Hlubinné úložiště v regionu?

Článek z Horáckých novin o hledání hlubinného úložiště.

Správa úložišť radioaktivních odpadů začala ověřovat možnost umístění hlubinného úložiště v okolí jaderných elektráren. Nalezne tam mezi obyvatelstvem větší porozumění pro tento záměr než jinde v republice?

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) využije zřejmě i na Jaroměřicku zkušeností, které získala finská společnost Posiva při přípravě hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Podle smlouvy, podepsané 14. října, tato čtyřletá spolupráce vyjde na 2,75 milionu eur. „V České republice nyní probíhá první etapa geologických průzkumů na sedmi vytipovaných lokalitách. Těšíme se na spolupráci s finskou stranou. Poradní činnost bude zaměřena převážně na strategii umístění hlubinného úložiště. Očekáváme pomoc také při posuzování vlivů hlubinného úložiště na životní prostředí a samozřejmě také doporučení při komunikaci s veřejností,“ uvedl ředitel SÚRAO Jiří Slovák po podpisu smlouvy o spolupráci. I díky této spolupráci SÚRAO předpokládá do roku 2025 doporučení dvou lokalit, jedné hlavní a jedné záložní, pro výstavbu hlubinného úložiště.

Zatím často jen trapasy

Právě komunikace SÚRAO a ministerstva průmyslu s veřejností v záležitosti hlubinného úložiště v Česku byla v minulosti často, mírně řečeno, poněkud nešťastná. Ještě dnes má neblahé dozvuky tisková konference ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který 17. července letošního roku navrhl zúžení počtu lokalit pro vybudování hlubinného úložiště ze sedmi na dvě, nacházející se na Vysočině – Horka a Hrádek. Důvodem podle Jana Mládka bylo to, že tamní obce nepodaly žaloby vůči průzkumným pracím, které výběru vhodné lokality pro vybudování úložiště předcházejí. Lidově řečeno – kdo nehrozí žalobami, ten souhlasí a tomu tam to úložiště uděláme.

Takové zvrácené uvažování ovšem dosti rozhněvalo dotčené obce na severu Třebíčska a výsledkem bylo, že také obce z lokality Horka vystoupily z Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti. Samostatně pak odstoupil i spolek Zdravý domov Vysočina. Na práci vládní pracovní skupiny se tak odmítli podílet již zástupci tří lokalit ze sedmi. Konkrétně starostové z lokality Březový potok a starostové a spolky z lokality Hrádek a Horka. „A je ticho po pěšině. Měla být, myslím 21. listopadu, schůzka Pracovní skupiny dialog, ale ministr Mládek ji zrušil, protože nemá v tom termínu čas. Ale my jsme z toho Dialogu vystoupili, takže my tam už nepojedeme. Byl to absolutně diletantský přístup ministra i ředitele SÚRAO, který ani nepovažuje za slušnost starosty obvolat a říct jim – zítra se o vás bude něco říkat, jestli chcete, přijeďte aspoň na tu tiskovku. Nepozvali nás, a to nás hodně vytočilo,“ vysvětlil rudíkovský starosta Zdeněk Souček a dodal: „Můj názor je takový, že SÚRAO se teď ocitá v začarovaném kruhu, kdy nemá možnost postoupit ani o krok dál, když na jedné straně ministr Mládek i premiér Sobotka garantují, že si nedovedou představit situaci, že by se úložiště stavělo v místě, kde k tomu nebude souhlas obcí. Podle mě SÚRAO hledá nějakou lokalitu, kde očekává nějakou jadernou vstřícnost, což asi v bezprostřední blízkosti jaderky lze očekávat daleko víc, než na druhé straně republiky.“

Přitom právě Horka, ležící na území městyse Budišova obcí Hodov, Nárameč, Oslavice, Oslavička, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín, by se vzhledem k rychlému sledu plánovaných prací již do roku 2025 mohla stát finální lokalitou, na které se v r. 2030 začne hloubit podzemní laboratoř a v r. 2050 i úložiště. Průzkumné území pro hledání úložiště se zde rozkládá na ploše 28,3 km2. „Naše vítězství je zatím pouze dílčí, a to v tom, že se dál zkoumá podle původního plánu, to znamená v sedmi lokalitách a ne ve dvou. Nemůžeme být naivní a myslet si, že třeba v roce 2018 nezůstaneme mezi čtyřmi lokalitami připadajícími v úvahu. Jde ale o to, aby se dodržovaly postupy, které už mnoho let platí, a nedělo se takové harakiri, jaké měl ministr Mládek ve své hlavě. Můj názor na případné hlubinné úložiště jako starosty obce musí být jednoznačný v tom, že nám platná referenda říkají, že mu máme zabraňovat z pozice účasti na správních řízeních. Jiná otázka je, co si myslím jako bývalý pracovník jaderné elektrárny. Musíme postupovat tak, jak lid v referendech rozhodl. A pokud v té otázce nebude vypsané nové referendum, které dosavadní rozhodnutí potvrdí nebo zvrátí, tak je to jasná věc – musíme proti tomu bojovat,“ řekl starosta Souček.

