Stát nás vyšachoval, stěžují si starostové z Pošumaví kvůli úložišti radioaktivního odpadu

Vyšlo: 23.11.2023

Namísto solidního jednání přišlo mlčení a změna pravidel. Tak oslovení starostové obcí kolem Březového potoka v Pošumaví, kde možná vznikne hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, hodnotí přístup státu. A shodují se, že je v podstatě vyšachoval.

Z aktuální situace jsou především zklamaní a smutní. „Minulý týden prošel Sněmovnou zákon o úložišti, který nám upřel možnost finální rozhodnutí ovlivnit. Přitom ještě loni nám ministr průmyslu a obchodu Síkela slíbil, že naše práva posílí a ve věci bude potřeba souhlas obou komor parlamentu,“ namítl Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost), jenž stojí v čele Chanovic.

Doplnil, že obrat šéfa resortu Jozefa Síkely (STAN) považuje za neférový. „Ministerstvo vůči nám jedná netransparentně. Říká, že do vytipovaných lokalit jezdí, ale za poslední rok u nás nikdo nebyl. A naše námitky nechtějí slyšet,“ zdůraznil.

Dvacetiletý rozvod

O úložišti se hovoří 20 let. Ve hře jsou kromě území kolem Březového potoka ještě Horka a Hrádek na Vysočině a též Janoch u Temelína. „Je to jako dvacetiletý táhnoucí se rozvod. A pro nás teď nedopadl vůbec dobře,“ přirovnal.

Stejného názoru je starosta Horažďovic Michael Forman (Sdružení pro budoucnost), který je mluvčím celostátní Platformy proti hlubinnému úložišti. „Stát se chová přezíravě a direktivně. Takový přístup ale nemá v demokratické společnosti co dělat,“ sdělil.

Úložiště je podle něj tak zásadní záležitostí, že o něm nelze rozhodnout bez ohledu na dotčené obce. „Chceme, aby s námi stát mluvil. Vždyť případná stavba bude mít obrovské dopady. Je potřeba oboustranná komunikace a vzájemná dohoda,“ myslí si Forman.
Verdikt do roku 2028

Dotčená dvacítka obcí z Pošumaví chce zbrzdit geologický průzkum území, odvolá se rovněž proti povolení vrtů, které má ministerstvo životního prostředí vydat do konce roku. „Použijeme všechny možné prostředky, abychom procesy zdrželi. Chápeme, že úložiště někde musí být, ale ať s námi mluví a výběr je opravdu seriózní,“ podotkl. Obrátí se proto na právníky, aby jim poradili.

Vláda má lokalitu zvolit do roku 2028. Podzemní část úložiště bude mít podle dostupných dat rozlohu 306 hektarů. Fungovat by mělo od roku 2050. Náklady na jeho stavbu a provoz přesáhly dle dřívějších odhadů sto miliard korun. Vyhořelé palivo z jaderných bloků se nyní ukládá do meziskladů v elektrárnách.

Zdroj: novinky.cz

Autor: Klára Mrázová

Foto: novinky.cz

Jaderné úložiště v České republice. Je plánováno jako evropské?

Klatovský deník, dnes 11:18
Jana Halíková, Čtenář reportér

Horažďovicko je jedním ze čtyř míst, která jsou v ČR vytipována pro možné umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivního odpadu. Tento unikátní projekt s dobou výstavby 30 let (pokud by byl určen pouze pro ČR) a dobou udržitelnosti 100.000 let, má ale, mimo jiné, tři zásadní úskalí. ...

Celý článek zde.

Český rozhlas Plus - Posloucháte ranní plus.

15. 11. 2023, strojový přepis

redaktorka
Zákon o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu je ve sněmovně ve třetím čtení. Předloha stanoví především práva dotnýchtčených obcí, pozměňovací návrhy, které by obcím daly právo vetovat výstavbu takového zařízení na jejich území, ale nejspíš poslanci nepodpoří. Vypadnout by mohla i podmínka, aby s rozhodnutím vlády o výstavbě souhlasily obě komory parlamentu. Místo úložiště vyhořelého jaderného paliva má být vybráno v roce 2030. Prověřovat se mají čtyři území a, a to horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u Jihočeského Temelína a březový potok na Klatovsku. Naším prvním hostem k tomuto tématu je teď náměstek ministerstva průmyslu pořízení sekce jaderné energetiky Tomáš Ehler, vítejte, dobrý den.

