Aktuality

Zdroj ČTK a další. Přinášíme souhrn článků z médií. Úložiště jaderného odpadu by měl stát postavit v jedné ze čtyř lokalit: Janoch u Temelína, Horka a Hrádek na Vysočině a Březový potok na Klatovsku. Doporučuje to panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Návrh ještě posoudí Rada SÚRAO, definitivní rozhodnutí bude na vládě, učinit by ho měla do pěti let. Úložiště by poté mělo být do provozu uvedeno nejpozději v roce 2065. Obce, které experti vyřadili, zprávu vítají s mírným optimismem.

Tisková zpráva. Expertní panel ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů 4. června uzavřel svou práci a starostové i obyvatelé měst a obcí z dnešních devíti lokalit, kde probíhalo hledání místa pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, se dozvěděli, ve kterých čtyřech ponesou břímě svého ohrožení dál. Jsou to Janoch u Temelína, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Březový potok v Pošumaví.

AKTUALIZOVÁNO - Na trasu "Maratonu pro krajinu" vyrazilo v sobotu 30.5. historicky největší množství účastníků. Dvakrát kolem Čeřínku na kole, během, pěšky, longboardu či bruslích… nekonečný závod na podporu jaderných alternativ. Hlubinné úložiště odpadu z elektráren u nás opravdu nechceme! Tradiční sportovní akce – tentokrát už opravdu naposledy? 16. ročník! Rohozná „Na Kuši“ 30. 5. 2020 celodenní průběžný start od 10h

Tisková zpráva. Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru úložiště je po mnoha odkladech připraven pro jednání vlády [1]. Jde na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti, které od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti. Takové, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na zákoně začaly a které dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá.

Deklarovaná podpora rozvoje jaderné energetiky patří v Česku k základním pravidlům politického bontonu. Otázkou zůstává, proč ti samí politici stejně plamenně nebojují za výstavbu jaderného uložiště. Tím by totiž prokázali svou „upřímnou lásku“ k jádru mnohem lépe než neustálými proklamacemi o nezbytnosti nových reaktorů.

První etapa hledání místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů má podle představ státních úřadů skončit do konce června vládním souhlasem s výběrem čtyř lokalit z dnešních celkem devíti. Trvala déle než patnáct let a byla provázena podváděním a nesplněnými sliby ze strany zodpovědných politiků a státních úředníků. Zásadně tak byla nabourána důvěra starostů a obyvatel obcí, kteří ani dnes nemají jistotu, že v budoucnu nedojde k dalším změnám. Především dodnes nebyla posílena práva obcí novým zákone, který má řešit jejich zapojení do výběru úložiště.

Stavíme budovy, jejichž životnost odhadujeme na několik desítek let, a nepřemýšlíme nad tím, jestli z některé zůstanou za tisíc let alespoň trosky. Z čeho budou jednou civilizace přicházející v daleké budoucnosti odhadovat, co jsme byli zač? Možná jednou objeví ve Finsku místo jménem Onkalo, v překladu znamenající úkryt. Monument, který navzdory svému názvu neskýtá bezpečí pro žádnou živou bytost. Dánský film Na věčnost režiséra Michaela Madsena divákovi objasňuje technické i etické aspekty prvního hlubinného úložiště jaderného odpadu na světě a předkládá řadu otázek, které s sebou jeho stavba přináší.

Starostové z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK společně vyzývají ministra životního prostředí a Národní koalici pro boj se suchem, aby požadovali stanovení vody jako prioritního zájmu státu. Už bylo dost planých řečí, voda musí být na prvním místě!

Lidé na Pošumaví mají aktuálně obavy z COVIDu-19, obávají se několik roků sucha, ale dlouhodobě se bojí přezíravosti představitelů MPO a nebezpečí radioaktivního odpadu pro stovky generací našich potomk

Sporný projekt tak odčerpá výrazně víc peněz z jaderného účtu, než tvrdilo ministerstvo. Na programu jednání dnešní vlády je informace o dalších 2,8 miliardách korun, které má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poskytnout podniku DIAMO za zajištění provozuschopnosti podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2030.

Již 6. ročník celostátního Dne proti úložišti, který letos chystaly obce a spolky z lokalit ohrožených vládním projektem konečného podzemního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na sobotu 18. dubna, byl odložen z důvodů opatření proti šíření koronaviru. Důvody k protestu ale přetrvávají a bude-li přístup Ministerstva průmyslu a obchodu k lidem, kterých se projekt nejvíce týká, pokračovat, hlasitě se ozvou.

Edvard Sequens žije v jihočeských Borovanech a pracuje jako energetický konzultant v neziskovém sdružení Calla v Českých Budějovicích, kterého je zároveň předsedou. V minulosti působil také jako externí poradce ministra životního prostředí, nyní ve Výboru pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro trvale udržitelný rozvoj. Obcemi a spolky spolupracujícími v Platformě proti hlubinnému úložišti byl zvolen jejím sekretářem. Přinášíme rozhovor s ním, který poskytl pro zpravodaj Jaderný odpad.

Aktualizováno: Nově vám přinášíme odpověď ministra Karla Havlíčka, kterou naleznete v příloze článku. Členové platformy proti hlubinnému úložišti ve věci aktuální situace při výběru potenciálně vhodných lokalit pro uložení vysoceradioaktivních odpadů se rozhodli poslat otevřený dopis Karlu Havlíčkovi, v kterém vyslovují svůj důrazný nesouhlas s postupem MPO a s tím co ministr v minulosti slíbil, ale nenaplnil.

Zdroj: Temelin.cz. Záměr stavby centrálního skladu radioaktivních odpadů z celého Německa v areálu bývalé jaderné elektrárny Würgassen vyvolal protesty tamních obyvatel. Tento záměr „přípravného skladu“ pro konečné úložiště v šachtě Konrad v dolnosaském Salzgitteru je zcela chybnou cestou, kritizuje záměr místní ekologická organizace Bund. Šachta Konrad podle této ekologické organizace neodpovídá potřebnému stavu vědy a techniky a dnes by pro takové místo nemohlo být získáno povolení.