Aktuality

Zdroj: ceskobudejovicky.denik.cz. O způsobech hledání budoucího úložiště pro vyhořelé jaderné palivo bude hovořit přírodovědec Matěj Machek. V týdnu ještě Jihočeské matky připravily besedu s fotografem Václavem Vašků.

Vědci navrhují alternativní řešení při nakládání s jaderným odpadem. Nikoliv obrovské hlubinné úložiště za stovky miliard korun, ale malé hlubinné vrty, do kterých se uloží menší objem jaderného odpadu.

Kolem čtyř lokalit zvažovaných pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu, mezi nimiž je i Březový potok v Pošumaví, je zase pořádně rušno.

Právní zástupce obcí z lokality Hrádek na Jihlavsku požádal o informace k žádosti o stanovení průzkumných území, již podala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na ministerstvo životního prostředí. Právník Luboš Kliment sdělil, že žádá o text žádosti včetně příloh. Odkazuje se přitom na zákon o právu na informace o životním prostředí. Od správy úložišť ve středu 8. března ČTK reakci nezískala. Hrádek patří mezi čtyři území v ČR, která se budou dál posuzovat kvůli možnému umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě by se mělo rozhodnout do roku 2028.

Zdroj: ČTK. Příprava a výběr lokality pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu jsou podle dotčených obcí uspěchané a netransparentní. Jako příliš krátkou vidí hlavně dobu pro geologický průzkum. Zároveň požadují více informací. Uvedla to Platforma proti hlubinnému úložišti, která obce zastupuje. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) počítá s výběrem finálního místa úložiště do roku 2028. Kritiku obcí odmítla s tím, že všechny geologické práce budou provedeny v dostatečné míře i kvalitě.

Urychlení výběru finální lokality pro hlubinné úložiště, k němuž by podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mělo dojít již v roce 2028, může ohrožovat budoucnost obyvatel dotčených obcí. Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let zbude sotva poloviční čas.

Starostky a starostové 31 dotčených měst a obcí ze čtyř lokalit - Březového potoka v Pošumaví, (Čertova) Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Janochu na Českobudějovicku, se dozvěděli z dopisu ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že úřad dnes požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na jejich katastrech.

Přinášíme mediální výstupy na ohlášení SÚRAO, které podalo žádosti o stanovení průzkumných území v lokalitách kde plánuje vybudovat hlubinné úložiště.

Zdroj: nd-aktuell.de. Značné zpoždění při hledání úložiště pro vysoce radioaktivní odpad by mohlo ovlivnit i časový harmonogram vyklízení úložiště jaderného odpadu v Asse. V oblasti Asse rostou obavy, že vyzvednutí sudů s nízko a středně radioaktivním jaderným odpadem z netěsného dolu u Wolfenbüttelu bude rovněž odloženo - a že se tak z dočasného úložiště, které bylo vybudováno pro odpad z Asse, stane trvalé úložiště.

Zdroj: aktualne.cz. Už od 90. let čekají obyvatelé Dolní Cerekve na Vysočině na rozhodnutí, zda se u nich bude stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu. To ale stále nepřichází, místní se tak dál strachují o osud přírody, už tak poničené kůrovcem. Starosta Zdeněk Dvořák však má jiné obavy. "Na úložišti bude pracovat 450 lidí. Chceme tedy vědět, kdo to bude. Kde bude bydlet? Co bude pít?" ptá se.

V Jihlavě zástupci Kraje Vysočina a 17 obcí podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Na Vysočině jsou dvě ze čtyř lokalit, které se v Česku budou kvůli úložišti dál prověřovat. Jde o Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska a Horka na rozhraní Žďárska a Třebíčska. Lokality se úložišti dlouhodobě brání.

Zdroj: ČTK. V Jihlavě dnes zástupci Kraje Vysočina a 17 obcí podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Na Vysočině jsou dvě ze čtyř lokalit, které se v Česku budou kvůli úložišti dál prověřovat. Jde o Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska a Horka na rozhraní Žďárska a Třebíčska. Lokality se úložišti dlouhodobě brání.

Zdroj: Ekonews. Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Zdroj: Mladá fronta DNES. Česko to má v elektroenergetice spočítané. Do roku 2025 se podle analýzy ČEPS stane čistým dovozcem elektřiny. S produkcí dostatečného množství energie budou mít problém i okolní státy. Pokud se Česká republika nechce za pár let potýkat s nedostatkem, musí co nejrychleji budovat nové zdroje energie ze slunce, vody, větru i jádra. Veřejné mínění jim v nejrůznějších průzkumech fandí, postoje lidí se ovšem výrazně mění v okamžiku, kdy má elektrárna vyrůst v blízkosti jejich obydlí.