Hlubinné úložiště vysoce radioaktivního odpadu ve Švýcarsku: „Dobré sousedství vypadá jinak“

Vyšlo: 19.9.2022 Zeit online

Reportáž Dominica Nahra a Kristiny Ratsch, Hohentengen 

Švýcarská jaderná agentura se staví proti naštvaným německým sousedům: V Hohentengenu nechtějí lidé akceptovat, že by se měl v jeho blízkosti skladovat švýcarský jaderný odpad

Gerda Sisenhauser – Wagner se dívá skrz okna svého obývacího pokoje na druhou stranu Rýna, kde začíná Švýcarsko. Tam naproti, na druhé straně Rýna, pod těmi stromy, by se měly v budoucnu skladovat vyhořelé palivové články ze švýcarských jaderných elektráren v hloubce 800 metrů. „Dobrá sousedství přece vypadá jinak,“ říká Eisenhauer – Wagner. Švýcarská pohraniční oblast Noerdlich Laegern se totiž má stát úložišťovou lokalitou, jak v pondělí sdělila Švýcarská národní agentura pro skladování radioaktivních odpadů (Nagra).

Vzdušnou čarou se plánové místo švýcarského úložiště nachází pouze jeden kilometr od obývacího pokoje paní Gerdy Eisenhauer – Wagner v obci Hohentengen v německé spolkové zemi Bádensko Wuertembersko. Ve svém obýváku sedí jednoho deštivého odpoledne se svým sousedem Berndem Feserem. Feser je majitelem tiskárny v Hohentengenu. Přinesl sebou vytištěný plán, kde nyní ukazuje, kde by měl být vstup do podzemního konečného úložiště, kde by se měl jaderný odpad přebalovat a svým prstem ukazuje, jak blízko by tato dvě místa byla od jejich domu v Německu.

Gerda má stažený obličej, když se mluví o radioaktivním odpadu. Podle ní se dá očekávat také úbytek turistů, pokud bude tento region spojený s konečným jaderným úložištěm a stejně tak její dům u Rýna by ztratil na ceně.

Ale především mají Eisenhauser – Wagner a Feser pochybnosti o rozhodnutí Nagra z jiného důvodu: Ještě před šesti lety Švýcarská jaderná agentura usoudila, že tato lokalita není pro stavbu jaderného úložiště dostatečně bezpečná. „Mám pochybnosti a jsem skeptický, když vidím tyto změny,“ řekl také Feser, „jako laikové sice všemu nerozumíme, ale nemám kde ověřit, co nyní platí.“ A stejně jako tito dva jsou na tom i ostatní obyvatelé Hohentengenu. Obávají se, že se jedná čistě o politické, nikoli geologické rozhodnutí.

Od roku 200 hledá Švýcarsko vhodné místo pro konečné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Eisenhauser – Wagner a Feser sledovali, jak Nagra v roce 2015 prováděla měření v Hogentengenu. Krátce nato se v obci vytvořila vlna odporu, někteří dokonce bránili, aby geologové vstupovali na jejich pozemek. Po obci se tiskly a rozdávaly letáky. Gerda Eisenhauer – Wagner vstoupila do německé místní organizace švýcarské skupiny LoTi, která se zasazuje a v boji proti stavbě hlubinného jaderného úložiště v lokalitě Noerlich Lagern.

Ve druhé etapě řízení Nagra v roce 2016 vyřadila Noedrlich Laegern ze seznamu lokalit, v hledáčku zůstaly pouze Cyrich Nordost a Jura Ost. To zklidnilo odpar v Hohentengenu.

Nyní o šest let později Nagra tvrdí, že v Noedrlich Lagern se nachází nejbezpečnější místo pro stavbu švýcarského jaderného úložiště. Její předseda Matthias Braun na tiskové konferenci hájil toto rozhodnutí následovně: „Geologie promluvila,“ řekl. Ale němečtí sousedé v Hohentengenu se ptají, jako to, že v roce 2016 mluvila geologie jinak.

Nagra se proto pokusila tento týden na shromáždění občanů v Hohentengenu lidem vysvětlit, že se skutečně jednalo o geologii, vědu, o výsledky měření a čísla. A nikoli o politiku.

Před městskou halou čekají aktivisté s transparenty. „Hlubinné jaderné úložiště v Noerdlich Laegern – s námi ne!“ stojí na jednom z nich, ze střechy vlaje vlajka s antiatomovým sluncem a nápisem Ne, díky. Jeden ze zástupců strany Zelených nafukuje balónky jejich strany a antiatomového hnutí, jeho kolegové již před několika hodinami dopravili před budovu atrapy prorezivělých sudů na jaderný odpad.

V sále je ticho, ačkoli je obsazeno všech 500 míst. Na pódiu sedí geolog ze švýcarské jaderné agentury Nagra Maurus Alig a Monika Stuffer ze Švýcarského spolkového úřadu pro energie (BFE) společně se starostou Hohentengu. Bernd Feser se usadil v poslední řde, vedle svého syna, Gerda Eisenhauer - Wagner sedí o několik řad před nimi.

Když Monika Stauffer chválí dobrou spolupráci mezi obyvateli Hohentengenu a Švýcarskem na regionálních konferencích, nikdo z přítomných se mezi sebou nebaví, když však geolog agentury Nagra prohlásí, že je potěšen, že mohl dnes do Hohentengenu přijet, někteří se tomu smějí.

