Jak uspořádat veřejné shromáždění?

    Chcete uspořádat veřejné shromáždění a diskutovat a vyjádřit svůj názor na úložiště u vaší obce? Veřejným shromážděním se rozumí zejména schůze, pouliční průvody, demonstrace či happeningy přístupné každému a konané na veřejném prostranství. Jak na to?

    1. Začněte určením tématu, místa a počtu účastníků

    Abyste mohli uspořádat akci bez zvláštních povolení, musí jít o setkání za účelem debaty o věcech veřejných, vyjádření politických názorů apod. Kulturní a společenské akce bez tohoto podtextu a akce, při nichž se například nakládá s potravinami, vyžadují další povolení (ohlášení záboru veřejného prostranství, schválený tržní řád apod.).

    Existují však některá obecná omezení – shromáždění či happening například nelze konat v okruhu 100 metrů od budov Parlamentu a Ústavního soudu nebo v národních parcích. Výběr místa také záleží na předpokládaném počtu účastníků – půjde o setkání pár přátel nebo stojíte o účast většiny obyvatel obce?

    2. Stačí oznámení

    Pro konání veřejného shromáždění nepotřebujete povolení, podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím stačí, když akci oznámíte. Obec může dokonce stanovit, že na některých místech lze konat veřejná shromáždění i bez oznámení – o existenci takového místa se informujte na obecním úřadě.

    Oznámení musí obsahovat řadu náležitostí (termín, předpokládaný počet účastníků, opatření, která provedete, aby akce proběhla pokojně apod.).

    Využijte náš vzor oznámení shromáždění, který obsahuje všechny požadované náležitosti. 

    Oznámit shromáždění může osoba starší 18 let, skupina osob nebo právnická osoba (spolek).

    Oznámení se podává podle množství zúčastněných a velikosti místa konání, zpravidla obecnímu nebo městskému úřadu, v jehož obvodu se akce má konat. Úřad jej musí dostat minimálně 5 dnů předem (maximálně ale 6 měsíců předem). Oznámení můžete doručit poštou, e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem nebo zanést osobně na úřad.

    Pokud má jít o akci na soukromém pozemku, je třeba k oznámení přiložit souhlas vlastníka pozemku. Pokud shromáždění neoznámíte, neznamená to nutně, že bude rozpuštěno policií. Hrozí vám ale pokuta ve výši až 5000 Kč.

    Co se bude dít po podání oznámení?

    Na základě vašeho oznámení může úřad shromáždění vzít na vědomí nebo zakázat. Zakázat jej je však možné jen v případech uvedených v zákoně, zejména když:

    • směřuje k rozněcování nenávistí, omezování práv občanů,
    • se má konat na místě nebezpečném pro účastníky,
    • v daném místě již je plánována jiná oznámená akce.

    O zákazu musí úřad rozhodnout do 3 pracovních dnů, jinak je jeho zákaz neplatný. Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění můžete podat do 15 dnů žalobu k soudu. Úřad může také navrhnout přesun akce na jiné místo anebo nařídit ukončení do určité hodiny kvůli nočnímu klidu.

    3. Nenechte se rozpustit

    Rozšiřte povědomí o tom, že se shromáždění bude konat. Máte právo požádat obec o vyhlášení pozvánky místním rozhlasem. Ujistěte se, že jste schopni zajistit pokojný průběh akce. Zajistěte pořadatele, kteří mohou na místě hlídat pokojný průběh shromáždění, případně požádejte o pomoc úřad nebo policii, kteří musí vašemu požadavku vyhovět.

    Probíhající shromáždění může úředník nebo policista rozpustit jen pokud:

    • bylo zakázáno,
    • nebylo oznámeno a existuje důvod, pro který by mohlo být zakázáno,
    • probíhá v rozporu s podaným oznámením tak, že účastníci porušují zákon – dopouštějí se násilí, mají u sebe nebezpečné předměty, jsou maskovaní nebo páchají trestnou činnost.

    Důvodem rozpuštění nemůže být pouze neoznámení akce úřadu. Důvodem nemůže být ani živelná diskuse, vyvěšení transparentů apod. Proti rozpuštění akce můžete do 15 dnů podat námitky u soudu (soud může konstatovat, že k rozpuštění došlo neoprávněně).

    Poplatky a pokuty

    Chtějí po vás úřady nebo policie zaplacení poplatku za zábor veřejného prostranství nebo pokuty za zvláštní užívání pozemní komunikace bez povolení?

    Neplaťte nic na místě. Zaplacený poplatek vám již nikdo nevrátí, ani pokud se dodatečně zjistí, že byl vybrán neoprávněně. Pokud nezaplatíte na místě, povede s vámi úřad řízení, v němž můžete namítat nezákonnost poplatku.

    Provedení akce jako například postavení ozvučovací aparatury, stánku s peticí, stejně jako umístění účastníků na veřejném prostranství nemusí být zvláště povolováno – je součástí práva shromažďovacího (potvrdil to i Nejvyšší správní soud v rozhodnutí sp. zn. 1 As 32/2008-146 či Ministerstvo vnitra ve stanovisku č. 59 ze dne 16. 7. 2012). Veřejné shromáždění nebo happening též nejsou uvedeny mezi zvláštními druhy užívání veřejných prostranství (§ 4 zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích), a tudíž za ně nelze chtít poplatek za zábor veřejného prostranství.

    Přelepování či jiné úpravy objektů v obci během shromáždění (billboardy, lavičky, vlajky) může být sankcionováno náhradou škody, nemateriální újmy, jako přestupek apod. Do těchto akcí se raději nepouštějte nebo je s námi předem konzultujte.

     

    Tento manuál pro vás připravil Frank Bold. Další manuály a vzory najdete na webové stránce právní poradny Frank Bold.  


    Přílohy ke stažení