Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ nebude dále posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jde o účelový výklad v rozporu s evropskou směrnicí i Aarhuskou úmluvou.

Obce z Pošumaví podaly kvůli vrtům souvisejícím s plány na úložiště jaderného odpadu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pošumaví je jednou ze čtyř lokalit zvažovaných pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Koncem dubna obce neuspěly u Městského soudu v Praze se správní žalobou proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které v jejich lokalitě přes odpor všech obcí povolilo geologické průzkumy.

V lokalitě Janoch u Temelína na Českobudějovicku začal první geologický průzkum pro možnou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ho zahájila vrty o hloubce 30 a 100 m, které se zaměřují na vodu. Janoch patří mezi čtyři vytipovaná místa – na jednom z nich by se v budoucnu mohlo vyhořelé jaderné palivo skladovat. Obce ze zvažovaných lokalit podaly proti povolení průzkumu žaloby, soud je zamítl.

Zdroj: taz.de. Kam s nebezpečným odpadem? Ve Švédsku jsou provozovatelé elektráren i stát přesvědčeni, že našli odpověď. Po desetiletích plánování, debat a politických sporů se ministryně klimatu a životního prostředí Romina Pourmokhtariová (Liberálové) před více než rokem usmívala při slavnostním zahájení výstavby jednoho z prvních hlubinných úložišť na světě.

Česká vláda řeší zapeklitý problém, horší než trable, které měl Jan Neruda se starým slamníkem. Kam s odpadem z jaderných reaktorů, jejž nikdo nechce a který bude nebezpečný ještě několik set tisíc let? Plán státní úřady mají – jeho aktuální verze právě prochází hodnocením dopadů na životní prostředí. Je ale dobrý?

V sobotu 16. dubna 2026 se konala protestní akce DEN PROTI ÚLOŽIŠTI NA HORAŽĎOVICKU 2026 Osobně se zúčastnilo 150 protestujících občanů z regionu. Petiční listiny v regionu podepsalo 950 odpůrců státního záměru na gigantické úložiště. Volení starostové obcí a občané jsou nespokojeni s diskriminačním jednáním státu.

Zdroj: Rozhlas.cz. Dolní Cerekev řeší zásadní projekty státu – od jaderného úložiště po novou dálnici. Starosta Zdeněk Dvořák mluví o rizicích i nejistotě.

Lidé z Pošumaví budou v sobotu protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku. Od 14:00 budou ve Velkém Boru na Klatovsku zhruba hodinu přecházet silnici Plzeň - Horažďovice, po které denně projede kolem 15 000 aut, řekl ČTK starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost).

Zdroj: ČTK. Nedělního Dne proti úložišti v Dolní Cerekvi na Jihlavsku se zúčastnilo asi 50 lidí, kteří se sešli k otvírání Černé studánky v lese pod Přední skálou. Lokalita patří mezi čtyři místa, s nimiž Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) pracuje pro umístění hlubinného úložiště. Obyvatelé záměr dlouhodobě odmítají. Letošní podtitul akce zněl Otevírání studánek bez vrtání, protože právě blízko místa akce má být hlubinný vrt, řekl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník).

I přes velmi nepříznivé deštivé počasí se v neděli odpoledne v zahradě Mateřské školy v Budišově sešlo na 150 občanů a zástupců místních samospráv na celostátní akci Dny proti úložišti. Protestní a informační setkání, které již tradičně spolupořádal spolek Zdravý domov Vysočina z. s., jasně ukázalo, že dotčené obce lokality Horka nehodlají rezignovat na obranu svých území před výstavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu. Obce chystají další právní kroky a nehodlají slevit ze svých závazků vůči občanům.