Primátor: Hrádek není nejlepší místo na vybudování úložiště jaderného odpadu

Vyšlo: 19.9. 2023

Na diskuzi o úložišti nakonec nepřijeli do Jihlavy pozvaní poslanci. Museli zůstat v práci. Projednávali o něm zrovna zákon.

Jihlava Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě hostila přesně před týdnem besedu, která se v ústředním tématu točila okolo chystaného záměru vybudovat na Vysočině hlubinné úložiště jaderného odpadu.

Na besedě chyběli dva pozvaní poslanci Eva Decroix a Vít Kaňkovský. Oba se podle pořadatelů besedy v úterý navečer zúčastnit chtěli, ale nakonec se z ní museli omluvit kvůli pracovním povinnostem.

Do objektu v Komenského ulici kromě pořadatelů setkání dorazili jihlavský primátor Petr Ryška, fyzik Akademie věd ČR Jiří Svoboda, starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořáka umělec Matěj Kolář.

Posledně jmenovaný již devatenáctý rok organizuje Maratón pro krajinu. Jde o demonstraci v lokalitě Hrádek, která je jednou z pěti vybraných pro vznik úložiště jadeného odpadu. Ještě než se začalo besedovat, ve vestibulu galerie proběhla i dopředu avizovaná performance Koláře s názvem Stokrát kolem Čeřínku.
Místo plánovaného úložiště tam bylo na podlaze nakresleno křídou. A účastníci jej prstencově stokrát oběhli.
Finální výběr lokality probíhá v Česku už asi tři desítky let.

Hrádek sdružuje osm obcí

Právě už výše zmíněná lokalita Hrádku, která v sobě sdružuje celkem osm obcí včetně Dolní Cerekve, je jednou z kvarteta vyvolených, které postoupily do nejužšího výběru.
Na každém ze čtyř území se mají rozběhnout průzkumné práce, které se mají zahájit nejen v lokalitě Hrádku, ale také v Horce na Třebíčsku, Březovém potoku na Klatovsku a v Janochu nedaleko Temelína. Vláda tato území schválila před téměř třemi lety.
Na základě výsledků zkoumáni má vzejít jedna hlavní a také záložní varianta, kde by úložiště mělo vzniknout. Rozhodnuto má být nejpozději v roce 2028. Obce mají za každý rok průzkumných prací nárok na příspěvek do rozpočtu od státu.
Třeba konkrétně u Dolní Cerekve, jejíž starosta se besedy v Jihlavě účastnil, má jít o více než dva miliony korun. Obec příspěvek přijmout musí, řada obcí už ho v minulosti chtěla vracet, ale ministerstvo jim tento krok zamítlo s odůvodněním, že vedení obcí se nechová jako řádný hospodář a peníze jim nařídilo si ponechat. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má stát podle dřívějších informací zhruba 111 miliard korun.
Diskutující v rámci besedy nastínili svoje osobní stanovisko k výstavbě úložiště. Starosta Dolní Cerekve připomněl, že souběžně s besedou se koná schůze poslanecké sněmovny, na které se projednává zákon o hlubinném úložišti.

Zákon o úložišti je hubený

"Tento zákon je nám slibován už od roku 2011. Konečně je projednáván. Podle mě je obrovská škoda, že zákon má tři stránky. Jde o zákon o důlním díle, které se 30 let bude budovat a dalších 100 let se má provozovat, má celé tři stránky. Vlastně teď tři a půl, protože se tam podařilo vložit jeden odstavec o tom, že finální výběr ministerstvu průmyslu a obchodu má schválit parlament," popsal Dvořák s tím, že mnozí si myslí, že zmíněný odstavec je v zákoně zbytečný.
"Situace je vyhrocená. Jsem jeden z mála starostů, který hledání úložiště podporuje. Obrovský problém mám ale s tím, abych se mohl svým dětem podívat do očí, jak to udělat tak, abychom se s odpadem vypořádali správně," říká.
Jihlavský primátor Petr Ryška se sice několika diskuzí ohledně vybudování úložiště v minulosti osobně účastnil, ale nikdy nebyl přímým aktérem besedy, ale sledoval je jen jako účastník z řad veřejnosti.
Připomněl, že před lety vydalo město prohlášení, že s vybudováním úložiště v jeho blízkosti nesouhlasí. "Tak jednoduché to ale není. Uvědomuji si, že někde úložiště být musí. Do teď jsem ale neslyšel, kde to bude nejlepší ukládat a proč. Když to někdo řekne a bohužel, když to vyjde tady někde, tak s tím toho asi moc neuděláme. Nemyslím si, že tady je to nejlepší," měl jasno jihlavský primátor.

Přesvědčit a vyjasnit

"Až mě ale někdo přesvědčí o tom, že tady je to nejlepší místo v republice a nedá se s tím nic dělat, tak to asi člověk nějakým způsobem bude muset přijmout, ale tohle jsem neslyšel. Kolem Hrádku nemám vyjasněné vodohospodářské věci a dokud mě nikdo nepřesvědčí, tak si pořád budu myslet, že Hrádek není nejlepší místo na vybudování úložiště v Česku," řekl primátor Jihlavy na besedě.
Umělec Matěj Kolář podotkl, že v lokalitě kolem Rohozné pořádají v létě tábory, na které se sjíždí asi 300 dětí. "Z toho minimálně 70 je z Jihlavy. Bojíme se toho, že když už tam bude probíhat průzkum území, tak už to ovlivní to místo, které máme zamilované," vysvětlil.
Přirovnal aktuální situaci k indiánu, který stojí na hranici rezervace a říká: My nic nemůžeme. "Právě to se snažím na táborech dětem občas říct, protože to budou oni, kdo asi nejvíc zažijí stavbu úložiště," míní Kolář.
Na besedě z úst materiálového fyzika Jiřího Svobody zaznělo, že úložiště nemusí vzniknout za každou cenu a popsal proces, co se děje v reaktoru jaderných elektráren.
"Netvrdím, že se tu jednou úložiště nevybuduje, ale klidně to snese až 100 let odkladu. My si tu honíme trenky, nebo nevím co, a snažíme se tu něco dělat, ale dělat to přitom vůbec nemusíme. Je třeba říkat: Odsuňme to rozhodnutí o čtyři generace později. Nic se nestane. Hlubinné úložiště tu chce někdo stavět, protože je to pro firmy obrovský byznys," má jasno akademik.

Zdroj: Jihlavské listy

Autor: David Kratochvíl

Foto: David Kratochvíl