Aktuality

Hana Veronika Konvalinková ze Spolku Javořice, člena Platformy proti hlubinnému úložišti k výběru lokalit pro další etapu hledání místa pro hlubinné úložiště.

LIDÉ Z HORAŽĎOVICKA A LOKALITY BŘEZOVÝ POTOK PŘIJĎTE VYJÁDŘIT SVŮJ NESOUHLAS SE ZÁMĚREM STÁTNÍCH ÚŘEDNÍKŮ STAVĚT V NAŠEM POŠUMAVSKÉM KRAJI ÚLOŽIŠTĚ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ. VELKÝ BOR návesní plochy. Sobota dne 13. června 2020 10.oo až 11.oo hodin.

Usnesení Plzeňského kraje se žádost obcí z tzv. lokality Březový potok o vyřazení z výběru lokalit pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, která je přílohou návrhu usnesení

Na základě oznámení o výběru lokality Březový potok se včera sešli v Pačejově starostové všech šesti ohrožených obcí. Téma „úložiště radioaktivních odpadů“ a dopady pro budoucnost obcí. Závažnost problému dokládá i operativní přítomnost hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a náměstka Pavla Čížka. Plus starosty Michaela Formana za ORP Horažďovice, kam celá lokalita územně a úředně spadá. Přítomen byl i předseda spolku „Radioaktivní odpad, děkujeme, nechceme“ František Kába.

Zdroj ČTK a další. Přinášíme souhrn článků z médií. Úložiště jaderného odpadu by měl stát postavit v jedné ze čtyř lokalit: Janoch u Temelína, Horka a Hrádek na Vysočině a Březový potok na Klatovsku. Doporučuje to panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Návrh ještě posoudí Rada SÚRAO, definitivní rozhodnutí bude na vládě, učinit by ho měla do pěti let. Úložiště by poté mělo být do provozu uvedeno nejpozději v roce 2065. Obce, které experti vyřadili, zprávu vítají s mírným optimismem.

Tisková zpráva. Expertní panel ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů 4. června uzavřel svou práci a starostové i obyvatelé měst a obcí z dnešních devíti lokalit, kde probíhalo hledání místa pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, se dozvěděli, ve kterých čtyřech ponesou břímě svého ohrožení dál. Jsou to Janoch u Temelína, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Březový potok v Pošumaví.

AKTUALIZOVÁNO - Na trasu "Maratonu pro krajinu" vyrazilo v sobotu 30.5. historicky největší množství účastníků. Dvakrát kolem Čeřínku na kole, během, pěšky, longboardu či bruslích… nekonečný závod na podporu jaderných alternativ. Hlubinné úložiště odpadu z elektráren u nás opravdu nechceme! Tradiční sportovní akce – tentokrát už opravdu naposledy? 16. ročník! Rohozná „Na Kuši“ 30. 5. 2020 celodenní průběžný start od 10h

Tisková zpráva. Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru úložiště je po mnoha odkladech připraven pro jednání vlády [1]. Jde na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti, které od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti. Takové, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na zákoně začaly a které dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá.

Deklarovaná podpora rozvoje jaderné energetiky patří v Česku k základním pravidlům politického bontonu. Otázkou zůstává, proč ti samí politici stejně plamenně nebojují za výstavbu jaderného uložiště. Tím by totiž prokázali svou „upřímnou lásku“ k jádru mnohem lépe než neustálými proklamacemi o nezbytnosti nových reaktorů.

První etapa hledání místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů má podle představ státních úřadů skončit do konce června vládním souhlasem s výběrem čtyř lokalit z dnešních celkem devíti. Trvala déle než patnáct let a byla provázena podváděním a nesplněnými sliby ze strany zodpovědných politiků a státních úředníků. Zásadně tak byla nabourána důvěra starostů a obyvatel obcí, kteří ani dnes nemají jistotu, že v budoucnu nedojde k dalším změnám. Především dodnes nebyla posílena práva obcí novým zákone, který má řešit jejich zapojení do výběru úložiště.

Stavíme budovy, jejichž životnost odhadujeme na několik desítek let, a nepřemýšlíme nad tím, jestli z některé zůstanou za tisíc let alespoň trosky. Z čeho budou jednou civilizace přicházející v daleké budoucnosti odhadovat, co jsme byli zač? Možná jednou objeví ve Finsku místo jménem Onkalo, v překladu znamenající úkryt. Monument, který navzdory svému názvu neskýtá bezpečí pro žádnou živou bytost. Dánský film Na věčnost režiséra Michaela Madsena divákovi objasňuje technické i etické aspekty prvního hlubinného úložiště jaderného odpadu na světě a předkládá řadu otázek, které s sebou jeho stavba přináší.

Starostové z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK společně vyzývají ministra životního prostředí a Národní koalici pro boj se suchem, aby požadovali stanovení vody jako prioritního zájmu státu. Už bylo dost planých řečí, voda musí být na prvním místě!

Lidé na Pošumaví mají aktuálně obavy z COVIDu-19, obávají se několik roků sucha, ale dlouhodobě se bojí přezíravosti představitelů MPO a nebezpečí radioaktivního odpadu pro stovky generací našich potomk

Sporný projekt tak odčerpá výrazně víc peněz z jaderného účtu, než tvrdilo ministerstvo. Na programu jednání dnešní vlády je informace o dalších 2,8 miliardách korun, které má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poskytnout podniku DIAMO za zajištění provozuschopnosti podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2030.