Jaderný odpad v německém Gorlebenu má být zabezpečen ochrannou stěnou


    Vyšlo: 21.2.2024

    Tato lokalita v německém regionu Wendland se nakonec nestane místem pro trvalé úložiště jaderných odpadů. Vysoce radioaktivní odpady se zde však „meziskladují“ již několik desetiletí. Pro ochranu před teroristickými útoky zde proto má vzniknout kromě jiného zabezpečovací centrála.

    Gorleben - Kolem haly s vysoce radioaktivním odpadem se staví ochranná zeď, která má chránit například dočasné úložiště jaderného odpadu v Gorlebenu v Dolním Sasku před teroristickými útoky. V příštích třech až třech a půl letech zde má být také vybudováno nové bezpečnostní centrum, jak na dotaz agentury DPA oznámila spolková společnost Gesellschaft für Zwischenlagerung (BGZ). O přípravách výstavby původně informoval list "Elbe-Jeetzel-Zeitung".

    "Ochrana meziskladů před teroristickými útoky nebo kriminálními činy se neustále přehodnocuje a přizpůsobuje měnící se situaci ohrožení," uvedl mluvčí BGZ. Součástí projektu jsou také opatření v oblasti IT bezpečnosti a přestavba hlavní přístupové cesty.

    "Je dobře, že nevyhovující solný důl v Gorlebenu je ze hry o výběr místa pro konečné úložiště," řekl ve středu předseda Německého svazu pro životní prostředí a ochranu přírody (BUND) Olaf Bandt. V Gorlebenu i v mnoha dalších lokalitách však "bezpečné nadzemní meziskladování jaderného odpadu zůstává stále naléhavou otázkou". Stavební opatření v Gorlebenu přišla velmi pozdě a nebyla dostatečná, kritizoval Bandt. BUND proto požaduje od německé spolkové vlády celkovou koncepci všech německých meziskladů - "vypracovanou transparentně a za účasti veřejnosti".

    Místní Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí Lüchow-Dannenberg kritizovala plánovanou ochrannou zeď. Slabým místem celého tohoto místa je strop haly, který má tloušťku pouhých 20 centimetrů, představuje tak nebezpečí, zejména v případě pádu letadla, uvedl mluvčí občanské iniciativy Lüchow-Dannenberg Wolfgang Ehmke.

    Provozovatel meziskladu v Gorlebenu tuto kritiku odmítl. Uvedl, že bezpečnost meziskladu prověřil a potvrdil také Spolkový úřad pro bezpečnost ukládání jaderného odpadu jako odpovědný schvalovací orgán.

    Po letech sporů o lokalitu Gorleben byl solný dóm v okrese Lüchow-Dannenberg v roce 2020 vyřazen z hledání konečného úložiště jaderného odpadu. Dočasným úložištěm jaderného odpadu však ještě dlouho zůstane: v Gorlebenu se nachází úložiště nízko a středně radioaktivního odpadu a také úložiště s přepravními kontejnery s vysoce radioaktivním odpadem (Castor). Platnost licence pro mezisklad Gorleben vyprší v roce 2034.

    Prodloužení meziskladování v této lokalitě je nezbytné, protože Spolková společnost pro konečné ukládání předpokládá, že by místo pro konečné úložiště pro vysoce radioaktivní odpad bylo nalezeno nejdříve ve 40. letech 20. století, uvedl mluvčí BGZ. Poté bude trvat několik desetiletí, než bude konečné úložiště vybudováno a než do něj budou převezeny všechny kontejnery s odpadem. Kontejnery s vysoce radioaktivním odpadem budou po tuto dobu dočasně uloženy v Gorlebenu.

    Po vybudování nového bezpečnostního centra pro zabezpečení úložiště má být dosavadní takzvané pilotní přípravné zařízení (PKA) v Gorlebenu vyřazeno z provozu a zbouráno, jak společnost pro meziskladování BGZ rovněž oznámila. Zařízení na balení palivových článků pro konečné skladování již není nutné, protože Gorleben již nepřipadá v úvahu jako místo konečného skladování. Podle mluvčího úřadu se však v dosavadní přípravně PKA stále nachází technické vybavení pro zabezpečení meziskladu. Provozní náklady PKA činí podle mluvčího přibližně šest milionů eur ročně.


    Zdroj a foto: Volksstimme.de 

    Autor: Christina Sticht

    Přeložila Gabriela Reitinger, OIŽP