Geologové zamíří do terénu. Budou hledat místo pro úložiště

Až do konce příštího roku budou odborníci detailně zkoumat sedm lokalit pro jaderná úložiště. Vizi geologických prací představili nyní v Deštné na Jindřichohradecku.

DEŠTNÁ Na jihu Čech jsou dvě ze sedmi míst v republice, která Správa úložišť radioaktivních odpadů vybrala proto, že mají vhodné podmínky pro vytvoření budoucího hlubinného úložiště.

Jedním z jihočeských „kandidátů“ je Deštná u Jindřichova Hradce, kam geologové v pátek odpoledne přijeli představit svou vizi geologických prací. Jejich cílem bylo seznámit obyvatele s metodami výzkumu, kterým od jara začnou podrobovat jednotlivé lokality. Nemají mít vliv na běžný život v obcích ani žádné dopady na životní prostředí.
„V krajině budou naši pracovníci až do konce příštího roku provádět výzkum, s jehož pomocí později budeme schopní z dnešních sedmi lokalit vybrat dvě nejvhodnější. V jižních Čechách se zaměříme na lokality Čihadlo na Jindřichohradecku a Magdaléna u Jistebnice na Táborsku,“ vyjmenoval ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák přímo v sále restaurace U Mocnáře v Deštné, kde geologové své plány přibližovali místním.

Místnost byla rozdělena na několik sektorů, kde každý z nich byl vyhrazený jinému typu průzkumu. Někteří specialisté se budou věnovat studiu chemických vlastností hornin, které tvoří podloží vybrané lokality, jiní se zaměří na vlastnosti fyzikální. Důležité budou i otázky hydrologie. Komentáře k jejich technologiím měli připravené na přehledných panelech, které v několika případech provázely i počítačové modely. Nejsledovanější byla asi animace, jež představila budoucí vzhled plánovaného úložiště desítkám obyvatel Deštné i okolních obcí.

Žádné hluboké vrty

„Do této doby jsme prováděli rešerše odborné literatury a vyhodnocovali jsme informace při práci v kanceláři. Teď je ale nutné tato data porovnat s reálnou situací v terénu,“ popsal geolog Lukáš Vondrovic, který místním představoval, jak vzniká geologická mapa v detailním měřítku, a ukazoval jim i její 3D model. Právě taková mapa zatím vědcům chybí, potřebují ji ale ke každé lokalitě.

Ty se totiž liší jak typem hornin, které v nich převládají, tak i třeba četností zlomů ve skalních masivech nebo výškou podzemní vody a dalšími vlastnostmi. Pro geology je důležité vybrat masiv horniny, která bude mít nejlepší možné vlastnosti. Mělo by se jednat o co největší plochu bez výraznějších zlomů. „Musíme si ověřit jejich polohu a velikost, zda po nich stéká voda a podobně. Pro stavbu úložiště jsou totiž vhodné jen nejpevnější bloky horniny,“ popisoval Vondrovic.
Důležitá data odborníci budou měřit většinou pomocí jednoduchých přístrojů. Žádné hluboké průzkumné vrty a odkryvy půdy v plánu nejsou. Právě z takového dění totiž měli v této fázi obyvatelé žijící poblíž lokalit největší obavy.

„Je skvělé, že tahle prezentace vůbec vznikla, protože informace pro lidi jsou velice důležité. Každý má možnost zjistit si, co potřebuje. Mohli jsme se přesvědčit, že v plánu jsou zatím jen neinvazivní metody průzkumu. Jinak, než pomocí takových přednášek, toho asi docílit nelze,“ myslí si starostka Lodhéřova Zdeňka Klesalová.
Ta osobně kvituje to, že průzkumy jsou v plánu na všech lokalitách. „Může se stát, že některá automaticky z výběru vypadne, protože se zjistí, že nevyhovuje. Podle mě není úplně nejlepší, že se k tomu někde staví už teď vyloženě negativně. Netvrdím, že až průzkum skončí, budeme všichni pro úložiště, chápu ale, že bez detailních znalostí těch míst ani není možné vybrat z nich to nejlepší,“ doplnila starostka.

Na rozdíl od prezentace ve Stříteži na Třebíčsku z poloviny října neprovázely tu v Deštné žádné protesty. Podle obyvatele Deštné Jana Packy to ale bylo proto, že lidé, kteří s úložištěm nesouhlasí vůbec, zůstali doma. „Nebyla to žádná schůze, která by měla za cíl člověka přesvědčit, což se mi líbilo. Myslím si, že lidé, kteří tady úložiště nechtějí, nestojí o to, aby je někdo uklidňoval, a nezajímá je třeba to, že jsou lidé, kterým jde o naši bezpečnost. Podle mě je ale lepší, když radioaktivní odpad bude pět set metrů pod zemí v tom nejbezpečnějším místě, než když je někde v Temelíně v hale na povrchu,“ zhodnotil akci obyvatel.

Autor: Radek Štěpánek, redaktor MF DNES

Zdroj: Mladá fronta DNES - jižní Čechy