Ehler
Dobré ráno.

redaktorka
O jak důležitý zákon, který je dnes ve sněmovně, se jedná.

Ehler
Tak dovolte úvodem jednu korekci doplnění. Jak zaznělo v úvodníku a dnes i ve zprávě ČTK, není to zákon, jehož cílem by bylo urychlení přípravy a výstavy, hlubné úložiště, naopak charakterem je to zákon, který zavádí zvláštní postupy do existujících správních procesů a nad rámec správních procesů platných zákonů, zejména Horního zákona o biologických pracích atomového, a to, jak jste zmínila, ve smyslu rozšíření práv obcí a zavedení možnosti vyjádřit svá stanoviska, zájmy v těchto procesech, prodloužení lhůt, nařízení ústního jednání. A další. Ten zákon je důležitý, vychází z a požadavků nového atomového zákona z roku 2016, konkrétně z § 108 odstavce čtyři, ty zvláštní zákon má stanovit postup, jak zajistit respektování práv dotčených obcí a jejich občanů v daných procesech. Nicméně ta diskuze probíhala již před rokem 2016, někdy od roku 2000, 2010. Ten význam mohu doplnit, ještě je samozřejmě daný tou nejenom politickou citlivostí s ohledem na charakter jaderného zařízení radioaktivního odpadu, ale je potřeba uvědomit si, že nakládání s radiotivním odpadem vyhořeným jaderným palivem a zajištění konce palivového cyklu je předpokladem mírového využívání jaderné energetiky, v našem případě teda zejména provozu stávajících jaderných bloků a rozvoje nových jaderných zdrojů. Je to povinnost vyplývající ze směrnice eurotom. A mohu-li poslední větu, samotný Nejvyšší správní soud označil hlubinné úložiště a zajištění vysokoak aktivního odpadu za veřejný zájem vysoké míry důležitosti.

redaktorka
A teď je asi otázka, jak se to bude komunikovat s těmi obcemi, na které nakonec vlastně z jejich pohledu asi ten černý petr padne? Kde by to úložiště mělo být vybudováno? Protože vy jste sám zmínil, že tahle předloha stanoví především práva dotčených obcí a, a vy jste právo veta pro obce odmítli jako ministerstvo. S jakým odůvodněním?

Ehler
Já bych doplnil, rozšířil to odmítnutí či nezavedení práva veta. Není pohled MPO, je to široký. Politický, ale i odborný konsensus byl potvrzen jak minulou vládou v rámci schválení věcného záměru všech rezortů, tak i stávající vláda potvrdila ten návrh a jednoznačně jednomyslně v tomto potvrdila, že Praha veta není přípustné a je to paralelu z ostatních strategických infrastrukturních projektů. Tak je samozřejmě obava, že by případné zavedení právo veta zablokovalo realizaci tohoto projektu. Mimo jiné je to právě v souladu i s tím právním názorem Nejvyššího správního soudu z roku 2020, který říká, že naplnění toho veřejného zájmu nemá nikdo právo nebo není přípustné, aby blokoval jeho realizaci jenom kvůli tomu, že by se nacházel v jeho, v jeho blízkosti. A možná důležitý pohled, i ten pohled. Právo veta pro dotčené municipality je obdobný jako v Německu, ve Francii nebo třeba ve Švýcarsku, kde to veto v minulosti bylo. Nicméně právě, aby mohla být ta příprava pokročena. Vybraná lokalita, tak ve Švýcarsku došlo ke zrušení institutu práva veta pro dotčené lokality.

redaktorka
No, ale z nějakého pohledu, pardon, to může být vlastně takové silové řešení, nebylo by lepší vlastně tu situaci obrátit a nastavit tak, jako třeba ve Švédsku a Finsku, o kterém jsme dnes ráno také mluvili, kde se vlastně o to úložiště i ty lokality, které byly ve hře, praly nebo soutěžily spíše, protože tam s tím byly spojené různé výhody finanční pobídky a vlastně byla tam i mnohem větší transparentnost, než možná u nás. Nevidíte to, že by to byl schůdnější přístup, že by obce nevyjadřovaly a možná tak velký odpor jako v současnosti.

