Aktuality

Tisková zpráva. Po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost se k projektu podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, který nechala postavit a provozuje jej Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na místě bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky, kriticky vyjádřila další státní instituce – Nejvyšší kontrolní úřad: „Výdaje na provoz pracoviště nepovažuje NKÚ za dostatečně účelné a hospodárné.“ Na problematičnost projektu od počátku upozorňují i spolky Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Vznikl bez opory v tehdy platné vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a bez toho, aby o investicích do přípravy a stavby PVP (107 mil. Kč) rozhodla vláda skrze každoročně schvalované plány činnosti SÚRAO.

Tisková zpráva . Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval také chybějící zákon o zapojení obcí do výběru hlubinného úložiště Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků je přesvědčena o nutnosti změnit dosavadní postup při hledání řešení, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem. Zpoždění, které hledání místa pro hlubinné úložiště nabralo, nelze nahradit spěchem. Naopak před pokračováním je nejprve nezbytné přijmout stále neexistující zákon o zapojení obcí do výběru úložiště a také dobře připravit a projednat pravidla případného pokračování. Ve vší vážnosti pak zvážit i jiné varianty naložení s nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Dlouhodobé skladování by mohlo dát časový prostor pro hledání bezpečnějšího řešení, než je jeho „zakopání v zemi“.

Bavorský ministerský předseda Makus Soeder striktně odmítá, aby celé dvě třetiny území Bavorska byly uváděny jako geologicky vhodné pro stavbu budoucího konečného jaderného úložiště. Obyvatelé Bavorského lesa se kromě toho cítí ohroženi také českou stranou.

Zdroj: ceskapozice.lidovky.cz. Lidstvo není a ještě dlouho nebude schopné problémy s jaderným palivem uspokojivě vyřešit. A lze tvrdit, že úložiště jaderného odpadu nejsou trvalá ani definitivní a že do expirace jeho záření nastane několik civilizačních změn, kdy se z trosek bývalých jaderných elektráren stanou záhady „zašlých civilizací“. Píše Vratislav Ludvík.

Zdroj: Tageblatt. Hledání místa pro konečné uložení radioaktivních odpadů – Občany Bavorska, Čech a Rakouska spojuje odpor proti jadernému úložišti. V kontroverzní otázce jaderné energetiky jsou však její odpůrci i zastánci jednotní v tom, že si nepřejí, aby v česko – rakouské příhraniční oblasti vzniklo konečné úložiště jaderných odpadů.

Petice proti výstavbě jaderného úložiště v lokalitě Janoch (v katastru obcí Olešník, Temelín, Hluboká nad Vltavou a Dříteň) vznikla začátkem srpna. Ke konci měsíce srpna bylo celkem 3500 podpisů na této petici, a proto jsme jí odeslali ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi. V petici se žádá o vyřazení lokality Janoch z míst pro hledání hlubinného úložiště. Petice probíhá stále a je možné ji podepsat např. Na OÚ Olešník, OÚ Zahájí, OÚ Dívčice a na OÚ v Dřítni.

Zdroj: trebicdnes.cz. Komentář Víta Kaňkovského (KDU-ČSL): V červnu 2020 odborný panel Správy úložišť jaderných odpadů/SÚRAO/ doporučil vládě České republiky zúžit počet uvažovaných lokalit pro HÚRAO z 9 na 4.

Zdroj: Budejcka.drbna.cz. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů před čtvrt rokem schválila zúžení vytypovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Mezi čtyřmi místy je také obec Janoch u Temelína. Platforma proti hlubinnému úložišti nyní oslovila lídry, kteří vedou politické strany, hnutí a jejich koalice do nadcházejících krajských voleb Jihočeském kraji s otázkou, zda s vyhledáváním hlubinného úložiště v jejich kraji souhlasí. Jejich názory se vzácně shodují.

Zdroj: ČTK. Geologicky vhodné podmínky pro trvalé uložení jaderného odpadu jsou v Německu na 54 procentech území včetně rozsáhlých oblastí u hranic s Českou republikou. Vyplývá to z dnes zveřejněné dílčí zprávy Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE). Toto hodnocení, které je součástí prvního kroku při hledání trvalého úložiště pro až 600.000 metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu, zohledňuje výhradně vhodnost podloží. Německo chce o místě uskladnění rozhodnout do roku 2031, aby k roku 2050 mohlo začít odpad ukládat.

Tisková zpráva. Po volbách dle nich čeká silnější podporu od krajských samospráv. Platforma proti hlubinnému úložišti oslovila lídry, kteří vedou politické strany, hnutí a jejich koalice do nadcházejících krajských voleb v krajích Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině s cílem zjistit jejich názory na problematiku radioaktivních odpadů.

Zdroj: ČTK. Na konci září se Německo dozví oblasti, kde by v budoucnu mohlo být vybudováno konečnéúložiště jaderného odpadu. Možná až miliony lidí tak budou vědět, že právě u nich by mohl být na milion let uskladněn vysoce radioaktivní materiál. Ačkoli politici slibují transparentní výběrový proces podvedením odborníků, média si nejsou vůbec jistá, že se řízení obejde bez vášní a protestů. Definitivní rozhodnutí se předpokládá do roku 2031, se spuštěním provozu pak v roce 2050.

Zdroj: ČRo. Důležité předvolební téma pro Kraj Vysočina je možné budoucí hlubinné úložiště jaderného odpadu. Mohlo by být na dvou místech kraje – Hrádek nebo Horka. Stát zatím nerozhodl, ale mezi horkými adepty jsou.

Zdroj: seznamzpravy.cz. Zároveň uvedli, že by se legislativa měla změnit tak, aby se dotčené obce staly rovnoprávnými účastníky rozhodovacího procesu. Pro usnesení zvedlo ruku 25 městských zastupitelů. Devět členů zastupitelstva se zdrželo hlasování, proti nebyl nikdo. Zastupitelé Kraje Vysočina se proti vzniku úložiště v kraji tento měsíc naopak nepostavili.

Zdroj: Třebíčský deník. V úterý 8. září 2020 se konalo jednání zastupitelstva Kraje Vysočina. Na pořadu jednání byl také bod Stanovisko Kraje Vysočina k výběru umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů (HÚRAO) a vyhořelého jaderného paliva (VJP) na území Kraje Vysočina.