Zakázka za 107 milionů: ušít na míru a rozdělit se

    Vyšlo: 04.06.2022

    Vlivný slovenský právník Ľubomír Focko podal mezi dveřmi své kanceláře na pražském Těšnově ruku řediteli Správy úložišť radioaktivních odpadů Janu Prachařovi a pozval jej dál.

    Čekali, až přijde třetí do počtu – majitel stavební firmy NN Company Jakub Němeček. Šlo o klíčovou schůzku z jara 2020. Všichni se potřebovali domluvit, jak ovlivnit velkou zakázku na průzkum možných lokalit pro stavbu úložiště jaderného odpadu. Jen průzkum měl vyjít na 107 milionů korun bez daně a trojice mužů a s nimi i lidé z dalších dvou firem měli vymyšleno, jak zakázku vyhrát a část z peněz si uloupnout pro sebe. Jednoduše si podmínky napsali sami tak, aby vyhrála předem připravená firma.

    Nevyšlo to. Policie se o chystané akci dozvěděla dřív, než zakázku stihli rozporcovat. Focko a Prachař jsou ve vazbě, ostatní stíháni na svobodě. A policie zkoumá i další zakázky vypsané Správou úložišť radioaktivních odpadů, které vyhrály totožné firmy.

    Správa úložišť radioaktivních odpadů vypsala loni veřejnou zakázku nazvanou Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok na Klatovsku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Janoch u Temelína. Předpokládaná cena: 107 milionů korun bez daně. Na uvedených místech stát zvažuje jednu z největších, nejsložitějších a nejdražších staveb v historii – hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren.

    Obvinění měli podle vyšetřovatelů jednoduchý plán: podmínky zakázky se připraví tak, aby vyhrála firma SG Geotechnika. Policisté dokonce právníka Focka podezřívají, že přes své kontakty dopomohl Prachařovi do čela Správy úložišť radioaktivních odpadů a ten pak pro něj začal pracovat a ovlivňovat zakázky.

    „Nemůžeme k tomu poskytnout žádné informace,“ řekla žena, která ve Fockově advokátní kanceláři zvedla telefon. Focko se vyjádřit k obvinění nemůže – spolu s Prachařem je ve vazbě. Policie vedle nich obvinila i obchodní ředitelku společnosti SG Geotechnika Lucii Bohátkovou a jednatele stavební firmy Stavos Invest Miroslava Petříčka. Zároveň obvinili i firmu SG Geotechnika.

    Jmenovaní čelí obvinění ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a hrozí jim až osm let vězení. „K ničemu se nebudu vyjadřovat,“ reagovala na dotazy MF DNES Bohátková. O případu odmítl mluvit i ředitel firmy SG Geotechnika Petr Kučera.

    Zakázky na míru


    Systém měli obvinění podle vyšetřovatelů vymyšlený jednoduše: firmy, které měly zájem o veřejnou zakázku, dostanou od Prachaře přes Němečka a Focka dopředu informace o tendru a nadiktují si podmínky tak, aby vyhrály. Cena? 5 až 10 procent z hodnoty zakázky mělo být podle policie vyvedeno přes Němečkovu firmu.

    Policie popsaný systém odhalila i díky komunikaci obviněných přes různé šifrované aplikace, kde si dopisovali, jak je potřeba podmínky upravit, aby byla jistota, že vyhraje konkrétní firma.

    Ve stejnou dobu, kdy správa úložišť zakázku na průzkum uvedených čtyř lokalit vypisovala, dostal podle policie dokumentaci k zakázce právník Focko, který ji donesl Němečkovi a ten Bohátkové z SG Geotechnika. Právě ta měla doplnit podmínky tak, aby vyhovovaly její firmě. Konkrétně dopsala, jakou odbornost musí mít lidé, kteří budou průzkum zajišťovat. A správa úložišť následně soutěž spustila.

    Jenže firmě Infraprojekt z Brna, která se chtěla o zakázku také ucházet, se podmínky nelíbily a loni v prosinci napsala na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že má podezření, že zakázka je dopředu ušita na míru. Vadilo jí zejména to, že uchazeči musí mít dva „specialisty v oboru hydrologie – metrolog, kteří mají platnou speciální certifikaci“. Advokát Infraprojektu upozornil, že požadovanou certifikaci mají v Česku zřejmě pouze dva lidé. Úřad následně zakázku zrušil a správě úložišť zakázal uzavřít s kýmkoliv smlouvu.

    V té době už ale na případu pracovali kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). O podivnostech kolem zakázek se dozvěděli od tehdejšího vicepremiéra Karla Havlíčka. „Od lidí z okolí správy úložišť jsem se dozvěděl indicie, které byly silně znepokojivé. Jednalo se o informace spojené právě s rozdělováním veřejných zakázek, a tak jsme na nic nečekali a okamžitě je předali NCOZ,“ řekl MF DNES Havlíček. A policisté v květnu všechny aktéry pozatýkali.

    Pochyby z různých stran


    Kauza ještě zesílila odpor proti úložišti u obyvatel lokalit, kde se o něm uvažuje. Odpůrci tvrdí, že podezřelých postupů bylo kolem úložišť v minulosti více. Upozorňují třeba, že SG Geotechnika získala již od správy úložišť zakázku za 70 milionů korun na geofyzikální práce v lokalitách Čihadlo, Horka, Hrádek a Kraví hora. Stejnou zakázku v dalších čtyřech lokalitách zajišťovala firma Inset. I o tu se nyní kriminalisté zajímají.

    Obě firmy přitom uspěly i předloni v tendru na měření a analýzy chování hornin v testovacím pracovišti v Bukově, které je v hloubce 550 metrů a data z něj mají posloužit při budování skladu radioaktivního odpadu. I o tuto zakázku se nyní zajímají vyšetřovatelé.

    Kritizovalo ji také sdružení firem kolem brněnské společnosti Geotest, která tvrdila, že samotné zadání soutěže bylo nejasné. „Nyní si ponechám informace pro orgány činné v trestním řízení, které by se měly o věc zajímat,“ uvedl pro MF DNES ředitel firmy Lubomír Klímek.

    Vznik kritizovaného pracoviště už přitom v roce 2017 ve své výroční zprávě napadl Státní úřad pro jadernou bezpečnost. „Příprava projektu proběhla ukvapeně, bez analýzy a osvojení si závěrů obdobných zahraničních projektů, bez předcházející komunikace se širší odbornou veřejností a celý projekt nebyl podroben nezávislé odborné oponentuře,“ varoval úřad.

    Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu hledá stát už od 90. let. Nyní palivo skladuje v areálu elektrárny v Dukovanech či v bývalém vápencovém dole u Litoměřic. Nové úložiště má podle odhadů stát přes 100 miliard korun. Začít stavět se má v roce 2050.

    V Česku vznikne ročně zhruba 100 tun radioaktivního odpadu. Kapacita úložiště má být 9 000 tun. Nadzemní areál úložiště má zabrat 23 hektarů, podzemní část, která bude v hloubce 500 metrů, pak 440 hektarů, tedy zhruba velikost sedmi set fotbalových hřišť.

     

    Zdroj: Mladá fronta DNES

    Autor: Václav Janouš