Ehler
Tak v tom Finsku je to velmi specifická situace, kdy to hlubinné úložiště pro vyhořelo jaderné palivo, aktivní radioaktivní odpad připravuje, bude budovat ta provozovat soukromá společnost. U nás je to odpovědnost státu, státní technické orientace, správy úložiště radioaktivních odpadů, co se příspěvků týče kompenzací, tak ty jsou nastaveny transparentně dané atomovým zákon, mimo jiné i ten návrh zákona umožnil rozhodnout vládě pro tu finální lokalitu dodatečné dodatečné příspěvky, dodatečné kompenzace, takže ten ekonomický aspekt dostatečný má kompenzace jak reálných, tak potenciálních negativních dopadů. Je u nás nastaven a.

redaktorka
Jako dostatečný, vidíte to jako dostatečně transparentní a i vlastně výhodný pro ty dané lokality. To, co dělá ze svého pohledu stát.

Ehler
On bych tomu neříkal, to si myslím, že není ten správný pojem, ale ty kompenzace jsou nastaveny pro každou fázi přípravy budování provozu úložiště, je možnost je rozšířit. Byly i navýšení v minulosti a třeba povedeme to s Finskem. Jsou na srovnatelné, srovnatelné.

redaktorka
Úrovni. Říká náměstek ministerstva průmyslu pro řízení sekce jaderné energetiky Tomáš ehler, děkuju mockrát za váš čas, na slyšenou.

Ehler
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

redaktorka
Poslouchal ho Zdeněk Dvořák, starosta obce Dolní Cerekev u lokality Hrádek na Vysočině, která je právě mezi čtyřmi vytipovanými místy pro vybudování úložiště. Vítejte, dobrý den. Dobré deštivé ráno z Dolní Cerekve. Předloha, která je teď ve sněmovně ve třetím čtení, tedy má stanovit práva dotčených obcí, ale jak vy vnímáte to, že obce nejspíše přijdou o právo veta? Co by to pro vás znamenalo?

Dvořák
Za mě ten zákon, který byl projednávaný opravdu někdy od roku 2011, byla vlastně šance, jak narovnat vztahy se samosprávami namísto toho vrchnostenského přístupu státu k nám a tuhle šance vidíme jako nevyužitou.

Ehler
Proč? Právě tím, že se tady mluví o tom, že ty obce o právo veta přijdou?

Dvořák
No, ono totiž ze strany státu podobu toho hledání dochází vlastně k opakovaně porušovaným slibům, neustále se vlastně mění pravidla v průběhu hry. My teď vlastně ve finále nebo v tom semifinále, ve kterém jsme, protože jsme ve čtyři lokality, máme úplně jiné území, než jsme před vlastně do toho předchozího posuzování vstupovali, takže tady na tom je vidět, jak se vlastně jako neustále stát. Přiznává, že neustále dělá chyby, pak uzná. Ano, udělali jsme chybu, ale jedeme dál, už nic neříkejte, jedeme dál, budeme dál pokračovat a vy se na nás můžete koukat, jak o vás rozhodujeme, ale vlastně nám do toho moc nemluvte.

redaktorka
To znamená, že je to spíše o nějaké důvěře a o vztahu samospráv ke státu než o něčem jiném, že by vlastně a priori obce to úložiště vyhořelého jaderného odpadu odmítaly, odmítaly.

