Jaderné úložiště tady nechceme. Přijdeme o vodu a z městečka bude noclehárna, bojí se

Vyšlo: 11.2.2023

Už od 90. let čekají obyvatelé Dolní Cerekve na Vysočině na rozhodnutí, zda se u nich bude stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu. To ale stále nepřichází, místní se tak dál strachují o osud přírody, už tak poničené kůrovcem. Starosta Zdeněk Dvořák však má jiné obavy. "Na úložišti bude pracovat 450 lidí. Chceme tedy vědět, kdo to bude. Kde bude bydlet? Co bude pít?" ptá se.

Prostranství nad Dolní Cerekví působí jako každé jiné. Políčko i les poničený kůrovcovou kalamitou pokryl začátkem února sníh, úzká silnice, kterou lemuje několik skromných křížů, značí hranici přírodního parku Čeřínek.

Hrádek, jak se tomuto místu přezdívá, je ovšem mimořádně cennou lokalitou z jiného důvodu. Abychom pochopili proč, museli bychom se podívat několik set metrů pod zem. Málokde v Česku lze najít tak mocný žulový masiv, navíc v neporušeném stavu.

Srovnání s Hrádkem snesou jen tři další místa. Tři další finalisté výběru lokality budoucího hlubinného úložiště jaderného odpadu.

Nyní se na místě hýbe pouze stroj, který nakládá pokácené stromy, ale už v příštím desetiletí by se zde mohla začít hloubit štola vedoucí pět set metrů pod zem. A na povrchu by měl na 25 hektarech vzniknout areál.
reklama

"Někde tam by měla být horká komora, kde se vyhořelé palivo z jaderných elektráren rozbalí a bude přebalovat do kontejnerů," ukazuje na stroj starosta Zdeněk Dvořák. "A tady u kříže, kde stojíme, by mohla být vrátnice," dodává.

Pak se otáčí směrem ke svému městysu s 1300 obyvateli, který se rozkládá přesně na historické hranici mezi Čechy a Moravou, v údolí mezi kopečky jižní Vysočiny. Právě pod jeho částí by se mohly rozprostírat chodby, kde se bude zhruba od roku 2050 ukládat vyhořelé palivo z jaderných elektráren a další radioaktivní odpad.

Tedy v případě, že vědci usoudí, že právě Hrádek je pro stavbu úložiště nejvhodnější. Na konečný verdikt čeká Dolní Cerekev už od roku 1992, kdy ji pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů vytipovali nejprve jako místo možného meziskladu paliva a poté pro samotné úložiště. "Řešili to už moji rodiče. My dnes klademe stejné otázky jako oni, ale odpovědi stále nemáme," říká devětatřicetiletý starosta.
"Lesy jsou v čudu a oni chtějí dál mařit krajinu"

Na první pohled jde o aktivní obec. Pyšní se mimořádně kvalitní vodou, vlastní pekárnou i masnou nebo šitím plavek. Na náměstí stojí živý betlém, nástěnka zve na lekce zumby nebo karneval. Ročně se zde pořádá přes padesát sousedských akcí.

Na stolku s letáky na radnici lze ale mimo jiné zahlédnout občasník jihočeské ekologické organizace Calla s názvem Jaderný odpad a podtitulem "Zpravodaj o tom, co má zůstat skryto". Titulní stranu zdobí výjev z šestého ročníku Dne proti úložišti z loňského dubna. Jeden z protestujících ze sousední vesnice Rohožná zde dělá stojku na hlavě, za ním pak stojí mobilní toaleta s nápisem "Prý to někde být musí".

Takových protestů zde bylo za poslední desetiletí mnoho. Stačí říct slova "hlubinné úložiště" a okamžitě se v každém dotázaném rozproudí emoce. "Ničemu nevěřím. Nechci to tady," říká rázně čtyřiasedmdesátiletá žena, kterou reportéři Aktuálně.cz zastihli při cestě na nákup.

V Dolní Cerekvi žije celý život, vychovala zde své děti a nechce, aby vnoučata a pravnoučata vyrůstala za stavby úložiště. "Vždyť to máme mít rovnou tady za humnama," ukazuje směrem do kopce. "Ať si to dají blíž nebo rovnou pod postel, když je to tak bezpečné. Lesy jsou tady po kůrovci v čudu a oni nám tady ještě chtějí dál mařit krajinu. A co bude s naší vodou, která má kojeneckou kvalitu?" pokračuje seniorka.

Proti je i majitel místního obchodu s potravinami Zděnek Poledna. Ten ale oproti seniorce působí o poznání více rezignovaně. "Nikdo to tady nechce, ale co s tím," říká za pultem svého obchodu. "Je fakt, že by to mělo mít přínos pro finance, bylo by to vlastně ku prospěchu Cerekve. Ale peníze nejsou všechno. Přišel kůrovec, celé to tady znehodnotil. A teď má přijít tohle?" ptá se.

Jako jeden z řečníků na zmíněném Dni proti úložišti v dubnu vystoupil i starosta Dvořák. Zatímco mezi odpůrci hlavně upozorňoval na problémy, které může úložiště způsobit, mezi čtyřma očima vypadá smířlivěji. "Dovedu si představit, že tady úložiště bude," říká. Věta, kterou by ze starostů obcí v okolí vytipovaných lokalit vyslovil jen málokterý - jejich postoj je obvykle striktně odmítavý.

Možná i proto si Dvořák získal respekt obou stran, v radě správy úložišť dokonce zastupuje všechny dotčené obce. A koncem ledna hrál klíčovou roli při podepsání memoranda o společném postupu s Krajem Vysočina pro jednání o úložišti se státem.

