Zamořená EU řeší, kam uložit 60 tisíc tun jaderného odpadu. Finance chybí

    Evropě chybí jasný plán, co s jaderným odpadem, který se nashromáždil za desítky let provozu jaderných bloků v zemích Evropské unie.
    Evropa nemá vyřešeno, jak bezpečně a dlouhodobě uložit radioaktivní odpad z jaderných elektráren, který vzniká během jejich provozu. V současné době je po zemích EU skladováno 60 tisíc tun vysoce radioaktivního materiálu, konstatuje zpráva World Nuclear Waste Report.

    V Bruselu ji představila Nadace Heinricha Bölla, jež je spjata s německými Zelenými. Na vydání zprávy se podílela také frakce Zelených europoslanců.

    Dlouhodobé úložiště odpadu buduje pouze Finsko, ostatní země zatím ke konečnému rozhodnutí nedospěly. Nejvíce vyhořelého paliva skladuje na svém území Francie a Německo, které se ale do konce roku 2022 má všech jaderných bloků vzdát.

    Otázka vyřešení uskladnění odpadu je stále naléhavější, protože mezisklady už začínají být plné, všiml si ve 150stránkové zprávě rakouský deník Die Presse.

    Navíc neexistuje jasný celounijní plán, jak bezpečné uskladnění odpadu financovat. Některé země spoléhají na to, že náklady ponesou provozovatelé jaderných bloků. V mnoha zemích ale hrozí spíše scénář, že náklady ponesou daňoví poplatníci. Vlády podle zprávy konečnou výši nákladů na stavbu hlubinných úložišť podceňují a vycházejí ze zastaralých dat o objemu radioaktivního odpadu.

    Agentura DPA připomenula, že zvláštní pozornost vyřešení otázky radioaktivního dědictví provozu reaktorů kromě Německa a Francie řeší také Česká republika nebo Švýcarsko. Česko vybírá z několika lokalit vybudování úložiště, konečné rozhodnutí má padnout v roce 2025. Úložiště by se mělo začít stavět po roce 2050.

    Zpráva World Nuclear Waste Report konstatuje, že poválečné Československo bylo významným producentem uranu pro Sovětský svaz a vytěžilo se tu v letech 1946 až 2016 112 tisíc tun uranu. V zemi se má nacházet ještě dalších 119 tun a plány na obnovení těžby, pokud by se ekonomicky vyplatila, stále existují. Česká vláda navíc počítá s výstavbou dalších reaktorů do roku 2040, připomíná studie.

    Tu zprávu najdete zde.

    Autor: František Novák