Názory

V Jihlavě zástupci Kraje Vysočina a 17 obcí podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Na Vysočině jsou dvě ze čtyř lokalit, které se v Česku budou kvůli úložišti dál prověřovat. Jde o Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska a Horka na rozhraní Žďárska a Třebíčska. Lokality se úložišti dlouhodobě brání.

Vážený pane ministře, obracíme se na Vás jako zástupci obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná ve věci možné stavby hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů (dále jen „hlubinné úložiště nebo HÚ“) v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.

JIHLAVSKU HROZÍ ZTRÁTA 600 TÍSÍC KUBÍKŮ PITNÉ VODY ROČNĚ. Již v rámci přípravy strategie a revize veškerých podkladových materiálů, které byly použity SÚRAO za účelem výběru a posouzení jednotlivých lokalit, vzniklo podezření na zásadní pochybení v postupu SÚRAO. Konkrétně se jednalo o zásadní vady podkladových materiálů k doložení existence významných zdrojů pitné vody v okolí hlubinného úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.

Zástupci obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a  Rohozná z lokality Hrádek odpověděli řediteli Správy úložšť radioaktivních odpadů Janu Prachařovi, že o účast v lokální pracovní skupině pod vedením SÚRAO zájem nemají. Celý dopis v příloze.

Společná žádost obcí a spolků z tzv. lokality Hrádek z 12. 2. 2021 o podporu a pomoc vedení Kraje Vysočina týkající se hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Starostové z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK společně vyzývají ministra životního prostředí a Národní koalici pro boj se suchem, aby požadovali stanovení vody jako prioritního zájmu státu. Už bylo dost planých řečí, voda musí být na prvním místě!

V době stále se zvyšujícího nedostatku pitné vody, klimatických změna a kůrovcové kalamity musí být ochrana klíčových národních zdrojů pitné vody jednoznačnou prioritou, mají jasno starostové z (ČERTOVA) HRÁDKU a žádají okamžité garance jejich ochrany ze strany MPO a SÚRAO.

V sobotu 21. dubna 2018 se v Hojkově uskuteční „Den proti úložišti“. Společná akce pořádaná obcí Hojkov, za podpory Cejle, Nového Rychnova, Milíčova a spolků 2. Alternativa a Bezjaderná Vysočina, má upozornit na problematiku výstavby trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu. Oblast vrchu Čeřínku je pro toto zařízení vytipována již více jak dvacetpět let. Celou dobu zde přetrvává odpor občanů, obcí i spolků. Postup státu při hledání lokality pro uložení vyhořelého jaderného paliva však není ani po těchto letech transparentní, nemá jasná pravidla, ani záruky bezpečnosti.

V poštovních schránkách občanů Dolní Cerekve se počátkem letošního srpna opět objevila tiskovina Zpráva ze Správy a opět v ní organizace ustanovená MPO naprosto bezostyšně lže. Pravda, asi nemá cenu věnovat tomu vůbec nějakou pozornost – ale ono se to někdy už nedá vydržet, takže pár poznámek...

Obce Cejle, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná a spolky 2. alternativa, Bezjaderná vysočina a Čistá Rohozná z lokality zvané Hrádek na Jihlavsku se rozhodli odvolat své zástupce z Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti a na její práci se dále nepodílet. Následují tak zástupce obcí z lokality Březový potok na Plzeňsku, kteří odvolali i předsedu tohoto uskupení. Další fungování pracovní skupiny tak dostává vážnou trhlinu.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dostane k letošním Vánocům nezvyklý kalendář pro rok 2016. Věnují jej zástupci obcí a spolků ze všech sedmi lokalit, které si Správa vytipovala jako potenciálně vhodné pro vybudování trvalého hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Snímky v něm jí každý měsíc připomenou, že dárci nesouhlasí s postupem státu při hledání místa pro konečné ukládání jaderného odpadu.

Ohlédnutí za akcemi celostátního Dne proti úložišti na lokalitě Hrádek - pozvánka, fotogalerie a další.

Výzva představitelům státu k obnově demokratického a zodpovědného procesu výběru bezpečné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů přijatá 26. 2. 2013. Podepsali ji zástupci 131 měst a obcí a 29 neziskových organizací.