Také z Myslibořic zní ne. Ministrův slib to nezmění

    Obyvatele Myslibořic zaskočila rychlost, s jakou se okolí jejich obce ocitlo v hledáčku Správy úložišť radioaktivních odpadů

    Myslibořice – „Správa úložišť nemůže počítat s podporou naší obce,“ říká starosta Myslibořic Milan Palát. Tento týden se spolu s ostatními starosty z lokalit vytipovaných pro hlubinné jaderné úložiště zúčastnil setkání s ministrem průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem. A člen současného kabinetu v demisi jej nepřesvědčil.
    „Pan ministr jasně řekl, že úložiště bude tam, kde to vláda určí, To se mi vůbec nelíbí. Vláda ani ministr neposlouchají názory nás starostů. Proto sám za sebe říkám úložišti ne,“ vysvětlil Milan Palát.
    Ministr Hüner starostům slíbil zastoupení v meziresortní expertní skupině k hlubinnému úložišti.
    „Starostové si opakovaně stěžovali, že v posledních letech vnímali kroky ze strany státu jako příliš autoritativní a ne vždy příliš dobře vykomunikované.
    I to by jejich účast v expertní skupině mohla změnit,“ sdělil ministr.
    Ani tím si důvěru Milana Paláta nezískal. Starostové totiž mají mít v expertní skupině jen dva zástupce a navíc by jejich hlas byl pouze poradní.
    Obyvatelé Myslibořic jsou zaskočeni rychlostí, jakou se jejich katastr ocitl mezi devíti vytipovanými lokalitami. Dozvěděli se o tom teprve před několika měsíci. Už předtím se sice vědělo, že stát prostřednictvím Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zkoumá i okolí jaderných elektráren, zřejmě ale nikdo z místních nečekal, že „okolí elektrárny“ znamená prostor mezi Myslibořicemi, Zárubicemi, Lipníkem a Ratibořicemi. Geofyzici zapíchli prst právě tam, protože v bezprostřední blízkosti dukovanské jaderné elektrárny neshledali vhodné podloží.
    Postup státu při výběru hlubinného úložiště se Myslibořickým nelíbí. Žijí v nejistotě. Místní zemědělci poukazují na fakt, že na jejich pozemky vstupují geofyzikové a provádějí tam měření, aniž by je o tom předtím kdo informoval.
    SÚRAO chce letos seznam devíti lokalit zúžit na čtyři. Všechny lokality hodlá porovnat podle jednotných kritérií a z nich navrhnout čtyři pro další etapu.
    „Bude stanoveno pořadí, které předložíme vládě. Klíčová kritéria budou bezpečnost a technická proveditelnost, v potaz se bude samozřejmě brát i veřejné mínění,“ zmínil ředitel SÚRAO Jiří Slovák.
    Na vybraných čtyřech lokalitách chce SÚRAO poté provést čtyři až šest vrtů, které mají určit, jaký charakter má hornina v hloubce. Počet vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště by se pak měl v roce 2022 zúžit na dvě a v roce 2025 by měla být stanovena hlavní a záložní lokalita.
    Současný harmonogram dále počítá s tím, že by výstavba měla začít v roce 2055 a o deset let později by úložiště mělo být uvedeno do provozu.

    Autor: LUDĚK MAHEL