Jaroměřicko k jádru vstřícnější?

Zdá se, že nyní SURAO při hledání vhodné lokality pro úložiště zaměřilo svoji pozornost také více na území v okolí Klučovské hory. V dokumentech je tato lokalita označována jako EDU-západ. Obdobně je tomu kolem temelínské jaderky. „V prvních studiích nebylo s okolím jaderných elektráren uvažováno z důvodu primárního určení oblasti pro energetickou výrobu. Proto tyto oblasti byly z posuzování administrativně vyloučeny. Tento přístup byl (tak jako jinde ve světě) přehodnocen a i SÚRAO přistoupilo k prověření této možnosti,“ uvádí se v oficiálním vysvětlení SÚRAO, které v minulých dnech obdržela a projednávala i obecní zastupitelstva dotčených obcí na Jaroměřicku. Emoce a odpor jako leckde jinde v republice tento záměr nebudil ani v Zárubicích ani v Lipníku nebo v Ostašově. „Důležité je mít lokalitu, kde je to řešitelné. Protože potom to úložiště je relativně jednoduše vybudovatelné. Je to podzemní dílo, na němž není nic zvláštního,“ řekl již před časem v rozhovoru pro Horácké noviny ředitel SURAO Slovák.

Po výzkumu průzkum

V zájmovém území o velikosti 40 km2 leží obce Lipník, Dolní Vilémovice, Zárubice, Ostašov a Klučov. Do výběru jsou ale vtaženy i obce Ratibořice, Příložany nebo Boňov. V květnu 2016 byla podepsána smlouva o dílo s Českou geologickou službou, která během následujících 20 měsíců uskuteční geologický výzkum, na jehož konci bude studie proveditelnosti včetně vizualizace umístění podzemního i povrchového areálu, studie posouzení dopadů na životní prostředí a návrh průzkumného území pro další geologické práce o velikosti cca 25 km2 včetně žádosti o povolení tohoto území.

Schůzky na radnici v Jaroměřicích

Informační schůzky zástupců SÚRAO s vedením obcí „zpod Klučovské hory“ probíhají na jaroměřické radnici od března letošního roku. „Jedno setkání má být ještě do konce října,“ potvrdil starosta Ostašova Jaroslav Kabelka. Po projednání projektů v listopadu letošního roku začnou probíhat první terénní pochůzky. V březnu až červnu příštího roku je plánováno zahájení hlavní terénní kampaně. Závěrečná zpráva má být předána k oponentuře v prosinci 2017 a v březnu 2018 se má uskutečnit oponentní řízení výsledků projektu. Důležitý má být duben roku 2018, kdy se má rozhodnout o dalším postupu prací v polygonech kolem jaderných elektráren. „Tehdy by se mělo rozhodnout, jestli bude v nějakém menším prostoru u Dukovan nebo u Temelína pokračováno v průzkumu. Průzkum - to je to, co probíhá i na těch dalších sedmi lokalitách,“ vysvětlil starosta Kabelka. Stále totiž platí, že je v republice vytipováno sedm lokalit, kde probíhají geologické práce a v okolí jaderných elektráren se zatím jedná jen o výzkumné práce. „Zájmová území, tj. vytipované polygony v okolí jaderných elektráren, nejsou tedy rozhodně na stejné úrovni z hlediska poznání jako stávajících sedm lokalit,“ uvádí se ve stanovisku SÚRAO.

Souhlas obcí

S právem státu na výzkumné práce v jakékoliv lokalitě souhlasí i starosta Rudíkova Souček, který má v tomto směru s jen zdánlivě souznačnými slovy „výzkum“ a „průzkum“ zkušenosti z jednání kolem úložiště: „Stát má právo si zkoumat, co chce. Ale nemůžeme mu garantovat, že budeme souhlasit se samotnou stavbou úložiště. Je třeba zhodnotit nejen to, která z vybraných lokalit je geologicky nejbezpečnější, ale i to, jestli hlubinné ukládání je opravdu jediná možná cesta, jak se toho odpadu zbavit.“

Autor: Arnošt Pacola

Zdroj: Horácké noviny