Hlubinné úložiště dál budí emoce

     

    Byla to očekávaná a nutno říct třaskavá zpráva. Nakonec počátkem roku nepřišla. Stát o další víc než rok odložil rozhodnutí, na které čtyři lokality zúží výběr z devíti vytipovaných území, vhodných pro budoucí hlubinného úložiště vysoceradioaktivního odpadu. Zajímá to řadu obcí i na Vysočině, protože rovnou čtyři zvažované lokality jsou v tomto kraji.

    „Vydání zprávy se předpokládá v první polovině roku 2020,“ uvedla mluvčí státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerová.

    V dotčených obcích nejen Kraje Vysočina se nezmenšuje odpor vůči geologickým průzkumům a myšlence stavět hlubinné úložiště, které má sloužit k ukládání především vyhořelého jaderného paliva z tuzemských elektráren. Lidé už státním úředníkům po předchozích zkušenostech nevěří.

    O víkendu to bylo znát při společném happeningu v lokalitách Hrádek, Kraví hora, Horka a Na Skalním. Z argumentace rozčilených účastníků protestních akcí vyplývá, že mnozí z nich věnují problematice hlubinného úložiště spoustu volného času a dohledávají si technické informace.

    V lokalitě Hrádek, což je okolí Dolní Cerekve, jsou přesvědčení, že je riskantní budovat úložiště na evropském rozvodí, odkud se zásobuje Jihlava a zdroje pitné vody pro Prahu a Středočeský kraj.

    Lokality z třebíčského okresu Horka na Budišovsku a Na Skalním na Jaroměřicku upozorňují, že Třebíčsko už nese zátěž provozu dukovanské jaderné elektrárny, sanované skládky v Pozďátkách a skládky komunálního odpadu v Petrůvkách.

    Údiv nad Kraví horou

    A Kraví hora na Žďársku? Určitý políček činnosti SÚRAO se dá vyčíst z čerstvé vydané výroční zprávy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) za rok 2018. Obsahuje výtky právě k lokalitě Kraví hora z hlediska geologických poměrů, SÚJB je považuje za nevyhovující. Kraví Hora je totiž díky dřívější těžbě uranu důkladně geologicky zmapovaná.

    „Lokalita Kraví hora, tak jak je zvažovaná SÚRAO, je malá, koresponduje se štolami po těžbě uranu, ve kterých se může nečekaně dít cokoli. Zkrátka rizikových faktorů na to, že stát hledá homogenní velmi stabilní a přiměřeně rozsáhlý terén, je tam příliš,“ říká Martin Schenk z občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora.

    Schenk shrnuje i hlavní pochybnosti ohledně budování hlubinného úložiště v Česku. „Nikde ve světě dosud takové úložiště reálně v provozu není. Až se odpad uloží do štoly 500 metrů pod zem, natvrdo se uzavře, aby se k němu nikdo nedostal 300 tisíc let bez možnosti monitoringu, co se pod zemí děje. Vláda říká – naše generace to musí vyřešit. My říkáme – to jsme tak chytří, že to řešíme?“ Lidem v dotčených obcích vadí příliš mnoho lidského faktoru, který může selhat. A taky to, že se především nejde cestou zkoumání, jak odpad využít. „Řítíme se do slepé uličky, do které se nainvestují velké peníze a pak se budeme vracet,“ je přesvědčený Schenk. Výstavba úložiště má v dnešních cenách stát 110 miliard korun.

    V souvislosti s nespokojeností obyvatel z vytipovaných lokalit mluvčí SÚRAO Lucie Steinerová zdůrazňuje novinku, která se pro letošní rok připravuje. „Obce ze všech vytipovaných lokalit mají právo na vyjádření svého názoru a my to samozřejmě respektujeme. Jejich zapojení do rozhodovacího procesu je důležitou součástí projektu. Proto se pracuje na přípravě zákona o zapojení obcí, jehož dokončení včetně projednání je v legislativním plánu pro letošní rok,“ říká.

    „SÚRAO nyní nerozhoduje o vybudování hlubinného úložiště, ale hledáme místa, kde by to z hlediska bezpečnosti jednou mohlo být, pokud se nenajde lepší řešení, jak vyřešit konec životního cyklu tohoto druhu odpadu“, doplňuje mluvčí Steinerová.

    Kvalita průzkumů také s otazníkem

    SÚJB ve výroční zprávě připojilo ještě jednu výtku k práci SÚRAO: pozastavuje se nad kvalitou dosavadních průzkumů ve vytipovaných lokalitách. „Cílem SÚRAO pro letošní rok je dokončení geofyzikálních, tedy povrchových, výzkumných prací ve všech lokalitách pro zajištění co nejobjektivnějších dat,“ uvádí přímo SÚRAO v popisu činnosti pro rok 2019.

    SÚRAO je technická státní organizace, která má ze zákona za úkol řešit konec životního cyklu radioaktivních odpadů, které v České republice vznikají. Je vázána Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, podle které se výstavba hlubinného úložiště plánuje na rok 2050 a provoz od roku 2065, pokud se do té doby nenajde lepší řešení, jak ukončit životní cyklus tohoto typu odpadu. Dosud nejdál jsou Finové, kteří stavbu úložiště již zahájili. Další projekty tohoto typu připravují ve Francii či ve Švédsku.

    Autorka: Hana Jakubcová, Třebíčský deník, 30. 4. 2019
    Zdroj: https://zdarsky.denik.cz/z-regionu/hlubinne-uloziste-dal-budi-emoce-20190430.html