Kam s německým jaderným odpadem?

     

    Dva roky po obnoveném začátku hledání vhodného místa pro stavbu německého trvalého úložiště jaderného odpadu se opět rozžal starý spor mezi Dolním Saskem a Bavorskem ohledně možných úložišťových lokalit. Zatímco předseda dolnosaské vlády Stephan Weil (SPD) trvá na otevřeném hledání na celém území spolkové republiky, jeho bavorský kolega, šéf CSU Markus Söder vylučuje kategoricky území spolkového státu Bavorsko z dalšího hledání vhodného místa pro uložení vysoce radioaktivních odpadů.

    „Stavba jaderného úložiště v Bavorsku nemá smysl. Z geologického pohledu je území Bavorska nevhodné, protože zde se nacházející hornina vykazuje mnohem horší bezpečnost než například Gorleben,“ řekl Söder v pondělí německé tiskové agentuře DPA v Mnichově. „Proto zde ani nemůže vzniknout bezpečné jaderné úložiště.“

    Podle Weila je naopak vyhledávání místa pro jaderné úložiště národním úkolem, kterému se nemůže nikdo vyhýbat: „Proto je pro mě zcela nepochopitelné, že se jednotlivé spolkové země chtějí z dalšího hledání úložišťového místa vyloučit – jako například Bavorsko nebo Sasko. Tímto způsobem to nepůjde.“ Podle něj je velkým úspěchem předchozího legislativního období, že se Německo shodlo na tom, že začne hledat místo od začátku s prázdnou mapou bez předchozích vytyčených lokalit.

    Weilovi však okamžitě oponoval Söder: „Otázka vhodného místa pro konečné jaderné úložiště nesmí být otázkou politickou, ale musí být rozhodnuta vědecky. Na prvním místě musí být co nejvyšší bezpečnost tohoto úložiště.“

    Německo původně plánovalo konečné úložiště v Gorlebenu. Po dlouholetých protestech se v roce 2017 spolková vláda rozhodla pro restart celého vyhledávacího procesu. Cílem nového procesu je tak nalezení vhodného úložišťového místa do roku 2031. Hledáním německá vláda pověřila Spolkovou společnost pro konečné skladování. Jaderný odpad má být uložen v dole hluboko v podzemí. Jako geologické formace přichází v úvahu solné nebo jílovité nebo krystalinické prostředí jako například žula. První výsledky hledání by měly být známy v roce 2020.

    Ačkoli má hledání již běžet na celém území Německa, dohodla se bavorská ve své koaliční smlouvě: „Jsme přesvědčeni o tom, že Bavorsko není vhodným místem pro stavbu konečného jaderného úložiště.“

    Již před schválením zákona o hledání německého jaderného úložiště zpochybňovalo Sasko a Bavorsko vhodnost krystalinika, které se nachází v obou spolkových státech, jako možného podzemního prostředí. Sasko se nadále účastní celoněmeckého vyhledávání vhodného místa pro konečné jaderné úložiště, jak potvrdil mluvčí saského ministerstva životního prostředí. „Stejně jako Bavorsko jsme však přesvědčeni o tom, že krystalinická hornina není vhodným prostředím pro umístění konečného jaderného úložiště.“

    Také bavorský ministr životního prostředí Thorsten Glauber řekl: „Na nejvyšším místě je pro Bavorsko bezpečnost budoucího jaderného úložiště. A nejvyšší bezpečnost je možná pouze tehdy, pokud  nabízí bezpečnost samotná hornina. „Jsme přesvědčeni o tom, že hledání v Bavorsku neposkytne nejvyšší bezpečnost. Logiku, podle které by mohla lidskou rukou vytvořená technická bariéra ochránit vyhořelé jaderné palivo, nesdílíme. Podle Glaubera by bývalo bylo nejlepší, pokračovat v průzkumu lokality Gorleben.

    Süddeutsche Zeitung, 8.7.2019         

    Přeložila Gabriela Reitinger, OIZP.cz