Hlubinné úložiště jako jediné řešení pro odpad z Dukovan a Temelína?

Začíná veřejné posouzení dopadů koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem

Dlouhodobé skladování, konečné hlubinné úložiště v tuzemsku, mezinárodní úložiště nebo snad zahraniční přepracování? Pro tisíce tun vyhořelého jaderného paliva z Dukovan a Temelína, které zůstává nebezpečné po statisíce let, neexistuje ideální, bezproblémové řešení. Ale jeho volba by měla být řádně odůvodněna, diskutována a měla by pro něj existovat společenská shoda.  Příležitost nabízí právě zahájený veřejný proces posouzení dopadů „Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem“ na životní prostředí a zdraví lidí [1].

Každý může v následujících dvaceti dnech zaslat na Ministerstvo životního prostředí své vyjádření, jaké varianty naložení s radioaktivními odpady by měly být posouzeny a jaké konkrétní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví mají být vyhodnoceny.  V příštím roce by pak tyto měly být předloženy veřejnosti k další diskusi ve zpracovaném posudku.

Úporné zaměření Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na jedinou variantu – nalezení finální lokality pro hlubinné úložiště na území České republiky do roku 2025 a zprovoznění úložiště v roce 2065, vede k vážnému a mnoho let trvajícímu sporu mezi státem a obyvateli i samosprávami desítek obcí, jejichž názor není respektován. Silový postup státu vedl k podání žalob obcí a spolků proti stanovení průzkumných území na všech sedmi lokalitách vytipovaných pro uložení odpadu [2]. I navzdory tomu mají průzkumné práce proběhnout v roce 2016.

Chybějící varianty nakládání s radioaktivními odpady byly jedním z důvodů, proč dnes platná koncepce přijatá vládou v roce 2002, dostala jako první koncepční vládní dokument nesouhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí na závěr hodnocení dopadů na životní prostředí (tedy v procesu, který je veden nyní) [3].

Edvard Sequens z Cally řekl: „Neexistuje dobré řešení problému jaderného odpadu, proto plánovat další reaktory a tisíce nových tun vyhořelého paliva je nezodpovědné vůči příštím generacím.“

„Dnes špatně vedené hledání úložiště by mělo být zastaveno. Řešení problematiky jaderných odpadů, jejichž nebezpečnost přetrvá věky, musí být postavené na koncepci přijaté širokým společenským konsensem a ne na dnešním prosazování kdysi zvolených technokratických nápadů.“

Cílem projektu „Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště“ je posílit roli obyvatel obcí v procesu výběru úložiště. Možnosti starostů a veřejnosti hájit své zájmy jsou totiž velmi omezené a neodpovídají požadavkům na účinnou účast, jak ji chápou moderní evropské přístupy.

Další informace Vám může doplnit:
Edvard Sequens, e-mail: edvard.sequens@calla.cz, tel.: 602 282 399

Poznámky:
[1] Oznámení Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem podle zákona č. 100/2001 Sb. v databázi CENIA: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP237K

Text Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem

[2] SÚRAO hledá konečné hlubinné úložiště v okolí Lodhéřova (lokalita Čihadlo) na Jindřichohradecku, v okolí Jistebnice (lokalita Magdalena) na Táborsku, poblíže Pačejova (lokalita Březový potok) u Nepomuka, v blízkosti Lubence (lokalita Čertovka), u Dolní Cerekve na sever od Jihlavy (lokalita Hrádek), v okolí Budišova na Třebíčsku (lokalita Horka) a poblíž Rožné na Žďársku (lokalita Kraví hora).

[3] Nesouhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí vydané v roce 2001:  http://calla.cz/data/energetika/ostatni/RAOstanovisko.rtf