Otázky a odpovědi k problematice průzkumných geologických prací

    Otázky a odpovědi  k problematice průzkumných geologických prací pro úložiště  v době po rozhodnutí ministra o zamítnutí odvolání

    Vypracoval Edvard Sequens, Calla, ke dni 25. května 2015 s využitím podkladů a rad od Mgr. Pavla Douchy, FRANK BOLD, AK Šikola & partneři

     

    Může Správa úložišť začít s průzkumy na lokalitách, kde ministr Brabec odmítl odvolání/rozklady obcí a spolků proti stanovení průzkumných území pro úložiště?

    Protože mezi plánovanými pracemi pro nadcházející etapu nejsou „geologické práce obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m“, jak definuje zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, nemusí mít Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) už žádné další povolení.
    Jelikož nejsou povoleny ani technické práce se zásahy do pozemků odpovídající vyhlášce č. 369/2004 Sb. (s výjimkou lokality Kraví hora, kde jsou povoleny, ale nejsou v této etapě plánovány), nemusí mít SÚRAO ani souhlasy vlastníků pozemků.
    Pro provádění průzkumů však musí mít zpracován projekt geologických prací (a ten ještě nyní nemá). SÚRAO jej poté musí podle rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MŽP) pro lokality Horka, Hrádek a Kraví hora projednat s dotčenými obcemi v předstihu před zahájením prací. Na ostatních lokalitách tak SÚRAO, dle svých slov, hodlá učinit rovněž.
    Momentálně SÚRAO plánuje zahájení geologických prací na jaro 2016.

    Lze se bránit vůči rozhodnutí ministra Brabce?

    Pouze účastníci řízení – obce a spolky, které podaly odvolání/rozklady a ministr je zamítl, se mohou vůči takovému rozhodnutí bránit žalobou podle Soudního řádu správního. Žalobu musí podat do 60 dnů ode dne, kdy obdržely rozhodnutí ministra. Ostatní účastníci řízení (obce, spolky, ale i SÚRAO), kteří žalobu nepodali, se ale mohou stát na základě výzvy soudu tzv. osobami zúčastněnými na řízení a mají právo nahlížet do spisu a podávat vyjádření.

    Má žaloba odkladný účinek na platnost průzkumných území?

    Žaloba bohužel automaticky nemá odkladný účinek a tedy stanovená průzkumná území, u nichž ministr zamítl odvolání/rozklady, platí a SÚRAO na nich může postupovat v souladu s povolením. Žalobce ale může soud požádat, aby odložil zahájení průzkumných prací na stanoveném průzkumném území, pokud by mu jimi měla vzniknout vážná újma (přiznal odkladný účinek žalobě). Zda se tak stane, záleží na úvaze soudu. Soud nemusí takovému návrhu vyhovět.

    Co nastane v případě úspěšné žaloby?

    Bude zrušeno rozhodnutí ministra o zamítnutí odvolání/rozkladů pro danou lokalitu a doufejme i rozhodnutí MŽP o stanovení tohoto průzkumného území. V každém případě SÚRAO zde nebude moci provádět geologické práce a jestliže na dané lokalitě bude trvat, proběhne povolování znovu tak, aby bylo vyhověno rozhodnutí soudu. SÚRAO může vůči takovému rozhodnutí správního soudu podat kasační stížnost, ale ta opět nemá odkladný účinek (průzkumné území tedy nebude platné i když stížnost podá).

    K čemu má sloužit příspěvek z jaderného účtu do rozpočtu obcí, na jejichž území je stanoveno průzkumné území pro vyhledávání úložiště?

