Obce a SÚRAO: Vláda začne projednávat zákon o posílení práv obcí
Vláda by měla v pondělí začít projednávat návrh zákona, který posílí práva obcí při rozhodování o přípravách i stavbě hlubinného úložiště odpadů z českých jaderných elektráren. O tuto normu usilují obce od roku 2003, kdy se o úložišti v Česku začalo mluvit. Vítá ho také Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která dělá a vyhodnocuje průzkumy sedmi míst v ČR, kde by úložiště za 110 miliard Kč mohlo vzniknout. Informovali o tom ředitel SÚRAO Jiří Slovák a starostové Pačejova a Chanovic Jan Vařička a Petr Klásek. Ten je mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti, kterou v říjnu založilo 14 obcí a 11 spolků z celé republiky.
"Zákon především vzešel z našich protestů," řekli oba starostové z pošumavské lokality šesti obcí Březový potok, která je nejvíce proti úložišti. Trvale požadují co nejvyšší pravomoci obcí a jasná pravidla pro výběr lokality, ale stát podle Kláska dlouho nechtěl, aby mu do příprav někdo zasahoval. Návrh je prvním krokem k tomu, aby vláda při konečných rozhodnutích dbala na stanoviska obcí. Obce ale nemohou verdikty státu vetovat. Vláda by všal nemohla rozhodnout sama, muselo by k tomu být usnesení Senátu, uvedl Klásek.
"Pracovní skupina pro dialog (při ministerstvu průmyslu) připravila věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru lokality. Shodli jsme se na dvou důležitých změnách proti současnému stavu," řekl Slovák.
O dvou kandidátních lokalitách, které zbudou v roce 2020 z nynějších sedmi, by rozhodovala vláda a k tomu budou předložena stanoviska obcí. Věcný záměr dopracovalo ministerstvo průmyslu. Zákon by měl nahradit vládní usnesení, podle něhož se řídí ministr a SÚRAO.
"Už dnes je ale v novém atomovém zákoně, platném od ledna, řečeno, že stanovení průzkumného i chráněného území, povolení provozu úložiště a účast obcí a občanů v těchto procesech bude řešeno zvláštním zákonem," uvedl Slovák. Atomový zákon ale podle Vavřičky neřeší pravomoci obcí, pouze finanční kompenzace.
Podle šéfa SÚRAO je správné, aby rozhodovala vláda a měla k verdiktům stanoviska dotčených obcí. Zákon je větší garancí než usnesení vlády, řekl. Jde o obvyklý postup v zemích, které provozují jadernou energetiku a hledají úložiště, například ve Švédsku, Finsku a Francii, kde rozhoduje vláda a někde i parlament.
Kvůli tomu, že stavba má být na 100.000 let, chtějí obce také speciální zákon o ukládání jaderného odpadu. "Chceme, aby se nepokračovalo v pracích, dokud nebudou garance obcí nastaveny v zákonných normách, to opakujeme 15 let," uvedl Klásek. Podle starostů je úložiště mimořádnou stavbou, která nemá rozsahem, dlouhodobostí a nebezpečností obdoby. "Jakýkoliv zákon, který řekne, že bude o návrhu SÚRAO a o stanoviscích dotčených obcí rozhodovat vláda, je správný," uvedl Slovák. Speciální zákony mají ve Švédsku, Finsku a Francii.
Areál hlubinného úložiště s podzemní plochou 300 hektarů a nadzemním deseti- až 20hektarovým areálem by měl podle cen z roku 2010 přijít na 105 až 110 miliard korun. SÚRAO, které po dokončení průzkumů území koncem roku 2018 zúží počet lokalit na čtyři, navrhne finální místo pro stavbu do roku 2025. Definitivní slovo k úložišti, které by mělo začít fungovat po roce 2065, dá vláda kolem roku 2050.
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Prokš
