V Německu se o jaderný odpad postará stát
Spolková vláda musí podle nového zákona přijmout větší díl odpovědnosti za strategické rozhodnutí ustoupit od jádra.
Čtyři největší provozovatelé jaderných elektráren v Německu zaplatí státu téměř 23,6 miliardy eur, aby se postaral o jejich odpad. Počítá s tím návrh zákona, který včera schválil německý Spolkový sněm. Spolková rada by měla zákon posvětit už dnes.
Společnosti Vattenfall, E. ON, RWE a EnBW mají mezi lednem 2017 a rokem 2022 převést 23,55 miliardy eur do státního fondu, z něhož se v příštích mnoha desítkách let bude financovat uskladnění a zabezpečení vyhořelého jaderného paliva. Suma se skládá ze dvou částí, ze základního poplatku 17,4 miliardy eur a rizikového příplatku téměř 6,2 miliardy eur. Ten firmám umožní vyvázat se z dalších plateb, i kdyby nakonec náklady na uskladnění paliva byly vyšší. Počítá se s tím, že rizikový příplatek zaplatí všechny firmy.
Náklady na ukončení provozu jaderných elektráren a jejich následné zabezpečení zůstávají nadále na straně energetických společností. Podle expertů by je to mohlo vyjít až na 60 miliard eur.
Společnosti E. ON, RWE a Vattenfall začátkem prosince uspěly u Spolkového ústavního soudu, který rozhodl, že německá vláda nepostupovala při odklonu od jaderné energetiky zcela v souladu s ústavou, a že proto mají nárok na přiměřené odškodnění. Firmy se ale nakonec i kvůli nutnosti domluvit se s vládou na rozdělení zodpovědnosti za uskladnění odpadu rozhodly tento nárok u německých soudů nevymáhat. Odškodnění 4,7 miliardy eur však u amerického soudu stále ještě požaduje švédský Vattenfall.
O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2002 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 ale kabinet konzervativní unie CDU/CSU a svobodných demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda o rok později změnila názor a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.
***
Další na řadě je uhlí Ústup od jádra je v Německu prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.
Náklady na ukončení provozu jaderných elektráren a jejich následné zabezpečení zůstávají nadále na straně energetických společností.
