Zdroje vody a evropské rozvodí. Odpůrci úložiště našli nosné téma kampaně

O ochranu vodních zdrojů a hlavního evropského rozvodí chtějí opřít své argumenty odpůrci budování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů na Pelhřimovsku. Stát zde pro možnou výstavbu vytipoval lokalitu Čertův hrádek u Dolní Cerekve. V Pelhřimově se konalo veřejné projednání záměru.

Besedy v Pelhřimově se zúčastnilo několik desítek lidí. Ústřední téma nesouhlasné kampaně postupně směřují k ochraně strategických zdrojů pitné vody pro Česko. Ty by podle odpůrců byly stavbou na Čertově hrádku ohroženy.

„Pelhřimov má zdroje pitné vody u Křemešníku nedaleko Čertova hrádku a ze Želivky, na kterou to také může mít vliv. Toto riziko nechceme přijímat,“ uvedl na setkání pelhřimovský starosta Ladislav Med.
Tamní zastupitelstvo už v červnu aktivity obcí proti úložišti podpořilo. „Svůj postoj by měli vyjádřit i zástupci kraje. Ale tam jsou protichůdné postoje, protože na Třebíčsku jsou spíše pro, aby úložiště někde u Dukovan vzniklo,“ dodal Med.

Na setkání přišel také dlouholetý odpůrce úložiště na Vysočině geolog Zdeněk Laštovička. Ten ocenil, že před patnácti lety se odpůrcům podařilo dosáhnout, aby stát ze seznamu zvažovaných lokalit vyškrtl oblast pod Roštejnem u Růžené. „Jenže lokalitu posunuli o pár kilometrů severněji na Čertův hrádek,“ poznamenal.

Podél evropského rozvodí by se nemělo plánovat, míní geolog

Sám Laštovička se už v minulosti obával, že by úložiště nakonec mohlo v centrálním žulovém masivu Vysočiny vzniknout. V České republice totiž podle něj není lepší, výhodnější a pevnější hornina pro jeho vybudování.
„Stát udělá všechno, aby to do té žuly dal. Jednoznačně odmítám, aby to bylo zde,“ prohlásil Laštovička.

Podle něj by se stát měl zcela zbavit zdrojů jaderného odpadu. A pokud už se lokality vybírají, měly by být nejprve vytyčeny ty, kde úložiště být nemůže.
„Po vrcholech Vysočiny od rakouských hranic přes Javořici ke Žďárským vrchům vede hlavní evropské rozvodí, kde vznikají všechny vodní toky. Podél této čáry bychom měli stanovit na každou stranu pásmo 20 kilometrů, v němž by se podobná stavba neměla plánovat,“ míní geolog.

Podle advokáta Luboše Klimenta, který aktivisty a odpůrce výstavby úložiště na Vysočině zastupuje, jde lidem především o ochranu národních zdrojů pitné vody.

„Z jedné strany kopce navozí pod zem radioaktivní odpad a z druhé strany to teče do Hubenova a Jihlavy. Ta voda zásobuje okres Jihlava a z druhé strany teče do Želivky a Švihova, odkud vodu odebírá 1,5 milionu lidí,“ upozornil.

Čím blíž k dukovanské elektrárně, tím méně odpůrců je

¨Jak dodal, aby aktivisté s odporem proti úložišti uspěli, musí vymyslet strategii, jak prorazit v médiích. Kampaň chce opřít právě o vodní zdroje. „Téma zdrojů vody má šanci, zajímá všechny,“ zdůraznil.

Těžší úkol podle Luboše Klimenta budou mít odpůrci na Třebíčsku. Tam spoustě lidí dává práci právě jaderná elektrárna v Dukovanech. „Mám obavu, že obce v širším okolí lokality úložiště odmítnou, ale pojedete o deset kilometrů blíže k elektrárně a tam na něm budou vidět pozitiva. Nedělejme si iluze, že všichni jsou proti úložišti,“ konstatoval.

Lokalita Čertův hrádek - nazvaná podle skály poblíž vrchu Čeřínek - se dotýká katastrálních území šesti obcí. Je jednou z devíti vytipovaných oblastí, kde stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště. V příštím roce by měl být počet lokalit zúžen na čtyři. Úložiště by mělo být v provozu od roku 2065.

Ekologická aktivistka a členka Strany zelených Hana Veronika Konvalinková v té souvislosti upozornila, že dosud nikde na světě úložiště není v provozu a technicky je dořešeno pouze teoreticky. „Úložiště ještě nefunguje ani ve Finsku, které se dává za příklad. Tam je konsensus velmi křehký, neproběhla tam nikdy veřejná debata,“ pronesla.

Další setkání na stejné téma se má uskutečnit 13. listopadu v Jihlavě. Tohoto mítinku by se měli zúčastnit také zástupci ministerstva průmyslu a státní Správy úložišť radioaktivních odpadů, která má vybudování za úkol.

Zdroj: idnes.cz

 

Bude radioaktivní odpad v Čertově hrádku?

PELHŘIMOV Třicet lidí se v úterý zúčastnilo v Pelhřimově pokračování kampaně proti stavbě úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Čertův hrádek u Dolní Cerekve.
Ústředním tématem kampaně je ochrana strategických zdrojů pitné vody pro Česko, které by byly stavbou podle jeho odpůrců ohroženy.

