Radioaktivní částice nesmějí z úložiště migrovat na povrch

Deštná – Skutečnost, že lokalita zvaná Čihadlo nacházející se mezi Lodhéřovem a Deštnou byla vytipovaná jako jedna ze sedmi v republice, kde by mohlo být v budoucnu vybudované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, vyvolává mezi řadou obyvatel v dotčených obcích obavy a vlnu nevole.

A protože již příští rok by zde měla začít Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) s geologickým průzkumem, lidé se v pátek v Deštné mohli seznámit s metodami a dozvědět se od pracovníků SÚRAO další podrobnosti.

Jak vysvětlovala jaderná chemička a vedoucí týmu Ilona Pospíšková, na průzkumu se budou podílet odborníci z řady oborů. „V první fázi se průzkum zaměří na získání informací o územích a o jejich geologické charakteristice. Výsledky budeme pak dál využívat pro posuzování vhodnosti zejména z hlediska bezpečnosti, střetu zájmů, aby bylo možné vybrat lokality, které budou nejvíce vyhovovat," uvedla.

Výzkumné práce začaly již v 90. letech, kdy se zpracovávaly studie vycházející z archivních materiálů a hodnotily lokality z více pohledů. „Pro úložiště je z geologického hlediska zásadní, že je zde podloží z granitických, tedy vyvřelých hornin. Jeho výhodou je, že je homogenní a nepropustné. Navíc je zde seismicky stabilní oblast, což je všechno důležité pro již zmíněnou bezpečnost," doplnila Ilona Pospíšková.

V Deštné pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů seznamovali obyvatele kolem lokality Čihadlo s metodami průzkumných prací.Autor: Deník/Lenka Novotná

Jaderný odpad bude uložený pod zemí v kovových kontejnerech a ještě obložený bentonitem, což je těsnící hmota na bázi jílu, a dále bude chráněn granitem. „Radionuklidy nesmějí migrovat na povrch," doplnila Ilona Pospíšková.

Připomenula, že rozbory se budou dělat i na různé havarijní scénáře. Podle geologa Miloše Kováčika se v první fázi učiní malé, maximálně do dvou až tří metrů hluboké sondy a využijí se i další metody, u nichž není třeba zásah do země. „Některé terénní práce jsou závislé na počasí, takže průzkum poběží celý příští rok a pak bude půl roku na vyhodnocení výsledků," popsal Miloš Kováčik.

V další etapě přijdou na řadu již hluboké vrty. „Jeden kilometrový vrt vychází zhruba na čtyřicet milionů korun a musí jich být provedeno v lokalitě víc, takže se bude vyhodnocovat, která z lokalit je nejvhodnější. Nás sice zajímá pro úložiště hloubka kolem 600 metrů, ale musíme se dostat i pod ni," vysvětluje Miloš Kováčik.

Možnost setkání s odborníky ze SÚRAO řada obyvatel přivítala. Například Radka Fischerová z Deštné se domnívá, že to byla jedinečná příležitost, jak se dozvědět něco víc. „Zajímalo mě, jak se bude průzkum dělat a hlavně, jestli nám nestáhne vodu. V Deštné jsme měli vodu vždy kvalitní, dokonce tady byly i lázně, tak bychom o ni neradi přišli. Já jsem proti úložišti a výhody zvýšení pracovních míst rozhodně nenahradí krásnou krajinu, o kterou bychom mohli přijít. Ale první fáze průzkumů by mi až tak nevadila," míní Radka Fischerová.

Petr Janota z Deštné se o celou záležitost zajímá dlouhodobě a je přesvědčený o tom, že průzkumy poskytnou objektivní informace o lokalitách a o jejich vhodnosti. „Budou to nestranné výsledky nezávislé na politickém přesvědčení," naznačuje.

Přiznává, že sám není úplně proti jadernému úložišti. „Vedle pracovních míst to přitáhne hlavně turisty v rámci takzvané industriální turistiky. Jako se dnes jezdí do Temelína či do Ostravy," vyjadřuje svůj názor Petr Janota.

Geologické průzkumy jsou podle ředitele SÚRAO Jiřího Slováka klíčové pro objektivní posouzení a vzájemné srovnání lokalit. Zároveň jsou nezbytným krokem v postupném zužování počtu vhodných lokalit. „Nás úkol je vybrat do roku 2020 dvě lokality a předložit je vládě i se stanovisky dotčených obcí. A je evidentní, že se vládě bude lépe rozhodovat tam, kde bude ze strany obcí větší porozumění. To je cíl. Mezitím vzniká návrh zákona, jenž by měl tento postup garantovat, protože momentálně vycházíme z usnesení vlády," dodává.

Zdroj: denik.cz

Autor: Lenka Novotná