Premiér poprvé odhalil, co je firma SÚRAO a jakými penězi disponuje

    Jak prozradila tisková konference po  jednání vlády 3. ledna,  premiér Babiš zřejmě poprvé zjistil, co je to "firma" SÚRAO a jakými prostředky disponuje a kolik peněz investuje nebo lépe řečeno utrácí. 

    Zvukový záznam z konference naleznete zde

    Tématu hlubinného úložiště se premiér dotkl dvakrát, poprvé cca ve 4:25 záznamu, kdy konstatoval pouze to, že vláda schválila program firmy SÚRAO. Podruhé pak na dotaz moderátora TV PRIMA, kdy sám premiér zdůraznil, že doposud neměl informace o dané firmě a že výdaje firmy v řádech půl miliardy korun jsou již zajímavé a vyžádá si podobné podklady k tomu, jak daná státní firma obchoduje. Jestli jsou nákupy transparentní atd. Můžeme jen podotknout, že jako ministr financí měl státní jaderný účet ve své správě.

    ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    Další příspěvky k danékmu tématu v médiích

     

    Příprava úložiště radioaktivního odpadu
    3.1.2018 ČT 1 str. 1 12:00 Zprávy

    Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
    --------------------
    Hlavní témata Poledních zpráv České televize, vítejte, dobrý den. Česko v příštích 3 letech poskytne miliardu a 700 milionů korun na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu. S tím počítá plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů, který schválila vláda. Jednání kabinetu ve Strakově akademii sleduje Petra Tuháčková. Petro, dobré poledne přeju. Tak co přesně mají tyto vyčleněné finance pokrýt?

    Petra TUHÁČKOVÁ, redaktorka ČT
    --------------------
    Dobré poledne. Zejména výzkum, taky ale průzkumné práce nebo příspěvky na obcím v těch lokalitách, o kterých se v současné době uvažuje. Těch je teď 9, ale ještě v letošním roce by 4 z nich měly postoupit do toho užšího výběru a potom roce 2025 by se mělo rozhodnout, kde přesně to bude a do roku 2065 by už toto, tato stavba tedy měla být hotová. V čem je úložiště tak důležité? Je třeba najít místo, kde se bude ukládat vyhořelé palivo z jaderných elektráren, které se tedy v současné době ukládá stále ještě v meziskladu přímo v těch areálech elektráren. Podle zástupců Platformy proti jadernému úložišti v Česku, které ho velmi kritizuje, ale říkají, že těch variant, jak s tímto vyhořelým palivem nakládat, je ještě spoustu a že by se tedy o nich ještě mělo diskutovat. Nicméně Babišova vláda se už v programovém prohlášení zavázala, že právě toto úložiště nebo respektive, že o tomto úložišti ještě během té vlády rozhodne.

    Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
    --------------------
    Já jen pro jistotu doplním, že samozřejmě tiskovou konferenci po skončení jednání vlády nabídneme na ČT24.


    Uložení vyhořelého paliva
    3.1.2018 ČT 24 str. 2 08:00 Zprávy

    Roman FOJTA, moderátor
    --------------------
    Vláda taky projedná plán fungování správy úložiště radioaktivních odpadů na další tři roky. V Česku má vzniknout první hlubinný sklad a jeho příprava vyjde do roku 2020 na 1,7 miliardy korun. Částka zahrnuje průzkumné práce i příspěvky obcím ve vytipovaných lokalitách, kterých je sedm. Stát ovšem naráží na odpor obyvatel těchto území. Geologický výzkum zahájil i v okolí obou tuzemských jaderných elektráren. Konečná volba je plánovaná na rok 2025.


    Peníze na úložiště jaderného odpadu
    4.1.2018 Haló noviny str. 2 Z domova
    (ste)

    Česká republika dá v příštích třech letech 1,7 miliardy korun na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Včera o tom rozhodla vláda, když schválila plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) do roku 2020.

    Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí. Včera vyčleněné peníze zahrnují výdaje na průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách.
    Stínový ministr průmyslu KSČM Pavel Hojda je rád, že vláda v této věci nezahálí. »Pakliže se ve státní energetické koncepci píše, že ČR chce v příštích letech vsadit na jadernou energii, otázka, co s vyhořelým palivem, se řešit musí.

    A vzhledem k tomu, že vláda nejednala a patrně asi ani neuvažovala o uskladnění na území jiného státu, pak se musí nalézt místo na území ČR,« konstatoval Hojda. To, aby vyhořelé palivo zůstalo na území republiky ve vlastnictví českého státu, považuje ostatně za vhodné i z jiného hlediska. »Jsem přesvědčen, že s vývojem technologií půjde toto vyhořelé palivo recyklovat a stane se tak vzácnou surovinou,« řekl Hojda Haló novinám.

    Podle Hojdy stát musí zaručit, že úložiště bude naprosto bezpečné a ani v případě zemětřesení nebude ohroženo životní prostředí či zdraví občanů. »Budou-li tyto nezbytné podmínky splněny, pak se nedomnívám, že by měl stát poskytovat dotčeným lokalitám nějaké mimořádné výhody. Takříkajíc si obyvatele koupit či je uplatit. Spíše by měl občanům vysvětlit, že úložiště přinese kupříkladu pracovní příležitosti,« upozornil Hojda s tím, že také rozvoj infrastruktury v místě je logickou součástí přípravy úložiště, a ne úplatkem. Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Premiér Andrej Babiš (ANO) včera po zasedání vlády uvedl, že vláda nezvýší počet zvažovaných lokalit. Pracuje jen s návrhy, o kterých se mluvilo už v minulosti.

    Čtyři lokality mají letos postoupit do užšího výběru, finální místo pro úložiště má být vybráno v roce 2025. V některých vytipovaných obcích budí plán na vybudování úložiště odpor. Zvláště aktivní jsou v Pošumaví. V sobotu vyrazí obyvatelé několika pošumavských obcí již popatnácté na devítikilometrový protestní pochod. Každoročně se na akci sejde několik stovek lidí. K hlavním organizátorům protestů patří starosta Chanovic Petr Klásek. Koncem října 2015 podal žalobu na stát kvůli tomu, že povolil geologický průzkum území, který byl zahájen předloni.

    SÚRAO neměla loni k průzkumům povolení, protože ministerstvo životního prostředí zamítlo její žádost o prodloužení prací. Pro SÚRAO tedy najaté firmy prováděly takzvané výzkumy. Pro ně povolení nepotřebuje. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

     

    Finance na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu
    3.1.2018 Prima str. 12 18:55 Zprávy FTV Prima

    Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
    --------------------
    Vláda dá jednu miliardu a sedm set milionů korun na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Peníze půjdou na průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách. Má jich být celkem sedm. Definitivně by vláda místo pro úložiště měla vybrat v roce 2025. V úložišti chce skladovat tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren po roce 2055. Vznik úložiště ale dlouhodobě kritizují obce a občanské spolky.