„Abychom s odporem proti úložišti uspěli, musíme vymyslet strategii. Speciálně na Třebíčsku, kde dává elektrárna Dukovany lidem práci. Tam mám obavu, že obce v širším okolí lokality pro úložiště řeknou, že ho nechtějí, ale pojedete o deset kilometrů blíže kelektrárně a tam na něm budou vidět pozitiva. Nedělejme si iluze, že všichni jsou proti úložišti. Musíme prorazit v médiích a myslím, že téma zdrojů vody, které jsme zvolili, má šanci, zajímá všechny,“řekl advokát Luboš Kliment, který obce z Dolnocerekvicka v odporu proti úložišti zastupuje. Setkání se zúčastnil také starosta Pelhřimova Ladislav Med. Tamní zastupitelstvo už v červnu aktivity obcí proti úložišti podpořilo. Podle Meda by bylo v lokalitě Čertův hrádek rizikem pro zdroje vody. „Město má zdroje pitné vody u Křemešníka nedaleko Čertova hrádku a ze Želivky, na kterou to také může mít vliv. Toto riziko nechceme přijímat. Svůj postoj by měli vyjádřit zástupci kraje, ale tam jsou protichůdnépostoje, protože na Třebíčsku jsou spíše pro, aby úložiště někde u Dukovan vzniklo,“ řekl Med.

Na setkání přišel také dlouholetý odpůrce úložiště na Vysočině geolog Zdeněk Laštovička. „Před patnácti lety se nám podařilo dosáhnout, aby stát ze seznamu zvažovaných lokalit vyškrtl oblast pod Roštejnem u Růžené. Jenže lokalitu posunuli o pár kilometrů severněji na Čertův hrádek. To odpovídá mému někdejšímu proroctví, že není v České republice lepší, výhodnější a pevnějšíhornina pro vybudování úložiště než žula našeho centrálního masivu na Vysočině. A žestát udělá všechno, aby to do té žuly dal. Jednoznačně odmítám, aby tobylo zde,“ řekl Laštovička.

Podle něj by se stát měl zcela zbavit zdrojů jaderného odpadu. A pokud už se lokality vybírají, měly by být nejprve vytyčeny ty, kde úložiště být nemůže. „Po vrcholech Vysočiny od rakouských hranic přes Javořici ke Žďárským vrchům vede hlavní evropské rozvodí, kde vznikají všechny vodní toky. Podél této čáry bychom měli stanovit na každou stranu pásmo 20 kilometrů, v němž by se podobná stavba neměla plánovat,“ míní Laštovička.

Chráníme národní zdroje

Ekologická aktivistka, členka Strany zelených Hana Veronika Konvalinková řekla, že dosud nikde na světě úložiště není v provozu a technicky je dořešeno pouze teoreticky. „Úložištěještě nefunguje ani ve Finsku, které se dává za příklad. Tam je konsensus velmikřehký, neproběhla tam nikdy o tom veřejná debata,“ upozornila Konvalinková.

Další setkání na stejné téma se má uskutečnit 13. listopadu v Jihlavě, kde by se mítinku měli zúčastnit také zástupci ministerstva průmyslu a státní Správy úložišť radioaktivních odpadů, která má vybudování za úkol. „Prioritně nám jde o ochranu národních zdrojů pitné vody. Z jedné strany kopce navozí pod zem radioaktivní odpad a z druhé strany to teče do Hubenova a Jihlavy. Ta voda zásobuje okres Jihlava a z druhéstrany teče do Želivky a Švihova. A zásobuje Prahu, střední Čechy a část Vysočiny. V Praze berou 75 procent pitné vody z Vysočiny, tyto zdroje odebírá 1,5 milionu lidí,“ upozornil Kliment.

Lokalita Čertův hrádek – nazvaná podle skály poblíž vrchu Čeřínek – se dotýká katastrálních území šesti obcí. Je jednou z devíti vytipovaných oblastí, kde stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště. V příštím roce by měl být počet lokalit zúžen na čtyři. Úložiště by mělo být v provozu od roku 2065.

Zápis z 5.  Zastupitelstva města Pelhřimov, které se konalo dne 26. 6. 2019

5. bod - Podpora výzvy k ochraně zdrojů pitné vodyPoznámka:S materiálem přítomné seznamuje p. Ladislav Med, starosta města.Diskuse proběhlaVyjadřuje se p. Hájek. Pro podporu výzvy k ochraně zdrojů pitné vody bude hlasovat kladně. Pokud by úložiště bylo situováno, jednou z velkých obav, v případě dění nějakénepředpokládané události, je poškození či kontaminace zdrojů pitné vody.P. starosta podotýká, že v současné době je na území ČR prozkoumáváno 9 lokalit. Z toho bude do r. 2021 vyřazeno 5 lokalit, do r. 2022 budou vybrány 2 lokality, kde budou probíhat další průzkumy. Je uvažováno o vybrání hlavní lokality, která bude mít nejvhodnější podmínky pro uskladnění radioaktivního odpadu, přičemž se bude budovat v druhé lokalitě jako záložní.Správa úložišť radioaktivních odpadů uvažuje o kompenzaci dotčených obcí, pravděpodobně vznikne samostatný zákon.Hlasování:19  pro  0  proti 0zdrželo se (přítomno  19  členů ZM)Usnesení č. 5/5/2019/Z z 26.6. 2019Zastupitelstvo města Pelhřimov po projednání1.bere na vědomídopis starostů obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná ve věci žádosti o zveřejnění apodporu výzvy k ochraně národních zdrojů pitné vody ohledně zamýšlené stavby úložiště radioaktivních odpadů,2.rozhodujeo podpoře výzvy starostů obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná k ochraněnárodních zdrojů pitné vody ohledně zamýšlené stavby úložiště radioaktivních odpadů podle příloh.

Zdroj: Mladá fronta DNES str. 16 Vysočina

Autor: Tomáš Blažek