    V obecné rovině by měl příspěvek kompenzovat negativní dopady průzkumných prací pro úložiště, aspoň tak bylo argumentováno v době, kdy byl prosazován v rámci novely atomového zákona. Tehdejší senátor Vítězslav Jonáš při projednávání v roce 2011 ovšem uvedl skutečný důvod: "Náš stát musí vyřešit konec palivového cyklu, jinak nemůžeme počítat s tím, že bychom mohli nějak postupovat dál ve využívání jádra k provozu jaderných elektráren. A víte, že se nám to dosti nedaří, sehnat lokalitu na konečné využívání na uložení paliva. A naše obce marně doposud čekaly na to, jaké budou kompenzace, chcete-li motivace pro to, aby mohly souhlasit třeba i s průzkumnými pracemi. Proto vítáme tuhle změnu. Myslíme si, že je dobrá, že i kompenzace by měly být motivační k tomu, aby se urychlil průzkum a další práce na úložištích."
    Zákon přesně nedefinuje, na jaké účely může obec příspěvek použít, nařízení vlády č. 416/2002 Sb. pouze zmiňuje, že musí jít o prospěšné účely. O konkrétním využití příspěvku je informována vláda v rámci schvalování Plánu činnosti a rozpočtu SÚRAO.

    Jak je to s motivačními příspěvky (tzv. kompenzacemi) od Správy úložišť pro obce, které podají žalobu?

    Podmínky výplaty příspěvku z jaderného účtu upravuje §27 odst. 9 a 10 zákona č. 18/1997 Sb., atomového zákona. Nárok na příspěvek vzniká v souladu s
    §27, odst.9 Příspěvek z jaderného účtu náleží obci, na jejímž katastrálním území je
    stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech,
    okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ministra životního prostředí o rozkladech proti stanovení průzkumných území. Podle § 27 odst. 10 Příspěvek se poskytuje z moci úřední po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu odstavce 9.
    Uvedené ustanovení dává právo na příspěvek každé jednotlivé obci zvlášť.
    Pokud obec podá výše zmíněnou žalobu na rozhodnutí o stanovení průzkumného území, nemůže čerpat příspěvek. Pokud obec ve své žalobě neuspěje, získá nárok na úhradu příspěvku po zamítnutí její žaloby soudem. Nelze tedy tvrdit, že podáním neúspěšné žaloby přijde obec trvale o příspěvek. Pokud by jí příspěvek chtělo SÚRAO upřít, může se bránit soudně.

    A mohou motivační příspěvky získat obce, které žalobu nebudou podávat, ale někdo jiný v lokalitě ano?

    Obce, které žalobu nepodají, ale podle výše uvedených ustanovení atomového zákona mohou inkasovat motivační příspěvek i v případě, pokud jiná dotčená obec nebo spolek na daném průzkumném území žalobu podají. Jestliže by SÚRAO trvalo na restriktivním výkladu, že upře příspěvek všem obcím na lokalitě, pokud zde poběží správní žaloba, mohou se obce bránit soudně.

    Budou obce příspěvek vracet v případě, když žaloba v dané lokalitě bude úspěšná a rozhodnutí o stanovení průzkumného území ztratí platnost?

    V takové případě by se výplata zastavila, nedošlo by ovšem na vracení příspěvku, neboť rozhodnutí o stanovení průzkumných území by bylo zrušeno až ke dni soudního rozsudku, nikoliv zpětně. Vždyť i část průzkumů může proběhnout do doby, než rozhodne soud.

    Průzkumná území mají omezenu platnost do konce roku 2016 a Správa úložišť má ve svém plánu zpoždění, takže je pravděpodobné, že jí povolená doba nebude stačit. Co pak?

    SÚRAO by muselo v dostatečném předstihu požádat MŽP o změnu rozhodnutí o stanovení průzkumných území. Tím by bylo zahájené zcela nové správní řízení, kterého by se mohly aktivně zúčastnit všechny dotčené obce a spolky splňující zákonné náležitosti pro účast v takovém řízení.

    Je reálné, aby se v průběhu nyní plánované etapy geologických prací zjistila nevhodnost některé z lokalit, která by vedla k jejímu vyřazení?

    To nelze očekávat, protože charakter povolených a plánovaných prací (podrobné geologické a hydrogeologické mapování, dálkový průzkum, povrchové geofyzikální měření či hodnocení geotechnické vhodnosti) nemůže přinést zásadní nové informace oproti datům, které již SÚRAO má a na základě níž zařadilo lokalitu mezi vytipované. O výběru lokalit pro další etapu průzkumů, kam mají být zařazeny 4 z dnešních 7, se tak bude rozhodovat podle jiných kritérií a patřit k nim bude vstřícnost dotčených obcí.


    Přílohy ke stažení