Musí se obce obětovat pro vyšší veřejný zájem? - právní stanovisko

     

    Ministerstvo životního prostředí uspělo 29. 5. 2020 u Nejvyššího správního soudu se svojí kasační stížností proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek. Rozsudek zde. Soudce v odůvodnění rozsudku napsal mimo jiné: "Trvalé úložiště  je  věcí  veřejného  zájmu  vysoké  míry  důležitosti;  pokud  bude  určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se  místní  komunita  ve  prospěch  tohoto  veřejného  zájmu  „obětovat“". Ministerstvo průmyslu a obchodu, Správa úložišť radioaktivních odpadů, ale i Státní úřad pro jadernou bezpečnost nyní zneužívají toto odůvodnění rozsudku pro zdůvodnění, proč není možné posílit práva obcí při povolování úložiště a proč je vyloučeno právo veta samospráv.

    Platforma proti hlubinnému úložišti si nechala zpracovat Právní stanovisko u Doucha, Šikola advokáti, aby zjistila nakolik je tato argumentace státních úřadů na místě.  Závěr? Citovaná  "úvaha  tedy  není  ničím  jiným,  než osobním názorem  v rozsudku  podepsaného  předsedy  senátu,  který  lze  ve  vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a nelze ji použít jako platný argument  v dalších  soudních  či  správních  řízeních.  Ačkoliv  tedy  tento  senát Nejvyššího  správního  soudu  vyslovil  názor,  že  zájem  samosprávných  celků, případně místních komunit, musí bez dalšího ustoupit „vyššímu“ zájmu veřejnému (přestože posouzení takové otázky nebylo pro předmětné řízení relevantní a šlo tak o tzv. okrajovou část odůvodnění), nejde o závazný právní závěr, a to ani v otázce umístění jaderných úložišť, ani v žádné jiné.  

    Jiný soud ani správní orgán jím tedy není vázán a neměl by jej považovat ani za určité „vodítko“ ve smyslu sjednocovací funkce judikatury Nejvyššího správního soudu. Soud tedy musí tyto jednotlivé kolidující zájmy vždy důkladně poměřovat, a to zejména z hlediska principu proporcionality, a upřednostnění jednoho zájmu před druhým vždy řádně odůvodnit. Závaznost této části odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu nelze dovozovat ani v jiných oblastech, např. v právní teorii, výkladu či přípravě právních norem."     


    Přílohy ke stažení