Jaderné úložiště je pro Horažďovicko zlým snem. U Žihle může mít šanci

Pozoruhodně rozdílné jsou názory ve dvou regionech Plzeňského kraje, kde by mohla vzniknout úložiště jaderného odpadu. Zatímco v okolí Horažďovic obce úložiště celkem jednotně odmítají, na severu kraje u Žihle už tak jednoznačné stanovisko nemají.

Na Horažďovicku se odmítá už plánovaný průzkum vhodnosti zdejší vytipované lokality. Na hranici se Středočeským krajem jsou slyšet hlasy, že by se průzkum už konečně měl udělat, aby bylo jasno, zda tady úložiště může být.

Na jihu se lidé obávají, že by se kvůli úložišti oblast vylidnila, ze severu se ozvalo, že by to mohlo naopak pomoci. Náměstek hejtmana a místostarosta Žihle v jedné osobě - Ivo Grüner - tvrdí, že na severu kraje tak jasný odpor vůči plánu na jaderné úložiště jako na Horažďovicku není. Šéf Správy úložišť radioaktivního odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák vedení kraje minulý týden ukázal model zařízení na ukládání jaderného odpadu a seznámil s podrobnostmi projektu. „Nezaznamenali jsme žádná zásadní negativa,“ prohlásil Grüner. Jedna z vytipovaných lokalit pro úložiště leží těsně za hranicí Plzeňského kraje. Je to oblast zvaná Čertovka nedaleko Žihle a Tisu u Blatna.

„Chtěli bychom, aby tam už byl proveden geologický průzkum, aby se vědělo, zda je tam vybudování úložiště možné,“ řekl Ivo Grüner. Ten se domnívá, že už průzkum se obcím vyplatí, protože jim stát za něj dá peníze. „V případě Žihle by to byl asi milion ročně,“ uvedl. Podle plánu státu má úložiště fungovat až po roce 2060. Nyní se SÚRAO snaží najít vhodné místo a vybírá ze sedmi vytipovaných lokalit. Plzeňského kraje se týkají zmíněná Čertovka a lokalita Březový potok na Horažďovicku. 

V Česku se zatím zástupci většiny obcí, v jejichž okolí by zařízení mohlo vzniknout, takové možnosti brání. Obávají se, že by to na život v regionech mělo negativní dopad.
Ivo Grüner ale upozorňuje, že by to mohla být dobrá příležitost například pro oblasti s vyšší nezaměstnaností, jako je právě sever Plzeňska. Poukazuje na zkušenosti z návštěvy zařízení na dočasné ukládání jaderného odpadu jinde v Evropě. 

„Třeba ve Švédsku to mají jako turistický bod. Lidé tam jezdí na prohlídky,“ řekl. A domnívá se, že jakmile by úložiště v Česku vzniklo, pak by z toho obce v okolí těžily i jinak.

„Zlepšila by se tam infrastruktura, bylo víc pracovních příležitostí. A finanční příspěvky pro obce v okolí by byly docela zásadní,“ argumentoval Grüner.

Úložiště by oblasti uškodilo, míní lidé na Horažďovicku

I v Žihli nicméně už dříve zastupitelé zvedli ruce pro negativní stanovisko k projektu úložiště. Grüner se domnívá, že to by se mohlo změnit. „Pokud by nám někdo sdělil, že území bude bezpečné a dal všechny informace, co to bude znamenat, co to obci přinese a jaká omezení s tím budou souviset, pak se podle toho můžeme rozhodovat,“ prohlásil Grüner. Starosta Petr Klásek z Chanovic na Horažďovicku žádný přínos v projektu úložiště jaderného odpadu nevidí. „U nás je na to náhled opačný. Všech šest dotčených obcí je proti,“ ujistil Klásek. 

Zástupci obcí na Horažďovicku se dlouhodobě obávají, že by vybudování úložiště oblasti uškodilo a vedlo k odlivu obyvatel. Možnost, že by zařízení v budoucnu fungovalo jako lákadlo pro návštěvníky regionu, nepokládá za reálnou. „Dávat to do souvislosti s turistickým ruchem by mi připadalo zvláštní,“ sdělil.

Autor: Jaroslav Nedvěd

Zdroj: idens.cz