Do Bystřice míří gigant Cooper

Stát pošle miliony korun na zasíťování průmyslové zóny, radnice řeší příchod dvou zájemců

Příští rok skončí těžba uranu v dole Rožná. Mikroregion proto musí počítat s vyšší nezaměstnaností, která je už tak na Bystřicku dlouhodobě nad republikovým průměrem.

Úřady práce v mikroregionu evidují 7,7 procenta lidí bez místa, přímo v Bystřici se nezaměstnanost drží na úrovni 8,4 procenta.

Starostové doufají, že se podaří přilákat další firmy do bystřické průmyslové zóny. Jenže tenhle stav trvá už několik let.

Jak to aktuálně vypadá s novými investory? „Podepsali jsme smlouvu o smlouvě budoucí s bystřickou firmou Adoz, která projevila zájem o necelé dva hektary pozemků. Zaměstná zhruba sto lidí ve strojní výrobě,“ prozradil bystřický místostarosta Josef Vojta. Adozu už nestačí výrobní kapacita v současném sídle.

Mnohem větší terno by znamenal druhý zájemce. V březnu by měli zastupitelé projednat příchod silného investora. Podle informací MF DNES jde o nadnárodní koncern Cooper Standard Automotive, který má pobočky v devatenácti zemích.

Ve Žďáře nad Sázavou, kde působí už osmnáct let, zaměstnává zhruba tisíc lidí. Podle výroční zprávy z roku 2014 dosáhl žďárský závod obratu přes 3,4 miliardy korun.
Nadnárodní firma se zaměřuje na dodávky pro automobilový průmysl, Žďár patří do divize Fluid a vyrábí systémy sloužící k rozvodu kapalin a stlačeného vzduchu.
Vyjádření vedení žďárského závodu se redakci nepodařilo získat. Na radnici byli o něco sdílnější. Zájem Cooperu potvrdil starosta Karel Pačiska. „Intenzivně jednáme, firma požaduje osm hektarů. Mělo by jít o montovanou přízemní stavbu, která rychle vyroste,“ řekl Pačiska. Výroba by měla začít už příští rok. „Hezky by to navazovalo s útlumem v dolech,“ poznamenal.

Bystřická pobočka, kde najde práci přes čtyři sta lidí, bude podle zdroje MF DNES přímo navazovat na žďárský závod. V tamní průmyslové zóně v Jamské ulici už se však Cooper Standard neměl kam rozšiřovat.

Bystřičtí měli dosud s přivábením nových investorů problémy. Většinu odradilo špatné připojení k dálnici. A byly i další důvody.
Lidé odmítli v referendu příchod firmy UJP, která plánovala výrobu palivových kazet pro jaderné elektrárny, výrobce zdravotnické techniky Dahlhausen si nakonec vybral jiné místo. Finský Hartwall měl před šesti lety dokonce vykoupené pozemky, ale svůj závod nepostavil.

Bystřice nyní získala „injekci“ ve výši 17 milionů prostřednictvím CzechInvestu. Peníze na vybudování další infrastruktury v průmyslové zóně z rozpočtu ministerstva průmyslu schválila letos na konci ledna vláda.

„Bystřici nad Pernštejnem bude v roce 2016 poskytnuta podpora do výše 17 milionů korun, a to z Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury,“ potvrdila mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.

Na přípravu infrastruktury v průmyslové zóně za železniční tratí směrem na Rodkov padne celkem 22 milionů korun. Podle místostarosty Vojty jsou uznatelné náklady pro dotaci ve výši 75 procent.

„Teď nám hraje do karet oživení ekonomiky,“ uznává Vojta. „Přibylo žádostí drobných podnikatelů, kteří ve městě rozšiřují svoji výrobu.“ Podle starosty Pačisky míří z Bystřicka za prací jinam kolem tisícovky lidí. „Hodně lidí jezdí do kuřimského Tyca, První brněnské strojírny Velká Bíteš, Medinu nebo Žďasu,“ jmenuje velké firmy v dojezdové vzdálenosti. Největším zaměstnavatelem přímo v Bystřici je výrobce nástrojů Wera Werk, který zaměstnává kolem 600 lidí.
Konec těžby uranu v posledním aktivním dole v Evropě zaměstnal několik vlád, které uzavření dolů několikrát odložily. Podle šéfa státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka se naráz ocitne bez práce maximálně 200 z 850 lidí. Hromadné propouštění oznámí ve druhé polovině roku v předstihu kvůli zákonné lhůtě. Kolik státní podnik udrží v příštích letech lidí, záleží i na tom, jak bude úspěšný v získávání energetických projektů.

XXX

Fakta Kdo přijde do Bystřice Cooper Standard Automotive je nadnárodní společnost s ústředím v USA. Její závod ve žďárské průmyslové zóně, kde pracuje zhruba tisíc lidí, patří do divize Fluid a zabývá se výrobou palivových, potrubních a jiných systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a jiných médií v autech. V 19 zemích zaměstnává přes 27 tisíc lidí. Místní firma Adoz chce rozšířit strojní výrobu. Nyní zaměstnává zhruba 60 lidí.

Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina

Autor: Jíří Bárta