Peníze na průzkum odmítá Hrádek, HorKA a Kraví hořA NAOPAK

    Peníze za průzkum pro hlubinné úložiště postoji obcí nijak zásadně neotřásly. Ze sedmi lokalit v Česku, kde průzkum proběhne, jsou hned tři na Vysočině a peníze z nich většinově odmítá jediná – Hrádek.

    Jinde už zpravidla aspoň tuší, jak s poměrně vysokými částkami naloží. "Ani za deset miliónů. My to tu nechceme, a to ze závažných důvodů, proto přece nemá smysl dělat ani průzkum," kategoricky odmítla diskusi starostka Hojkova Milada Duchanová.

    Ta je dlouholetou bojovnicí proti jakýmkoli zásahům v lokalitě kolem Čeřínku, která je významným prameništěm pitné vody. Obava o ni je právě spojena se zdejším odporem k jakémukoli zásahu do podloží, včetně průzkumných vrtů. V pěti ze šesti obcí dotčené lokality proběhla referenda a lidé dali starostce Hojkova za pravdu. A s výjimkou Dolní Cerekve, jejíhož katastru se průzkumy týkají v nejmenším rozsahu, řekli lidé v referendech rozhodné ne. Obce to respektují, i co se týká využití peněz, které dostaly za ohlášené práce geologů.

    "Pokusili jsme se peníze státu vrátit, ale nejde to. Je to v rozporu se zákonem o obcích," poznamenala starostka Duchanová. A Hojkov, stejně jako další obce, se tak rozhodl, že se "Jidášových grošů" nedotkne.

    "Peníze půjdou na transparentní účet, a tam zůstanou až do závěrečného verdiktu vzešlého z geologických průzkumů," postupně sdělili zástupci Nového Rychnova, Milíčova i Cejle. Jediná Rohozná se ještě jednou obrátila na občany. "Zeptali jsme se formou anketních lístků zde trvale žijících občanů, jestli ty peníze máme zařadit do rozpočtu. V pátek anketa skončí. Chceme účast aspoň 70 % lidí, jinak rozhodne zastupitelstvo," shrnul místostarosta František Venkrbec.

    V ostatních lokalitách si takové otázky nejspíš nikdo neklade, i když téma úložiště je citlivé všude. K samotnému průzkumu se ale v obcích stavějí shovívavě.

    "Nemáme s tím problém. Peníze použijeme," řekl Právu starosta Hodova na Třebíčsku Stanislav Jaša. Obec má vůbec průzkumem zasažené nejrozsáhlejší pozemky nejen ve své lokalitě Horka, ale z vysočinských lokalit vůbec. Na účet dostala kolem 3,4 miliónu korun.

    "Jsou to peníze ze zákona, tak proč ne? Nakonec právě proto by nás občané mohli osočit, pokud bychom to odmítali," usoudila starostka druhé průzkumem nejzasaženější obce v lokalitě Horka obce Rohy Olga Voborná. Na co peníze použijí, zatím konkrétně nevědí.

    O využití zajímavých částek se jedná i v obcích lokality Kraví hora na Žďársku.

    "Nevidíme důvod ty peníze vracet," připomněl starosta Stříteže Radek Štourač. Peníze za průzkum kvůli úložišti jsou prý přitom určitě zajímavé (například 2,3 miliónu korun u Stříteže je částka přesahující kompletní roční rozpočet obce), ale zase ne tak, aby to vyřešilo zásadní otázky. "My bychom například na kanalizaci potřebovali 17 miliónů korun," upozornil starosta Stříteže. Dopad peněz za průzkum už tu dokonce občané pocítili: letos nemusí obci platit za odpady a za psy.

    Smířlivě se k penězům staví i Jiří Vrbka, starosta obce Bukov, kde se svého času překazilo slibné jednání SÚRAO. "Peníze nám ze zákona patří a vrátit nejdou. Například ze skládky taky bereme zákonné peníze a nikdo to nezpochybňuje," poznamenal.

    Zdroj: Právo