Lidé budou s odborníky opět debatovat o jaderném úložišti

    Bystřicko - Již třetí debata o tom, zda v lokalitě Kraví hora bude jednou úložiště radioaktivních odpadů, se dnes od 18 do 20 hodin uskuteční v budově úřadu v Drahoníně na rozhraní Žďárska a Tišnovska. Diskuse, kterou pořádá sdružení Calla se spolkem Nechceme úložiště Kraví hora, se zúčastní příznivci i odpůrci záměru včetně přizvaných odborníků.

    „Ministr životního prostředí rozhodl, že mezi Bukovem a Drahonínem mohou začít průzkumy pro úložiště radioaktivních odpadů, takže na setkání dojde na otázky, co to bude znamenat prakticky. Podle jakých hledisek budou vybírány lokality pro úložiště po průzkumech, zda existuje možnost izolovat jaderný odpad „na věky", jak to bude s příspěvky pro obce či jaké jsou možnosti starostů a občanů ovlivnit svoji budoucnost," sdělil jednatel sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk. Cílem debaty má být podle organizátorů posílení role lidí z dotčených obcí při výběru úložiště.

    Názory pro i proti

    „Rozhodování samospráv některých obcí je silně motivováno miliony korun, které mohou každoročně dostat do rozpočtu od Správy úložišt radioaktivních odpadů (SÚRAO). Chceme, aby rozhodování zástupců občanů bylo poučené na základě získaných informací. Proto se snažíme sestavit panelové debaty tak, aby byly názorově vyvážené, a lidem, jejichž budoucnost je v ohrožení, tak nabídly možnost ptát se i zástupců státu," konstatoval Edvard Sequens ze sdružení Calla.

    Podle sdělení mluvčí SÚRAO Terezy Bečvaříkové lze předpokládat, že průzkumné práce v terénu začnou nejdříve na jaře 2016. „První etapa, pro kterou bylo stanoveno průzkumné území, bude zahrnovat povrchový sběr hornin a dat, bez zásahů do hloubky. Tato etapa by neměla ovlivnit život tamních lidí. Jednalo by se o to, že čas od času se v lokalitě bude pohybovat skupina geologů, kteří budou provádět odběr vzorků, bez zásahu do pozemků," popsala Bečvaříková.

    Nyní SÚRAO připravuje podrobné projekty průzkumů v lokalitách, kde již bylo vydáno povolení, které poté hodlá projednat s dotčenými obcemi i krajským úřadem.

    „Finální lokalitu na základě dalších podrobných průzkumů by SÚRAO měla vybrat kolem roku 2025. Konečné rozhodnutí o výběru finální lokality provede vláda, na základě stanoviska dotčených obcí," dodala mluvčí.

    Jednatel sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk říká: Stále chybí přesná pravidla

    Bystřicko - Žalobu proti stanovení průzkumného území v lokalitě Kraví hora, kde mají začít průzkumy spojené s možností vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu, v nejbližších dnech podá sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Podle jednatele Martina Schenka stále trvají důvody, kvůli nimž bylo průzkumné území už jednou zrušeno.

    Čeho přesně se žaloba bude týkat?

    Půjde o napadnutí rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území, a to z důvodů, které jsme v rozkladech uváděli již předtím. S tím rozdílem, že přístup rozkladové komise byl pokaždé jiný.

    Když podáte žalobu, průzkumné práce nezačnou?

    Začít mohou, ale pokud by soud naši žalobu uznal za oprávněnou, průzkumné území by bylo zrušeno a práce, pokud by už teoreticky probíhaly, by se měly zastavit.

    Co se tedy v legislativě spojené s výběrem lokality pro úložiště dosud nezměnilo?

    Začal proces vyhledávání lokality, ale stále nejsou jasná pravidla. Proto se snažíme věc zastavit, dokud není jisté, co je ve hře. To nevidím jako čistou hru ze strany státu. Stále hrozí riziko, že jakmile obce jednou budou souhlasit s průzkumem, na to, zda chtějí, či nechtějí úložiště, se jich pak už nikdo ptát nebude. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) sice tvrdí, že průzkum a úložiště nejsou totožné a že po provedení průzkumu obce mohou s případným úložištěm na svém území vyslovit nesouhlas, ale není dáno, že hlas obcí bude někdo poslouchat. Na tom se i po několika letech nic nezměnilo.

    Peníze za povolení průzkumu jsou pro obce jistě motivující…

    Samozřejmě, i když není úplně jasné, za jakých podmínek by jim byly vyplaceny. Starostové ty peníze chtějí, to je logické, ale měli by si uvědomit, že když půjdou SÚRAO vstříc, mohou mít pak problém couvnout. Když obce peníze vezmou, lokalita poskočí v žebříčku výš, protože i vstřícnost SÚRAO uvádí jako jedno z hledisek výběru. Jakou bude mít váhu, není dané, nicméně v minulých letech se už několikrát stalo, že SÚRAO při snaze najít vhodnou lokalitu změnila podmínky, protože pro ni byly neprůchozí.

    Takže vzít nabízené peníze je podle vás riskantní?

    Myslet si, že budeme třeba dva roky brát peníze za průzkum, ale pak řekneme, že žádné úložiště nechceme, a oni nás jednoduše vyřadí, to je podle mě hrozně naivní. Proč by to stát dělal? Nehledě na to, že obce nikdy neměly právo veta. Ve směrnici platné pro celou EU je sice uvedeno, že při vyhledávání vhodné lokality musí být brán zřetel na názor obcí, ale dosud nikde není legislativně deklarováno, že když obec po průzkumu řekne úložišti ne, nebude se pokračovat. Dokud nejsou stanovena pravidla, která nebude možné vykládat jinak, nemohou obce účinně hájit svoje zájmy.

     

    Zdroj: Žďárský deník

    Autor: Lenka Mašová.