Stát slibuje miliony za jaderné smetí

    Novou ofenzivu v přesvědčování obcí, aby souhlasily, že v jejich katastru bude uskladněn jaderný odpad, chystají poslanci. Každé obci, která na vybudování podzemního úložiště kývne, slibují 50 milionů korun jako kompenzaci.

    Padesátimilionová odměna má být zakotvena v novele atomového zákona, který poslanci projednávají na aktuální schůzi ve třetím čtení. Teoreticky by na ni mohla dosáhnout kaž dá ze 43 obcí, v jejichž katastrech leží sedm lokalit, v nichž by v budoucnu plánované úložiště mohlo být. Návrh přichází z hospodářského výboru poslanecké sněmovny.

    "Taková částka je přinejmenším ke zvážení," řekl TÝDNU starosta Milíčova na Jihlavsku Jaromír Šlechta, který dosud jakékoli úložiště nebezpečného odpadu odmítal. Milíčov leží poblíž Hrádku, jedné z dotčených lokalit. "Pokud už by to u nás měli postavit, nechť nám tu újmu řádně vynahradí," doplňuje ho Jiří Chaloupecký, starosta Lubence na Lounsku.

    Rozpolcené obce

    Mezinárodní závazky ukládají České republice povinnost postarat se o bezpečné uložení radioaktivního odpadu, který bude "svítit" ještě 100 tisíc let. Variantou je hlubinné úložiště. Ačkoli Česko počítá se zprovozněním úložiště až v roce 2065, již dnes tato otázka jitří veřejnou debatu. Lidé totiž ve většině případů úložiště striktně odmítají. Proto je diskuze o tom, kde se bude sklad vyhořelého jaderného paliva stavět a jak bude velký, velmi citlivá.

    Jak už bylo uvedeno, sedm vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště zasahuje do katastrálních území 43 obcí. Ačkoli by se dalo předpokládat, že všechny se geologickým průzkumům pro jaderný sklad budou bránit, skutečnost je poněkud jiná. "Pokud vím, tak 23 obcí s průzkumy souhlasí. To je více než polovina," řekl TÝDNU Václav Beneš, starosta obce Blatno, která je součástí lokality Čertovka na Lounsku. Zároveň se odvolává na anketu z roku 2008, v níž se občané Blatna těsnou většinou vyslovili pro průzkum. "My jsme si stanovili tři podmínky, za nichž s průzkumem budeme souhlasit: průzkum není totéž co souhlas s jaderným úložištěm, průzkum musí proběhnout ve všech lokalitách, obce by měly dostat náležité finanční kompenzace," dodal Beneš.

    Naopak zcela proti hlubinnému skladu vyhořelého jaderného paliva se staví jistebnický starosta Vladimír Mašek. Opírá se přitom o referendum z roku 2003, v němž 98 % občanů města vyslovilo nesouhlas. "Hlubinné úložiště má několik problémů. Není například jasné, jak by se mělo řešit chlazení. Dále se zvažuje, zda je jako podloží vhodná žula, nebo jíl, a podobně. Vláda by měla nejdříve zvážit i jiné alternativy uložení," je přesvědčen Mašek.

    Spasí nás nové technologie?

    Hlasy volající po tom, aby vláda nejprve zvážila, nakolik je potřebné vyhořelé jaderné palivo skladovat právě v hlubinném úložišti, se ozývají již dlouho. "Domnívám se, že vláda nepostupuje logicky. Ona už vlastně řeší jednu z posledních otázek – jaké to úložiště má být. Přitom vůbec nevíme, jestli ho budeme potřebovat," řekl TÝDNU Vladimír Mašek, starosta jihočeské Jistebnice.

    Argumenty proti úložišti se také opírají o pravděpodobný budoucí vývoj technologií, které budou umět dnes vyhořelé palivo daleko lépe zužitkovat. Na stranu odpůrců se staví třeba předseda sněmovního podvýboru pro ochranu přírody a krajiny Michal Kučera (TOP 09). "Otázku trvalého uložení jaderného odpadu nemáme řešit teď, kdy ještě není jasné, kolik odpadu nakonec zůstane," řekl TÝDNU Kučera s poukazem na to, že za dvacet či třicet let budeme schopni dále využít i palivo, které dnes považujeme za vyhořelé. S tím ovšem nesouhlasí předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, podle níž jiné varianty v současné době neexistují: "Otázka nezní, zda, ale jak velké hlubinné úložiště budeme potřebovat. Stát má být schopen se připravit na nejhorší variantu," řekla Drábová TÝDNU s tím, že optimalizovat se dá i za pochodu.

