Obce, kde by mohlo být jaderné úložiště, chtějí do zákona nutnost souhlasu obcí

Vyšlo: 20. září 2023

Obce z Pošumaví chtějí do připravovaného zákona o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu zahrnout jako nezbytnou podmínku souhlasy dotčených obcí. Požádaly o to dopisem vládu a Parlament. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje další jaderné bloky a zvýší se objem odpadu, cítí teď údajně starostové tlak na urychlení výběru jedné ze čtyř zvažovaných lokalit pro úložiště. Při řešení tak závažné problematiky by měly fungovat demokratické principy, což vůbec neplatí, řekl ČTK bývalý starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, který je deseti obcemi lokality Březový potok pověřený k jednání o úložišti. Vládní návrh ani sněmovní úpravy s právem veta pro obce nepočítají. MPO veto odmítlo, zájem obcí podle úřadu nemůže převýšit zájem státu na zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.

Návrh zákona o řízeních souvisejících s úložištěm z dílny MPO, který má urychlit přípravu stavby, už projednaly sněmovní výbory. Podle obcí je „jen tvrdou direktivou“. Starostové požadují, aby byla v zákoně formulace: „Souhlasné vyjádření dotčené obce je nezbytnou podmínkou pro určení umístění hlubinného úložiště na jejím území.“. Odmítají tvrzení MPO, že by právo veta obcí znemožnilo uskutečnění veřejného zájmu. Jako příklad uvedli Skandinávii, kde se stát s obcemi dohodl.

Obce úložiště 20 let odmítají, což potvrdila usnesení zastupitelů. „Nynější spěch nemůže být na úkor budoucí bezpečnosti. Záměrem MPO je nenávratně zde uložit vysoce radioaktivní materiály na 100.000 let. Dopady znamenají omezení či zánik některých sídel, ovlivnění vodních zdrojů, změny krajiny, ukládání hlušiny v okolí, zatížení komunikací a další,“ uvedli starostové.

Vnímají podle dopisu realitu války na Ukrajině a její důsledky na dodávky plynu a ropy a chápou nutnost jaderné energetiky. „Ale direktivní postupy a jednání představitelů MPO a Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nás drtí, vůbec nebyl a není brán ohled na názor místních samospráv a občanů,“ uvádí dopis.

    „Donekonečna opakovaný problém obce versus stát spočívá v jediné věci – potlačení práv obcí, neschopnosti s nimi jakkoliv komunikovat, o kompenzacích ani nemluvě,“ řekl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost).

Obce podle něj nerozporují, že někde úložiště být musí, ale vadí jim, že se s nimi údajně nikdo nebaví a nejezdí k nim.

Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který nyní řeší Sněmovna, by měl dát podle poslaneckých úprav obcím 140 dnů na vyjádření k návrhu na umístění úložiště. Zákon by měl také MPO výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad výši příspěvků podle zákona.

SÚRAO v červnu představilo občanům v Horažďovicích chystané geologické práce. V únoru požádalo ministerstvo životního prostředí o povolení průzkumu. Ministerstvo v červnu řízení přerušilo a chce žádost doplnit. Po povolení budou geologové hloubit až deset vrtů v každé lokalitě (Březový potok, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína), řekl geolog Marek Vencl ze SÚRAO, která od dubna provádí geologické mapování a biologický screening.

SÚRAO zveřejňuje na webu veškeré technické studie a budou tam i výsledky všech průzkumů a výzkumů, řekl ČTK ředitel správy Lukáš Vondrovic. Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Má být půl kilometru pod povrchem, podzemní areál má být velký až tři kilometry čtvereční, povrchový bude mít rozlohu 15 až 20 hektarů.

Zdroj: oenergetice.cz

Autor: ČTK