Evropská komise žádá po Česku a dalších čtyřech členských státech, aby předložily vnitrostátní program pro nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady. Jestli to vláda nezvládne do dvou měsíců, hrozí, že případ bude řešit Evropský soudní dvůr. Projednávání příslušné vládní koncepce přitom trvá čtyři roky, ale stále nedospělo k závěru.

Německé obce, na jejichž katastrálním území se nachází jaderná elektrárna, vyzývají podle německého tisku spolkovou vládu, aby do roku 2031 nechala postavit centrální vstupní sklad pro vysoce radioaktivní odpad. To podle německého deníku Heilbronner Stimme prohlásil Pracovní svaz obcí s jaderně-technickými zařízeními (Asketa) po schůzi v Neckarwestheimu.

Přestože schvalování nové vládní koncepce nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady trvá již 4 roky, neproběhlo porovnání reálně proveditelných variant a poctivá veřejná debata o nich. Evropská komise dala nyní České republice a dalším čtyřem zemím dva měsíce na předložení vnitrostátního programu nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Schválenou koncepci totiž měly jednotlivé země předložit do 23. srpna 2015.

Během veřejného projednání „Aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice“ a jejího posouzení na životní prostředí v Praze 28. června 2017 se podařilo ve spolupráci s Callou – Sdružením pro záchranu prostředí zprostředkovat názory tří zahraničních expertů české veřejnosti a úřadům.

Další vydání občasníku JADERNÝ ODPAD přináší nezávislé informace o problému, který ovlivní budoucnost naši i mnoha generací dalších. Vůči postupu státu stojí aktivita samospráv, spolků a dalších lidí a to nejen těch sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti. Přečtěte si o nich.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která hledá místo pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů, se rozhodla pokračovat v tradici popírání svých dříve vydaných slibů a prohlášení. Starostům oznámila, že zadala výběrové řízení na provedení geofyzikálních prací ve všech lokalitách a začalo účelově tvrdit, že již nejde o průzkumy, ale jen o výzkumy, pro které průzkumná území nepotřebuje.

Prezentace Matěje Machka z Geofyzikálního ústava Akademie věd ČR, v.v.i. z 6. června 2017.

Platforma proti hlubinnému úložišti považuje probíhající proces hodnocení vlivů nové vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí a zdraví lidí za zmařenou příležitost, jak otevřít potřebnou širší společenskou debatu o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Taková veřejná diskuse a zhodnocení různých variant řešení tu zcela zásadně chybí.

Je třeba zahájit společenskou debatu o tom, jak nakládat v České republice s jaderným odpadem. Události posledních let totiž ukazují, že stát úplně jasnou koncepci nemá. Na tom se v diskusní části pořadu Dobrá vůle Plus shodli předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a předseda ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.

Shromáždění členů Platformy proti hlubinnému úložišti se tentokráte uskutečnilo 6. června 2017 v Chanovicích na další z lokalit ohrožených projektem hlubinného úložiště, kterou Správa úložišť začala nazývat Březový potok. Od říjnového setkání v Božejovicích posílili uskupení noví členové, na dnešní počet 34 (22 měst a obcí a 12 spolků ze všech původních sedmi lokalit).