10.000 tun odpadů může skončit na hranicích s Rakouskem

Temelin /Muhlviertel – České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují ročně 100 tun radioaktivních odpadů. Hledání konečného úložiště pro tento jaderný odpad běží již dlouhé roky. Nyní se však v této souvislostidiskutuje také o lokalitě v blízkosti Temelína. Pouhých 57 kilometrů od hornorakouské hranice.

Kolem jihočeského města České Budějovice se tyčí malé kopce Českého masivu, mezitím se vlní řeka Vltava – nic nenasvědčuje tomu, že by se v této krásné krajině nacházela jaderná elektrárna Temelín, která denně vyrábí nejenom proud, ale také jaderný odpad. A najednou se na horizontu objevují 155 metrů vysoké věže jaderné elektrárny a dojem idylické krajiny je pryč.

Vysoce radioaktivní odpad z českých jaderných elektráren se prozatím skladuje v tzv. meziskladech přímo v areálu elektráren, od roku 2065 se však má přeložit do tzv. konečného úložiště, které bude umístěno 500 – 700 metrů pod povrchem. Kde se toto konečné úložiště bude nacházet, to v tuto chvíli ještě není jasné. Geologové zkoumají již od devadesátých let různé lokality a již zvolili sedm z nich, které považují za dostatečně bezpečné. Postižené obce se proti státnímu plánu na stavbu úložiště bouří, proto do výběru přiřadili další dvě, v těsné blízkosti jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.

Český energetický expert Edvard Sequens má o těchto dvou přidaných lokalitách v blízkosti jaderných elektráren nevalné mínění: „V devadesátých letech bylo okolí jaderných elektráren vyloučenými oblastmi pro stavbu konečného úložiště. Nyní však český stát zvažuje právě tyto oblasti pro stavbu konečného úložiště, protože zde očekává pozitivnější přístup obyvatel.“

V Temelíně, kde přichází v úvahu lokalita Temelín – jih pro stavbu konečného úložiště, se skutečně nedá očekávat žádný větší odpor: jaderné elektrárny jsou ve svých regionech důležitými zaměstnavateli a polostátní firma ČEZ finančně podporuje také obce v okolí svých jaderných elektráren. Tak například obec Temelín s 800 obyvateli ročně od elektrárny dostává v přepočtu 38.000 euro. Jako odškodnění za provádění průzkumných prací pro úložiště mají obce v lokalitě Temelín – jih dostat ročně kolem 500.000 eur.

Zatímco v okolí Temelína se zatím neozývá velký odpor, země Horní Rakousko již alarmuje. „Temelín – jih se nachází pouhých 57 kilometrů od naší hranice. Horní Rakousko si však jaderný odp ad nevyrobilo, proto také nechce nést spoluzodpovědnost za jeho skladování,“ říká hornorakouský zemský rada pro životní prostředí Rudi Anschober. Oznamuje tak velký odpor z Horního Rakouska, který bude provázán s těsnou spoluprací s místními obyvateli. „Využijeme všechny politické a právní možnosti,“ říká Anschober.

Petr Nohava je k vyhledávání českého úložiště podobně kritický. Je mluvčím Platformy proti konečnému úložišti, založené v roce 2016, která se skládá z 31 obcí a 14 místních sdružení. Všichni členové Platformy jsou přímo dotčení záměrem stavby konečného úložiště, jsou z vybraných úložišťových lokalit. Nohava sám je starostou obce Pluhův Žďár, vzdálené od Temelína 38 km, která se nachází v lokalitě Čihadlo.
Nohava kritizuje především celý proces výběru úložiště: „Výběr lokalit se děje bez účasti obcí. Kromě toho nejsou jasně definována výběrová kritéria. Pokud stát není schopný, dělat výběr transparentním způsobem, nemůžeme věřit ani v budoucí bezpečnost vybraného úložišťového místa,“ říká Nohava.

A v případě jaderného úložiště by měla být právě bezpečnost tím nejdůležitějším kritériem: knečné úložiště bude muset pojmout až 10.000 tun vysoce radioaktivního odpadu. Stávajících šest bloků jaderných elektráren Dukovany a Temelín sice do doby stavby vyrobí „jen“ 3.500 tun radioaktivních odpadů, ale Česko plánuje také prodloužení provozu jaderných bloků ze 40 na 60 let a také stavbu až tří nových jaderných bloků. Tak se dostáváme na celkový objem 10.000 tun, které bude muset nové úložiště pojmout.

Zemský rada Anschober pochybuje o bezpečnosti takového zařízení: „V Německu se předpokládalo, že úložiště musí bezpečně zajistit odpady na dobu až jednoho miliónu let, což je de facto nemožné, řekl Rudi Anschober v Temelíně. Neboť pohled do historie ukazuje, co všechno se během tak dlouhé doby může stát.“

Překlad Gabriela Reitinger, OIŽP

Zdroj: tips.at

Rauch: Říkáme NE konečnému úložišti jaderných odpadů na hranicích s Rakouskem

Vídeň – Česká republika hledá vhodné místo pro konečné úložiště jaderných odpadů z jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Nyní se zdá, že si český stát vyhlédl lokalitu, vzdálenou pouhých 57 kilometrů od hornorakouské hranice. Podle ekologického mluvčího rakouské FPÖ Waltera Raucha musí být tento postup všemi dostupnými možnostmi zastaven: „Těmto plánům musíme všemi dostupnými prostředky zamezit. Konečné úložiště jaderného odpadu v blízkosti našich hranic by představoval fatální ohrožení Rakouska.“ Rauch také oznámil budoucí rozhovory s ministerstvem životního prostředí.

„Rakouská vláda jadernou energetiku a s ní spojená rizika odmítá. Jaderný odpad se tak musí uložit co nejdále od rakouských hranic. Nechceme se vystavovat nebezpečí radioaktivního ohrožení v bezprostřední blízkosti hranic,“ prohlásil Rauch. „Na základě dlouhého poločasu rozpadu radioaktivních látek se radioaktivní zátěž sníží až po mnoha tisících letech. Již tento fakt je příznačný a potvrzuje toto vysoké bezpečnostní riziko. Musíme vyčerpat všechny dostupné diplomatické a politické prostředky, aby se tento záměr nestal realitou,“ dodal ekologický mluvčí rakouské FPÖ.

„Jedinou alternativou je pouze odstoupení od využívání jaderné energie. Česko by tak mělo následovat příklad Německa a zahájit program výstupu z jádra. Není možné, aby země jako Rakousko jednaly v ekologické politice takto příkladně a jiné země se chtěly ze své zodpovědnosti vyvléci. Ochrana životního prostředí nezná hranice – celá EU je proto vyzvána, aby jednala,“ dodal Rauch.

Přeložila Gabriela Reitinger, OIŽP

Zdroj: ots.at