Aktuality

Zdroj: Hospodarskenoviny.cz. Rudíkov na Třebíčsku zvítězil v letošním ročníku soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, v kategorii nejmenších sídel do tisícovky obyvatel....

Zdroj: ČTK. Německo čeká jeden z největších silničních transportů jaderného odpadu za několik posledních desetiletí, spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s nukleárním odpadem (BASE) vydal souhlas s přepravou 152 kontejnerů s vyhořelým palivem do meziskladu v Ahausu v Severním Porýní-Vestfálsku. Dnes o tom informovala agentura DPA. Německo se zcela vzdalo vlastní jaderné energetiky, poslední reaktory odpojilo od sítě v roce 2023.

Obce dotčené geologickým průzkumem kvůli stavbě hlubinného úložiště paliva z jaderných elektráren podaly proti povolení těchto prací žalobu na ministerstvo životního prostředí. Mezi čtyřmi vytipovanými lokalitami pro stavbu je i Janoch u Temelína na Českobudějovicku.

Velká část rozpočtu Ministerstva životního prostředí se vynakládá na jaderný odpad. Tak zbývá méně peněz na ochranu životního prostředí.

Zdroj: Nuclear Monitor. Francouzská agentura pro nakládání s radioaktivnímodpadem Andra zveřejnila nový odhad celkových nákladů na výstavbu, provoz a uzavření plánovaného francouzského hlubinného úložiště pro vysoce a středně radioaktivní odpady. Nová částka se pohybuje mezi 26,1 až 37,5 miliardy eur (v cenách roku 2012), to je v přepočtu 640 až 920 miliard korun.

Tento článek se zabývá reflexí zákona č. 53/2024 Sb., který by měl upravovat postavení obcí v řízeních spojených s výběrem lokality, plánováním, výstavbou a provozem hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice. Přijetí tohoto zákona předpokládal již od roku 2016 zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Právní úprava této problematiky je nezbytnou reakcí na rostoucí potřebu zajištění bezpečného a dlouhodobého nakládání s vysoce radioaktivním odpadem, jehož dočasné skladování v povrchových zařízeních představuje významná rizika.

Zdroj: Jihlavské listy. Ani ne padesátka lidí zavítala ve čtvrtek odpoledne do kina v Dolní Cerekvi. Přišli se podívat na prezentaci, kde by se měl vystavět povrchový areál. Za podmínky, že se na území sdružujícím osm obcí vybuduje úložiště jaderného odpadu. V diskuzi s občany zaznělo, že finální lokalita pro výstavbu má být oznámena do roku 2030.

Zdroj: Rozhlas.cz

Zdroj: Plzenskadrbna.cz. Povolení ministerstva životní prostředí napadly žalobou obce ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Jde o samosprávy z lokalit Březový potok z Pošumaví, Janoch od Temelína a obce z Vysočiny z lokalit Hrádek z Jihlavska a z Horky na Třebíčsku.

Zdroj: Jihlavská drbna. Zhruba padesát lidí přišlo ve čtvrtek 24. července debatovat do kina v Dolní Cerekvi o tom, kde by se měl v případě vybudování úložiště jaderného odpadu nacházet jeho povrchový areál. S výsledky Metodiky pro umístění povrchových areálů v lokalitách pro hlubinné úložiště přišli veřejnost seznámit dva autoři – Alexandr Butovič a Pavel Bureš. Za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přijela Markéta Dohnálková, vedoucí úseku přípravy hlubinného úložiště v SÚRAO.

Zdroj: energetice.cz. Obce z Vysočiny, na jejichž území se zvažuje stavba hlubinného úložiště jaderného paliva, podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Učinily tak stejně jako před časem obce z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch u Temelína. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dělala vrty a další geologické práce. ČTK to řekl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Rudíkova na Třebíčsku Zdeněk Souček.

Zdroj: Tisková zpráva. Obce již ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů žaluji povolení Ministerstva životního prostředí. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Po samosprávách z lokalit Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína, které dostaly povolení jako první, podaly žaloby i obce z Vysočiny a to z lokalit Hrádek z Jihlavska a naposledy nyní i z Horky z Třebíčska.