Věří, že z hlediska vědy dává projekt hlubinného úložiště smysl. Sám vystudoval obor inženýrství životního prostředí na Českém vysokém učení technickém. "Vždycky říkám: Kde člověk, tam chyba. Proto je lepší zakopat odpad pět set metrů pod zem, kde nám pomůže příroda," míní Dvořák.

Opakuje tak častý argument vědců pracujících na projektu úložiště, proč je právě tato technologie v současnosti tím nejlepším, co lidstvo v oblasti ukládání radioaktivního odpadu vymyslelo. Radionuklidy obsažené ve vyhořelém palivu mohou být nebezpečné ještě po sto tisících let, a proto je třeba jej uložit na místo, kde nebude představovat žádnou hrozbu pro zdraví lidí ani pro životní prostředí. Nejlépe tedy do půlkilometrové hloubky v místě, kde je mimořádně stabilní hornina. Přesně takové, jaká je pod Dolní Cerekví.

Ačkoli Dvořák nesdílí strach obyvatel z ohrožení kvality vody jaderným odpadem, má obavy, zda odborníci dostanou na průzkum dost času. Původní časový rozpis počítal se začátkem ukládání v hlubinném úložišti od roku 2065. Evropská unie však loni souhlasila s dočasným zařazením jádra mezi zelené zdroje jen pod podmínkou, že státy postaví hlubinná úložiště do roku 2050.

Harmonogram je tak třeba upravit. Je možné, že průzkum území bude trvat o dva roky méně, než se původně plánovalo. "Pokud to má být politické rozhodnutí, tak ať někdo bouchne do stolu a řekne, že to tady bude. Ale nehrajme si na to, že to je odborné rozhodnutí, když nedáme odborníkům dost času na to, aby to udělali správně," podotýká Dvořák.

"Pro zvýšení transparentnosti v aktuálním období bude zřízen nezávislý Poradní panel expertů, který bude garantovat věcnou správnost jak popisu lokalit, tak jejich hodnocení," rozporuje jeho obavy ředitel správy úložišť Lukáš Vondrovic. Navíc opakovaně uvádí, že pokud by se prokázalo riziko ovlivnění vodních zdrojů, lokalita by z výběru vypadla.

Čas není to jediné, co Dvořáka znepokojuje. "Vyřešit je třeba bezpečnost ne hlubinnou, ale povrchovou a socioekonomickou. A na toto nám stát stále nedal odpovědi," tvrdí starosta.

Počítá se, že na stavbě a provozu úložiště, který potrvá sto let, bude trvale pracovat kolem 450 lidí, od vysokoškolsky vzdělaných expertů po dělníky. A bude potřeba, aby se velká část z nich nastěhovala i s rodinami co nejblíže úložiště. To by znamenalo pro Dolní Cerekev zásadní změnu. Stát slibuje obcím u vítězné lokality stamilionové kompenzace, Dvořák se ale ptá, zda je vůbec možné rozšířit infrastrukturu obce tak, aby zajistila provoz areálu.

"Kam budou jejich děti chodit do školy? Kdo je ostříhá, kdo jim bude vařit, z jaké vody? Teď řešíme připojení nového vodního zdroje, abychom vůbec uživili Cerekev. Ta vypije 100 kubíků za den. Areál samotný má vypít 120 kubíků," pronáší Dvořák se zoufalým úsměvem na tváři a zaťatými pěstmi.

"A že to budou výhradně vysoce vzdělaní lidé? Ne, někdo musí dělat černou práci. My jsme si hornictví dokázali úspěšně zničit. Když na Ostravsku nerubou Poláci, nerube nikdo. To je sem přesuneme? Potřebujeme tedy vědět, kdo to bude kopat, když to u nás nikdo neumí. Kdo se sem nastěhuje," říká Dvořák.

Obává se zejména přílivu agenturních zaměstnanců, se kterým bojují obce, ve kterých fungují velké podniky. Starostové obcí například na Tachovsku v minulosti upozorňovali, že cizinci, kteří v místě nejsou přihlášeni, neplatí třeba za odpady nebo údržbu obce. Někde se také zvýšila kriminalita.

"Víme, jaký problém je s agenturními zaměstnanci v Kostelci tady přes kopec. Denně je tam policie. Víme, co se stalo v Nošovicích, při stavbě Dukovan nebo Gabčíkova-Nagymaros, vyloučená lokalita je tam doteď," poukazuje starosta na firmu Kostelecké uzeniny, továrnu Hyundai nebo stavbu jaderné elektrárny a vodního díla u Bratislavy. "Chceme se rozrůstat udržitelně, aby to mělo hlavu a patu. A ne abychom se stali noclehárnou jenom proto, že tady má něco stát," dodává starosta.

Správa úložišť namítá, že na studii, která řeší mimo jiné i dopady a socioekonomický vývoj lokalit, se pracuje. "Starostové obcí o zahájení prací na těchto studiích byli informováni během představení ředitele správy obcím. Na přání starostů je možné se těmto studiím věnovat podrobněji, k tomuto slouží institut lokálních pracovních skupin," uvádí Vondrovic.

S Dvořákem se loučíme na parkovišti před radnicí - starosta vyráží do Prahy na schůzi rady správy úložišť, kde bude vyjednávat, aby měli obyvatelé Dolní Cerekve v rozhodování větší slovo. Najdou se ale i tací, kteří o to nestojí. A věří, že vědci rozhodnou správně. "Pokud to bude zabezpečené tak, jak slibují, tak mi to bude vcelku jedno. Třeba z toho budou nějaké peníze," říká muž, který na návsi venčí velkého černého psa.

Autor: Tomáš Klézl, Jakub Plíhal

Zdroj: aktualne.cz