Dvořák
Tak my se samozřejmě bojíme toho, co by k nám přišlo, to je přirozená věc. A v tu chvíli, kdy 30 let nemáme otázky nebo odpovědi na své otázky, třeba, kde budou ty pracovníci bydlet nebo kam budou chodit jejich děti do školy, kolik jich bude? Tak tahle otázka padla před 30 lety a my na ni nemáme odpověď, tak se nám nemůže stát divit, že my ty otázky pokládáme pořád dokola, protože nás zajímají, a pokud nemáme odpovědi, tak my nemůžeme zkrátka říct, ano, pojďte k nám, rozkopejte nám zahrádky.

redaktorka
To znamená, že v tom nevidíte nějaký potenciální rozvoj nebo možnost rozvoje pro obec. Mít tedy v té lokalitě úložiště vyhořelého jaderného odpadu, s kterým by byly třeba spojené nějaké další finanční pobídky.

Dvořák
Samozřejmě jako každá stavba je i příležitost, akorát těch rizik tam je teď spoustu. A pokud stát už teď v době přípravy vlastně s námi odmítá komunikovat a není připraven na to nám s těmi riziky pomoct, tak já se obávám, že to bude mnohem horší než třeba v covidu a v uprchlické krizi, kdy jsme byli partnery, státy státu, těmi vítanými partnery, ale najednou jsme nepřátelé, kteří všechno komplikují a dělají problémy, tak bych nechtěl, aby to vlastně na konci všechno bylo hozeno na obce. Tak tady to máte, dělejte si s tím, co chcete, a to, že se vám tam vystřídá třeba 10 000 lidí, je váš problém a ne náš.

redaktorka
Jedním z bodů jednání, které se uskutečnilo v pondělí v Dolní Cerekvi, kde jste byl také přítomen, byla ochrana vody. Vyplynulo z toho, že vlastně všechny ty čtyři lokality se obávají, že by byla narušena tím úložištěm právě voda nebo zdroje pitné vody. Co konkrétně tedy podle vás hrozí v případě stavby?

Dvořák,
Tak ono je to popsáno i v těch prováděcích správách, které už SÚRAO nebo MPO vypracovali, mají zveřejněny, tam to riziko, je popsáno, že hrozí.

redaktorka
Pardon, ale nám dnes ředitele surreo řekl, že rozhodně ne, že pro to jsou i podklady, které obce viděly.

Dvořák
Ono tam je velmi důležité slovíčkaření v tomhle případě, a protože oni hovoří o významných zdrojích vody a zdroje vody pro 1000 obyvatel nejsou významné z republikového hlediska, to znamená, jsou zanedbatelné, obětovatelné pro nás, ne pro nás, prostě i ten zdroj pro 1000 obyvatel je pro nás významný, protože prostě napájí celou jednu obec nebo dvě.Takže tam je strašně důležité to přídané přídavné slovo významné a v tu chvíli my to totiž, to slovíčkaření máme za sebou. V minulosti bylo slíbeno, že budou povoleny geologické, průzkumné práce, které se nakonec v průběhu toho, protože průzkumy, geologické průzkumy musí povolit obce, to je to, co teď probíhá. A tohle proběhlo i v minulosti, nakonec to bylo překlasifikováno na geologický výzkum, který se provádí bez povolení a vlastně všechny práce kromě hlubinných vrtů proběhly pod tou rouškou výzkumy. Takže to jako bohužel my jsme jako opakovaně během toho procesu zklamáni, my nabídneme pomocnou ruku, řekneme, ano, pojďme se znovu bavit a stát znovu řekne, no, nám se to teď ale nehodí a my vás vyškrtáme ve hry.

redaktorka
Takže tady naráží na sebe ten pohled státu a samospráv a ten zákon, který je dnes ve třetím čtení ve sněmovně, přispěje k nějakému smířlivějšímu pohledu nebo vůbec tu základní situaci nějak změnit v té komunikaci.

Dvořák
Ono tam je spoustu těch pozměňovacích návrhů, které by si zasloužily schválení, tam jako určitě k nějakému posunu dojde, za nás byl klíčový ta role parlamentu v tu chvíli, kdy tam spolu rozhoduje parlament, tak to cítíme aspoň jako nějakou ochranu toho, že o nás, a teď nechci, aby to vyznělo nějak hanlivě, ale rozhodne jeden úředník na ministerstvu.

redaktorka
Dodává starosta obce Dolní Cerekev Zdeněk Dvořák. I vám děkuji, že jste si našel čas na ranní plus, na slyšenou.