Aktuality

My níže podepsaní občané obce Budišov, okolních obcí a občané mající k regionu Budišovska úzký vztah prostřednictvím této petice žádáme o  zastavení veškerých geologických průzkumných a výzkumných prací v  souvislosti s  uvažovanou výstavbou hlubinného úložiště (HÚ) vysoceradioaktivních odpadů v  katastrálních územích obcí Budišov, Nárameč, Hodov, Rudíkov, Oslavička, Vlčatín, Oslavice, Rohy a  Osové, tedy v  tzv. lokalitě Horka. Žádáme taktéž o vyřazení lokality Horka z řízení pro umístění tohoto úložiště.

Spolek Ekoinfocentrum ZO ČSOP 59/12 z Jihlavy se stal 45 členem Platformy proti hlubinnému úložišti. Ta nyní zastupuje zájmy 31 měst a obcí a 14 spolků.

Tiská žula je pro svoji modrošedou barvu často kameníky nazývána „českým labradoritem“. Labradorit je vyhledávaný dekorační kámen, který je díky opalescenci vzácných živců obsažených v hornině při určitém úhlu pohledu nádherně modrý. Jenže u tiské žuly nezpůsobují namodralou barvu vzácné živce, ale obyčejný křemen. Proč je tedy běžně bílý nebo šedý křemen v tiské žule modrý?

Jedním z velkých problémů jaderné energetiky jsou vysoce radioaktivní odpady, především vyhořelé jaderné palivo, které zůstanou nebezpečné po statisíce let. Inženýři i geologové proto hledají způsoby, jak zajistit, že se po dobu, která daleko přesahuje známou lidskou historii, nedostanou do styku s biosférou.

Nově přidaná lokalita západně od jaderné elektrárny u Dukovan (nyní nově nazvaná Na Skalním) vstoupila do další fáze svého boje. V sobotu 16. června se v největším městě v lokalitě v Jaroměřicích nad Rokytnou, uskutečnilo historicky první místní referendum. A co se děje po úspěšném referendu?

Spíše skeptičtí jsouk možnému posunu ohledně požadovaného zapojení obcí do procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu starostové obcí z lokality Březový potok na Horažďovicku. Od nové vlády Andreje Babiše a nové ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové toho příliš neočekávají. Vycházejí ze zkušeností s předchozí vládou v demisi i s vládou z minulého volebního období. "Vláda v demisi, která tu byla dosud, byla už pod vedením pana Babiše.Její ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner nám něco nasliboval, ale splněno nebylo nic. Teď je tam jiná ministryně za ANO a na rovinu říkám, že slibům této vlády neuvěřím," řekl Deníku starosta Chanovic Petr Klásek.

Výroční zpráva o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v roce 2017, kterou na svém dnešním jednání projednala vláda, neříká vše. V opačném případě by ministři museli zvážit, zda postup SÚRAO, při němž byly i v loňském roce utraceny stovky milionů korun z jaderného účtu, vede k potřebným výsledkům. Zatímco v roce 2002 bylo vybráno pro hledání úložiště 6 lokalit na území 32 obcí, po šestnácti letech se ohroženo cítí obyvatelstvo již 52 obcí na 9 lokalitách a konflikt mezi samosprávami a zodpovědnými státními úřady eskaluje.

15. ročník protestního pochodu a cykloakce proti záměru státu vybudovat v lokalitě "Březový potok" hlubinné úložiště jaderného odpadu proběhl v sobotu 14. 7. 2018 Pořádal spolek "Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!" ve spolupráci s obcí Maňovice.

Jan Haverkamp je specialistou na jadernou energetiku a energetickou politiku u organizací Greenpeace a WISE (World Information Service on Energy). Vzděláním environmentální vědec se od konce 80. let věnuje otázkám jaderné energetiky a v této oblasti působil v celé Evropě, ale též v Jižní Koreji, Japonsku, na Tchaj-wanu a v USA. Mimo jiné se účastnil přípravy evropské směrnice o jaderných odpadech. V dubnu letošního roku v úvodní přednášce na pražské Nuclear Energy Conference poskytl přehled možností řešení problému jaderných odpadů ve světě.

Zamyšlení Richarda Kanty a Jiřího Svejkovského nad spícími zlomy, které by mohly ohrozit nejenom hlubinné úložiště.

Zdroj: denikreferendum.cz. Obce, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivních odpadů, již mnoho let čekají na slíbený návrh zákona, který by upevnil jejich postavení v rozhodovacím procesu. Zatím se ho nedočkaly.

Nové informace věnující se problematice jaderných odpadů a událostem při vyhledávání českého hlubinného úložiště přináší nové číslo zpravodaje JADERNÝ ODPAD č. 1/2018.

Richard Kanta ze spolku SOS Lubenec rozebírá, kterak Správa úložišť vyrábí tzv. mýty a z oponentů i čtenářů dělá hlupáky.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se v nepodepsaných inzerátech snažila zpochybnit smysl místního referenda, které úspěšně proběhlo v Jaroměřicích nad Rokytnou (a ve kterém její obyvatelé dali jasně najevo, že radioaktivní odpady pod svými domovy nechtějí). Některá svá tvrzení pak zopakovala na svém webu. Co na to mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti?