, aby se do ní od roku 2065 mohlo navážet vyhořelé palivo, dosud umístěné v tzv. meziskladech v areálech jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

    Kvůli tomu je třeba vytěžit zhruba 3 miliony tun horniny, tedy víc, než kolik je objem Cheopsovy pyramidy. Povrchový areál úložiště má zaujímat 30 hektarů. Hluk, prach, naprostá změna krajiny, ztráta podzemních vod i riziko nehody nebo útoku při transportu vyhořelého paliva – to jsou nejčastější argumenty, které při protestech zaznívají.  

    Ne všude jsou ale lidé jednotní. Například starosta obce Blatno v lokalitě Čertovka (na pomezí Středočeského, Karlovarského a Plzeňského kraje) Václav Beneš by úložiště uvítal: „Myslím, že to žádné velké riziko nepředstavuje. Nechť proběhnou geologické průzkumy a pak nechť odborníci rozhodnou. Nenecháme to na aktivistech, kteří by úložiště nestavěli vůbec nikde.“

    Jinak je tomu ale ve tři kilometry vzdáleném Lubenci, kde lidé úložiště i průzkumné práce odmítli v místním referendu. Hlasování sice místní rozdělilo, referendum je ale platné a současné vedení obce se jím při jednání se státem řídí. 

    Český rozhlas, pořad Dobrá vůle, Autor: Jakub Šiška
    3. června  2017