    "Nemůžeme spoléhat na to, že jednou budou lepší technologie pro přepracování odpadu," přidává se k "atomové předsedkyni" také bývalý ředitel temelínské elektrárny František Hezoučký.

    Nenechat to vyhnít

    Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) zatím vybrala místa, v nichž se provádějí první geologické průzkumy. Ty mají zjistit, zda tamní podloží jadernému úložišti technologicky vyhovuje. Připomeňme, že současná debata se zatím stále prakticky vede jen v rovině zkoumání, která lokalita by pro skladování radioaktivního odpadu byla vhodná.

    Lámat chleba se skutečně začne až v roce 2020, kdy bude vláda vybírat definitivní místo na radioaktivní smetí. Sedm stávajících lokalit nejprve zúží na dvě, nakonec zbude místo jediné. Do té doby už by měli mít tamní občané jasno, jak se vůči tomu postaví. Je totiž zcela reálné, že vláda pak narazí na tvrdý odpor. Stát by proto neměl nechat celou věc vyhnít, ale využít čas pro komunikaci se zastupiteli i občany, kterých se úložiště může týkat.

    "Komunikace se starosty a občany probíhá dlouhodobě, přičemž od roku 2009 poměrně intenzivně," řekla TÝDNU mluvčí SÚRAO Ivana Škvorová. Podle ní Správa poskytuje dostatek informací různými komunikačními kanály. Pořádají se také exkurze jak do českých jaderných provozů, tak do zahraničí, včetně tamních jaderných úložišť.

    "Ono je vždycky lepší vidět na vlastní oči, jak takový sklad vypadá, slyšet, co to obnáší a jaké to má dopady," vysvětlil Václav Beneš. Tvrdí, že zahraniční zkušenost ho přesvědčila, že uskladnění vyhořelého paliva z atomových elektráren není třeba se obávat.

    Lounský poslanec Kučera ale poukazuje na to, že konečné slovo stejně nakonec bude mít stát. "Problém vidím v tom, jak do celého procesu mohou obce vstupovat. Těžko si dovedu představit situaci, že když se postaví proti, tak stát úložiště jen tak odpíská," řekl.

    První bude Finsko

    Jaderný odpad se v Česku skladuje již dnes. Momentálně jsou v provozu čtyři dočasná úložiště. Největší v areálu jaderných elektráren Dukovany a Temelín. V nich se ukládají kontejnery s vyhořelým jaderným palivem, které po vyjmutí z reaktoru chladne v bazénech přímo v reaktorové hale.
    Kapacita skladiště v Dukovanech je 1940 tun, v Temelíně 1370 tun, tedy zhruba na 30 let provozu. Další dvě úložiště jsou u Litoměřic a u Jáchymova na úpatí Krušných hor. Zde se ukládají odpady z jiných radioaktivních provozů, například ze zdravotnických zařízení.

    Mezisklady v areálech jaderných elektráren jsou podle odpůrců hlubinného úložiště v tuto chvíli dostačující. "V tom vyhořelém palivu je asi 97 % uranu 238, takže je to vlastně potenciální budoucí palivo," tvrdí jistebnický starosta Mašek. "Podle mého názoru by se měl tento odpad znovu zpracovat a do konečného skladu má směřovat opravdu jen nezpracovatelný zbytek, jako je tomu například ve Francii," dodává.

    Ostatně z hlediska způsobu, jakým se vyhořelé palivo dnes ukládá, nepatří Česká republika z globálního pohledu k nějakým exotickým zemím. V zásadě ve všech státech, kde má jaderná energetika své místo, se odpad ukládá vesměs v areálu jaderných elektráren. Trvalé hlubinné úložiště zatím nenajdeme nikde. Ale zdá se, že průkopnickou zemí bude Finsko, kde tamní vláda dala loni na podzim zelenou výstavbě prvního hlubinného skladu na světě. Měl by být zprovozněn v roce 2023 a zbudován na ostrově Olkiluoto.

    Kolik to bude stát

    Vedle obav z dopadů na životní prostředí se v souvislosti s hlubinným úložištěm u nás debatuje také o tom, kolik nás jaderný bunkr bude stát a kdo jej zaplatí. Podle projektu, zpracovaného v roce 2011, se celkové náklady na přípravu, výstavbu, provoz a uzavření odhadují na 92 až 105 miliard korun. Pokud bychom vycházeli z finské zkušenosti, kde by měl podobný sklad vyjít zhruba na 95 miliard korun, jde o celkem reálné číslo.