Geolog z Nagra vysvětluje, že Nagra od svého rozhodnutí v roce 2015 provedla další měření, odebrala 45.000 vzorků horniny, zkoumala, které horninové vrstvy propouštějí vodu, dělala vrty a zkoumala pohyby země. Vyhodnotila pak nové měřicí body pod zemí a kromě jiného vyhodnocovala data o odolnosti hornin. Ukázalo se pak toto: Noedlich Lagern je nejbezpečnější lokalitou ve Švýcarsku. Dále prohlásil, že chápe obavy a strach obyvatel Hohentengenu. „Pokud člověk nezná fakta, tak vypadá komicky, že lokalita byla nejprve z výběru vyloučena a nakonec vyhodnocena jako nejvíce vhodná.“

Na stěně za ním běžela jeho power pointová prezentace, ukazující mapy, diagramy s červenými a modrými liniemi, nákresy horninových vrstev, srovnávající všechny tři zkoumané švýcarské lokality. Když linie nevykazuje žádné výkyvy, znamená to, že v horninové vrstvě nedochází k pohybu vody. A to je právě v Noerdlich Laegern.

Zde se nachází opalinovo .- jílovité souvrství z období jury, tedy vrstva, ve které by se měly skladovat radioaktivní odpady, která představuje ve srovnání s jinými zkoumanými lokalitami největší geologickou bariéru, bránící průniku vody, vážící radioaktivní látky, která se sama opraví, pokud praskne. Kromě toho se eroze, vznikající například vlivem Rýna, nemohou dostat až k této vrstvě a v oblasti se nachází dost místa na to, aby se dalo úložiště flexibilně postavit. Tyto tři argumenty mluví ve prospěch lokality Noerdlich Lagern.

Obyvatelé Hohentengenu si z ukázaných diagramů nic nedělají. Martin Benz, starosta Hohentengenu sedí na druhé straně pódia. Po celou dobu sledoval tiše prezentaci, teď se však otočil k publiku a řekl: „Tehdy při regionální konferenci ve Stadelu řekl geolog Nagry, že každý renomovaný odborník dá ruce od lokality Noedrlich Laegern pryč. Opalinovo jílovitá vstva tady byla už v roce 2015. „ Starostu vysvětlení zástupce agentury Nagra nepřesvědčilo o tom, že nová měření ukázala něco zcela odlišného než předtím a požadoval, aby se všechny podklady k výběru lokality opětovně přezkoumaly.

Na regionálních konferencích starosta Benz opakovaně požadoval aby také Hohentengen dostával kompenzační platby stejně jako průmyslové obce na švýcarské straně Rýna, jelikož místo se stavebním materiálem na stavbu úložiště by se nacházelo blíže k Hohentengenu než ke švýcarským obcím. A to, co dříve bylo prosbou, je nyní požadavkem.
Přítomní obyvatelé Hohentengenu se mezi sebou baví.

Z publika se ozývají první dotazy. Šéf švýcarské agentury Nagra Matthias Braun se zvedá z publika, vstupuje na pódium a usedá vedle geologa Nagry. Muž v modré polokošili pokládá dotaz, jak je to se stabilitou této bariéry. A poté dodává, že se mu nelíbil tón zástupkyně BFE. Následuje aplaus z publika.

Obyvatelé Hohentengenu se dále ptají na riziko zemětřesení v oblasti, zajímá je, zda může být úložištěm ohrožena spodní voda nebo co se stane, až bude úložiště plné.

Také se ptají, kdy Švýcarsko vystoupí z jaderného průmyslu, protože je jasné, že odpad, který už tady je, se bude muset někde uložit, a také Hohentengen je za to spoluzodpovědný, protože také kupoval elektřinu ze Švýcarska. Ale jak dlouho to může jít takhle dál? Vždy, když někdo řekl do mikrofonu, že Švýcarsko by si mělo svůj odpad ponechat, ale Hohentengen není skládkou Švýcarska, ozval se souhlasný aplaus.

Gerda Eisenhauser – Wagner opouští informační schůzku ještě před jejím ukončením. Na podobných jednáních již viděla velkou spoustu podobných tabulek a čísel. „Nagra se umí vždy velmi dobře prezentovat, ale nikdo tomu stejně nerozumí.“ O něco později se před halou objeví i Bernd Feser.Za nim jsou stále ještě vidět transparenty. Feser požaduje, aby expertní skupina pro švýcarské jaderné úložiště (EschT) nezávisle přezkoumala výběr Nagry. . „Jinak si budeme dále myslet, že jsme posledním cípkem Německa. Berlíin je hodně daleko, Stuttgart je hodně daleko - tam by se to dalo udělat.“

Již před lety vedlo curyšské letiště příletový koridor přes Hohentengen. Tehdy místní obyvatelé silně protestovali, sbírali podpisy, ale nic se nezměnilo. „Jsme již unavení stálými boji,“ řekl Bernd Feser. 2Již jsme rezignovali“ Obává se, že Švýcarsko vybralo příhraniční oblast jako úložišťovou lokalitu proto, že se zde dá očekávat nejmenší odpor.

Uplyne ještě hodně času, než se v Noerdlich Lagern skutečně začne stavět. Až v roce 2029 definitivně rozhodne Spolková rada o jaderném úložišti v zemi, poté bude ještě hlasovat švýcarské obyvatelstvo. Starosta Hohentengenu oznamuje konání dalších informačních schůzek. Šéf Nagra sděluje: „Nagra Vám bude vždy vše vysvětlovat, pokud o to budete mít zájem.“
Ale je možné, že i tohoto velkého projektu stejně jako letového koridoru dojde nakonec k oslabení odporu místních a jejich rezignaci. Gerda Eisenhauer – Wagner pokrčí před sálem rameny a dodává: „Člověk se cítí bezmocně“.

Zdroj: zeit.de

Přeložila Gabriela Reitingerová, OIŽP