Z Česka jaderná mocnost nebude
S Danou Drábovou o nové energetické koncepci, ukrajinských elektrárnách a limitech dohody s Íránem
Česko se podle nové energetické koncepce s výhledem do roku 2040, kterou v minulých dnech schválila vláda, má stát zemí s výrazným podílem jaderné energetiky. Atom má nahradit tenčící se zásoby uhlí a na celkové výrobě elektřiny by se měl podílet místo nynější třetinou více než polovinou. Koncepce počítá s tím, že se mají začít připravovat ke stavbě až čtyři nové reaktory, dva v Jaderné elektrárně Temelín a dva v Dukovanech. To vše přesto, že jaderné zdroje jsou všude na světě mimořádně náročné na investice a zajištění jejich bezpečnosti je velmi sporné (připomeňme opět, že třeba sousední Německo se z těchto důvodů od jádra rozhodlo ustoupit). Jde tedy v nové koncepci spíš jen o sny atomově naladěné vlády, nebo je to dosažitelná realita? Zatím to vypadá spíše na první možnost. Čtyři nové jaderné bloky tady totiž dokonce ani podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nebudou.
Je dobře sázet na jádro v době, kdy řada států v Evropě dává přednost spíš rozvoji obnovitelných zdrojů?
Koncepce je podle mě rozumně postavená na tom, co máme z energií k dispozici. Tedy reálně zhodnotila možnosti a poskládala je, z čehož vyplynulo nějaké procento pro jádro. Ti, kdo koncepci vyčítají, že je tam jádra moc, trošku opomíjejí i předpokládaný nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na dvacet pět procent. Na to, jaké technologie dneska známe, je to docela hodně.
Lídr americké firmy Tesla Elon Musk nedávno představil novou, levnější baterii pro skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů. Může tato cesta v budoucnu pohřbít velké klasické elektrárny?
Elon Musk mluví o průlomu. Ale co je to za průlom? Technologicky je to stará lithiová baterie, akorát že nasadil poměrně nízkou cenu. Asi poloviční oproti tomu, za kolik se velké lithiové akumulátory dříve prodávaly. Problém také je, že tyto moderní energetické technologie jsou všechny životně závislé na materiálech, kterých na Zemi není moc. Patří mezi ně i lithium. Jeho zásoby jsou stejně jako v případě ropy nespravedlivě geograficky rozmístěny. A cena nezávisí jen na nákladech těžby, ale je stejně jako u ropy spekulativní. Mimochodem, jedno z největších ložisek lithia na světě je v Krušných horách, ale zatím není prozkoumané.
Takže na rychlý nástup nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů nevěříte.
Zatím nevidím žádný technologický průlom. Je to pouze vylepšování toho, co vymyslel pan Volt. Myslím si také, že obnovitelné zdroje budou nakonec vždycky dražší z toho důvodu, že mají takzvanou nízkou výkonovou hustotu. Vyrábíte prostě řídkou energii, kterou na rozdíl od té z tradičních zdrojů potřebujete zkoncentrovat. A to je přeměna, jež vždycky bude něco stát - peníze nebo materiál.
Jádro je však zatím nejdražší a bez pomoci státu se nikde nové zdroje nestavějí. Je tedy jeho rozmach v Česku reálný?
Pro tenhle stát a jeho elektroenergetiku je důležité nahradit dva tisíce megawatt výkonu v Dukovanech, až doslouží. To jsou čtyři současné bloky této elektrárny, které prostě půjdou kolem roku 2035 do penze. Začít s přípravou jejich náhrady, s Dukovany číslo pět, co nejdřív je tedy nanejvýš potřeba. Pokud jde ale o plány, jak se tady budou stavět souběžně dva bloky v Temelíně a dva v Dukovanech, tak to je podle mě typicky česká snaha - uhonit všechny zajíce najednou a pak nechytíte ani jednoho. Z koncepce vyplývá, že by stát rád zdvojnásobil současný výkon jádra. Já si však nemyslím, že se to potkává s reálnými schopnostmi této země. Nejde jen o peníze, ale opravdu také o schopnosti.
V roce 2035 budou Dukovany v provozu už padesát let. Jaké jsou ve světě zkušenosti s fungováním podobně starých reaktorů?
Ze světové zkušenosti je právě těch padesát let to, co by si ty bloky mohly dovolit odsloužit. Takhle starých reaktorů zatím sice moc není, ale jsou. Například v USA a vůbec nejstarší blok je ve Švýcarsku, který má nyní necelých padesát let.
Co říkáte zprávě, kterou přinesla zahraniční média, že největší elektrárna v Evropě, v ukrajinském Záporoží, skladuje vyhořelé jaderné palivo pod širým nebem? Jak je to možné, když jinde v Evropě se budují sklady zabezpečené i na pád letadla?
Způsob skladování vyhořelého paliva v Záporoží je běžná americká technologie. Palivo je v kontejneru a kolem každého z nich je betonový obal. Stojí to venku, ale to, že přes to chybí barák, není problém. Vyhořelé palivo je uvnitř dostatečně zabezpečené speciální technologií. Uznávám však, že na těch fotkách v médiích to vypadá zvláštně.
Ale dvě stě kilometrů od tohoto skladu se válčí a panují obavy, aby se někdo zásahem tohoto místa nepokusil vyvolat katastrofu. Hrozí v tomto směru nebezpečí?
Nevím, čím by se ty obaly daly rozbít. Než se vyhořelé palivo do kontejnerů a jejich krytů dostane, zkouší se to na pád nějakých předmětů z určité výšky, požár a podobně. Fakt nevím, co by se muselo stát.
Vydrží tenhle sklad letecké bombardování?
Možná. Ale uvědomte si, že to není funkční reaktor. To palivo je vyhořelé a je tam dlouhou dobu, takže ty těkavé krátce žijící nuklidy se rozpadly. I kdyby tedy unikly, žádné štěpení již u nich neprobíhá a dopady by byly maximálně lokální. Zamořila by se třeba nějaká omezená lokalita. Podle mě jsou ty zprávy hlavně taková výroba moderních bubáků.
Co říkáte záměru postavit u nás továrnu na výrobu jaderného paliva, o kterém píše vláda v Národním akčním plánu rozvoje jádra? Mělo by jít nejspíš o palivo ruského typu.
Já to považuji za úplný nesmysl. Pro jaké bloky by se to palivo vyrábělo? Než by se ten závod vůbec postavil, tak ruské reaktory typu VVER 440, pro něž je ruské palivo hlavně určené, budou hodně u konce své životnosti. Takže to asi ne. Tak pro dva bloky na Temelíně? Nebo pro úplně jiné bloky, které se tu případně postaví? Nedává to žádný ekonomický smysl.
Jeden závod na jaderné palivo chtěla stavět v Bystřici nad Pernštejnem společnost ÚJP Praha. Víte, co to bylo za projekt?
Ne a nechápu to. Na nic se nás ani nezeptali, vím jen, že si dělali nějaký průzkum. Přišel za mnou jen starosta Bystřice nad Pernštejnem, že by jeho občané chtěli vysvětlit, jak to je s radiací. Tak jsem tam zajela a byla jsem nařčena, že ten projekt podporuji. Ale to byl nesmysl. Fakt nevím, co to mělo znamenat.
Zdroj: Respekt
Autor: Jana Klímová
