U Bukova testují geologové půl km pod zemí horniny kvůli úložišti
Rožná (Žďársko) - U Bukova na Žďársku testují geologové v hloubce 550 metrů pod povrchem možné chování hornin v budoucím hlubinném úložišti radioaktivního odpadu, jehož stavba má v ČR začít v roce 2050. Podzemní výzkumné pracoviště Bukov nechala vyrazit Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v části loni zavřeného uranového dolu Rožná. Experimenty zatím zaměstnávají asi externích 50 odborníků. Po plném náběhu experimentálního programu se počet ztrojnásobí. Novinářům to dnes řekl Lukáš Vondrovic, vedoucí oddělení geologických prací SÚRAO.
Podzemní laboratoř podle Vondrovice umožňuje získat data, jež nelze zjistit měřením z povrchu. Týkají se chování masivu a tlaků v něm, působení vody i možné koroze materiálů, s nimiž se pro úložiště počítá, včetně jílového těsnění, betonu a oceli, z níž by měly být vyrobeny kontejnery na použité jaderné palivo z elektráren.
"Rádi bychom tady fungovali minimálně do roku 2030," řekl Vondrovic o Bukovu. V té době by už měla vznikat další laboratoř v území, které bude s konečnou platností vybrané pro úložiště, v němž by měl jaderný odpad zůstat tisíce let. Zatím SÚRAO zvažuje devět lokalit. Jedna z nich, Kraví hora, je nedaleko Rožné.
Pro výzkumné pracoviště Bukov vyrazili horníci od roku 2013 do loňska 478 metrů průzkumných prostor a rozrážek, jsou 550 metrů pod zemí.
"Hloubka odpovídá v našem konceptu hloubce budoucího hlubinného úložiště," vysvětlil Vondrovic. Stavba stála zhruba 90 milionů korun a na dalších 106 milionů Kč ročně vyjde provoz. O chod se stará 65 pracovníků bývalého těžebního závodu Geam spadajícího pod státní firmu Diamo. Náklady jsou podle Vondrovice vysoké proto, že kromě výzkumného pracoviště musela zůstat v provozu i zařízení uranového dolu, v němž těžba rudy skončila před rokem. Výdaje budou stoupat s rozbíháním experimentálního programu. Podílejí se na něm i vysoké školy.
V pracovišti Bukov se odborníci od roku 2015 věnovali hlavně detailnímu popisu prostředí v podzemí, což jim umožňuje rozmístit experimenty.
Výzkumné pracoviště tvoří systém chodeb ražených jinou technikou, než se používala při těžbě v uranovém dole. Je asi třikrát dražší a pomalejší. "Ale způsobuje to daleko menší porušení horniny než konvenční ražba," vysvětlil Vondrovic. Vlastní výzkumné komory určené pro testy navazují na překop dlouhý asi 90 metrů, včetně záložní je komor pět.
V jedné z nich dnes odborníci prováděli ve skále vrty do více než metrové hloubky. Jejich pomocí budou několik let zkoumat dopad prostředí na jílové těsnění - bentonit a na beton, materiály zvažované pro úložiště. Část vrtů bude vyhřívaná až na 200 stupňů Celsia. "Palivo, které půjde do úložiště, bude mít určitý tepelný výkon," objasnil Vondrovic. Pokus zajišťují odborníci konsorcia vedeného ČVUT, jsou v něm zástupci České geologické služby a ústavu jaderného výzkumu v Řeži.
Podrobně odborníci v podzemí zkoumají také proudění vody; z letošních dešťů se podle Vondrovice do této půlkilometrové hloubky dostane asi za 200 let. "Nejstarší vody, které tady máme, jsou staré až 8000 let," uvedl. Průzkum proudění vody je důležitý i pro mapování možného přenosu látek radionuklidů. Odborníci v podzemí sledují i mikrobiální aktivitu. Data z čidel v podzemní laboratoři jsou na povrch přenášena on-line.
Zdroj: ČTK
