Premiér Sobotka podpořil obce, které nesouhlasí s úložištěm

Premiér Bohuslav Sobotka už podruhé v krátkém čase navštívil Vysočinu. V průběhu setkání se starosty měst se hovořilo také o otázkách zaměstnanosti v regionu po ukončení těžby v dole Rožná 1, odkud by měly ke konci roku odejít tři stovky zaměstnanců. Ti mohou podle premiéra očekávat určitá zvýhodnění. „Vláda už rozhodla o možnosti předčasného odchodu do důchodu pro horníky z hlubinných dolů. To se týká i horníků z dolu Rožná 1," potvrdil premiér.

Důl Rožná 1 zaměstnává nyní okolo osmi stovek lidí. Plánované propouštění se týká tří set zaměstnanců. Co bude s ostatními?
Někteří přejdou do nového výzkumného hlubinného pracoviště Bukov, které by mělo zaměstnat stovku lidí. Část zaměstnanců se bude zabývat útlumem těžby – kultivacemi, čištěním vody a podobně, protože není tak jednoduché ze dne na den zavřít hlubinný důl, který fungoval tolik let.

Hodně diskutovanou otázkou je také hlubinné úložiště jaderného odpadu. Mluvilo se také o tom, že by se výběr omezil pouze na dvě lokality, Kraví horu a Horku.
To je věc, kterou bude muset definitivně rozhodnout ministerstvo průmyslu a obchodu, já se jim do toho nechci plést. Je ale důležité, aby probíhal intenzivní dialog s dotčenými obcemi. Chci všechny obce ujistit, že v případě jejich negativního stanoviska žádné hlubinné úložiště na jejich katastru budováno nebude. Nicméně vláda je povinna tento problém řešit, nemůžeme se tvářit, že nevidíme, že Dukovany a Temelín produkují vyhořelé jaderné palivo. S ním budeme v budoucnu muset nějak naložit. Zatím jsou v provozu mezisklady v areálu elektráren. Podle mého názoru je ale hlubinné úložiště při splnění všech bezpečnostních opatření lepší řešení, než skladovat vyhořelé palivo na povrchu, v areálech elektráren. Rozhodnutí o tom, kdy a kde bude úložiště vybudováno, je ale ještě hodně vzdálené. Současná vláda to rozhodovat nebude. Předpokládáme, že jasno by mělo být někdy okolo roku 2025.

Lidé ve vybraných lokalitách se k hlubinnému úložišti staví často negativně, má vláda v zásobě nějaké další alternativy, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem?
Zatím se hovořilo o sedmi lokalitách, je ale možné, že jejich počet bude časem ještě zúžen. Pokud je evidentní, že dotčená obec nesouhlasí, pak je otázka, jestli by tam měl být průzkum vůbec realizován. Všechno stojí peníze. Nicméně musíme hledat možnost trvalého úložiště, je to odpovědnost vůči naším potomkům. Pokud dnes spotřebováváme energii z jaderných elektráren, které produkují vyhořelé jaderné palivo, pak se musíme chovat zodpovědně a připravit variantu trvalého úložiště.

Autor: Helena Zelená Křížová
Zdroj: Žďárský deník