    Jelikož jde o velkou investici, prostředky se střádají průběžně. K tomuto účelu je u České národní banky zřízen takzvaný jaderný účet, na který podle zásady "původce platí" posílá peníze ten subjekt, jenž odpad vyprodukuje. Z drtivé většiny tam tedy přispívá ČEZ. Výše příspěvku je vázána na objem vyrobené elektřiny a aktuálně dosahuje 50 korun za 1 megawatthodinu. Dnes je na něm kolem 24 miliard korun. Podle Dany Drábové je takové financování dostatečné. "Na samotnou stavbu úložiště se počítá zhruba s 30 miliardami korun, takže o finance se neobávám," uklidňuje.

    Z poplatků je hrazena činnost SÚRAO a SÚJB, ale také průzkumy ve vytipovaných lokalitách. Spadají sem i finanční kompenzace obcím za průzkum, jež mohou dosáhnout maximálně 4 milionů pro jednu obec ročně. O peníze nakonec půjde až v první řadě.

     

    Kde by se mohl skladovat jaderný odpad

    1. Březový potok
    2. Hrádek
    3. Horka
    4. Čihadlo
    5. Magdaléna
    6. Kraví hora
    7. Čertovka

     

    Příspěvky z průzkumu

    Roční příspěvek 600 tisíc pro každou obec
    30 haléřů za každý metr čtvereční katastrálního území obce, na němž bude stanoveno průzkumné území
    Maximální částka pro obec: 4 miliony korun ročně

    1. Lokalita: Březový potok Obce: Canovice, Velký Bor, Pačejov, Maňovice, Olšany, Kvášňovice 23,1 Zásah stanoveného průzkumného území do katastrů obcí v km2 (celkem) 10 534 069 Roční příspěvek v Kč (celkem)
    2. Lokalita: Hrádek Obce: Rohozná, Nový Rychnov, Milíčov, Hojkov, Cejle, Dolní Cerekev 24,3 Zásah stanoveného průzkumného území do katastrů obcí v km2 (celkem) 10 893 657 Roční příspěvek v Kč (celkem)
    3. Lokalita: Horka Obce: Hodov, Rohy, Oslavička, Budišov, Nárameč, Vlčatín, Osové, Rudíkov, Oslavice 28,2 Zásah stanoveného průzkumného území do katastrů obcí v km2 (celkem) 13 877 985 Roční příspěvek v Kč (celkem)
    4. Lokalita: Čihadlo Obce: Lodhéřov, Deštná, Světce, Pluhův Žďár 26,1 Zásah stanoveného průzkumného území do katastrů obcí v km2 (celkem) 9 163 590 Roční příspěvek v Kč (celkem)
    5. Lokalita: Magdaléna Obce: Jistebnice, Nadějkov, Božetice 23,6 Zásah stanoveného průzkumného území do katastrů obcí v km2 (celkem) 7 040 530 Roční příspěvek v Kč (celkem)
    6. Lokalita: Kraví hora Obce: Střítež, Drahonín, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Sejřek, Milasín, Olší 17,1 Zásah stanoveného průzkumného území do katastrů obcí v km2 (celkem) 9 932 767 Roční příspěvek v Kč (celkem)
    7. Lokalita: Čertovka Obce: Blatno, Lubenec, Tis u Blatna, Žihle 29,1 Zásah stanoveného průzkumného území do katastrů obcí v km2 (celkem) 10 494 088 Roční příspěvek v Kč (celkem)

     

    Parametry plánovaného úložiště v Česku
    • Plocha nadzemního areálu úložiště: 29,5 hektaru
    • Rozloha pod zemí: 440 hektarů
    • 76 kilometrů chodeb Hloubka: 500 metrů pod zemským povrchem
    • Délka ukládacích chodeb: až 300 metrů
    • Geologické prostředí: žulový masiv a bentonitový (jílový) obal kvůli chlazení
    • Objem vytěžené horniny: 2,85 milionů metrů krychlových
    • Odhadované náklady: 92 až 105 miliard korun
    • Předpokládaný termín zahájení stavby: 2050

    Předpokládaný termín uvedení do provozu: 2065

    Kapacita: sklad by měl pojmout objem odpadu vyprodukovaného za 130 let