Lidé z Lounska kritizovali průzkumné práce lokality pro úložiště

    Lidé z Lubence a dalších obcí na Lounsku 11. dubna na setkání se Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kritizovali průzkumné práce v Čertovce, která je jednou z možných lokalit pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Podle Jitky Kantové z Lubence průzkumy negativně ovlivňují firmy i situaci s realitami v regionu, řekla na setkání v obci Blatno. Úložiště má ale v regionu i své příznivce, jeho vznik podporuje například vedení Blatna.

    Kantová argumentovala tím, že lidé v regionu žijí v nejistotě z budoucího vývoje. „Nevím, co mám ve firmě říkat zaměstnancům. Můj dům je v této lokalitě neprodejný, protože se lidé bojí vzniku úložiště,“ řekla. Někteří lidé v diskusi zpochybňovali i samotný průběh průzkumů, což SÚRAO jednoznačně odmítla.

    Ředitel SÚRAO Jiří Slovák představil zanalyzované výsledky průzkumů v Čertovce. „Dosavadní průzkumy sloužily k tomu, abychom vymezili masiv horniny, případné zlomy a vyznačili v mapě oběhy podzemních vod. Tím pádem máme vstup pro bezpečnostní rozbory. Nyní máme na každé lokalitě vymezený vhodný blok pro výstavbu úložiště. Ale je to zatíženo nejistotou danou tím, že máme informace pouze z povrchových průzkumů,“ připomněl Slovák. Počet potenciálních lokalit chce SÚRAO do konce roku snížit z devíti na čtyři, definitivní výběr chce provést do roku 2025.
    Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.

    V Česku je vytipováno sedm lokalit, kde by mohlo úložiště vzniknout, plus dvě místa v blízkosti jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

    Zdroj: ČTK.

     

    Většina obyvatel Blatna nesouhlasí se záměrem výstavby úložiště radioaktivního odpadu

    Rozhlasová reportáž na odkaze zde.

    Jen tři desítky obyvatel Blatna na Lounsku přišly ve středu večer diskutovat s vedením Správy úložišť radioaktivního odpadu o případné stavbě úložiště. Zasáhla by nejen Blatno, ale také sousední Lubenec a další obce.

    Čertovka, která leží na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, je jednou z devíti, které stát vytipoval jako vhodné pro úložiště radioaktivního odpadu.
    Místní jsou většinou proti – bojí se, že jejich pozemky a domy ztratí hodnotu a že stavba poznamená krajinu.

    Z Blatna, kde žije necelých 500 obyvatel, přišla na setkání s vedením správy úložišť radioaktivního odpadu jen hrstka obyvatel. Přesto byla diskuze velmi vypjatá.

    Ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Jiří Slovák přijel do Blatna seznámit s dílčími průzkumy okolní krajiny, které už stát nechal provést: „V oblasti geologie, hydrogeologie, probíhala geofyzikální měření, plus kam jsme dospěli v přípravě nalezení vhodného bloku a jaké řešení by to podzemní úložiště mohlo mít.“

    Výsledky průzkumů jsou jen dílčí, říká za společnost, která prováděla geofyzikální průzkumy, Oldřich Levý: „Celkový projekt na ta měření zahrnuje 90 kilometrů. V současné době máme změřen jeden páteřní, patnáctikilometrový profil.

    Vedení obce není proti pokračování průzkumů

    Starosta Blatna z KSČM Václav Beneš není proti pokračování průzkumů, obec za ně totiž čerpá nemalou kompenzaci. „Finanční náhrady a souhlas s průzkumem neznamená souhlas s úložištěm,“ upozorňuje.

    Provádění průzkumů a případná stavba úložiště, které má být půl kilometru pod zemí, ale vadí některým místním obyvatelům. Proti je například Darin Gerner: „Nechceme to. Všude bude stavební uzávěra, ovlivní to okolí, všechno.

    Dlouhodobě proti stavbě úložiště je i sousední Lubenec, kde se lidé proti úložišti vyjádřili v referendu. Akce, které mají upozornit na nesouhlas se záměrem, proto plánuje i spolek SOS Lubenec.
    „Teď chystáme noviny, 21. dubna bude celostátní den proti úložišti, 20. dubna večer bude lampionový průvod se symbolicky „radioaktivními“ lampiony, pak bude také velká beseda o úložišti,“ vypočítává Jitka Kantová ze spolku.

    Jestli budou protesty místních mít nějakou váhu, bude jasné až na konci tohoto roku, kdy vláda vybere ze současných devíti vytipovaných lokalit pro stavbu úložiště čtyři, kde budou průzkumy pokračovat. Samotné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.
    autor:Jan Beneš

     

    V Blatně na Lounsku chtějí protestovat proti plánům na vybudování úložiště jaderného odpadu

    Počet vybraných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu se sníží z 9 na 4. Správa úložišť radioaktivních odpadů předpokládá, že předloží vládě návrh 4 lokalit v listopadu nebo prosinci.
    Do kulturního domu v Blatně na Lounsku se dnes (11. 4.) 17:30 chystají zástupci správy úložišť, aby místním představili případné budování úložiště v blízkosti jejich obce.
    Sdružení „SOS Lubenec“ proti budování úložiště v lokalitě Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje bojuje už několik let. I na dnešek proto jeho členové chystají protest v rámci připravované prezentace Správy úložišť radioaktivních odpadů.

    Naopak vedení obcí, kterých se stavba týká, vyjma samotného Lubence, proti budoucímu úložišti nic nenamítá.

    autor:Jan Beneš

    Zdroj: ČRo