Aktuality

Zdroj: Nuclear Monitor. Francouzská agentura pro nakládání s radioaktivnímodpadem Andra zveřejnila nový odhad celkových nákladů na výstavbu, provoz a uzavření plánovaného francouzského hlubinného úložiště pro vysoce a středně radioaktivní odpady. Nová částka se pohybuje mezi 26,1 až 37,5 miliardy eur (v cenách roku 2012), to je v přepočtu 640 až 920 miliard korun.

Tento článek se zabývá reflexí zákona č. 53/2024 Sb., který by měl upravovat postavení obcí v řízeních spojených s výběrem lokality, plánováním, výstavbou a provozem hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice. Přijetí tohoto zákona předpokládal již od roku 2016 zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Právní úprava této problematiky je nezbytnou reakcí na rostoucí potřebu zajištění bezpečného a dlouhodobého nakládání s vysoce radioaktivním odpadem, jehož dočasné skladování v povrchových zařízeních představuje významná rizika.

Zdroj: Jihlavské listy. Ani ne padesátka lidí zavítala ve čtvrtek odpoledne do kina v Dolní Cerekvi. Přišli se podívat na prezentaci, kde by se měl vystavět povrchový areál. Za podmínky, že se na území sdružujícím osm obcí vybuduje úložiště jaderného odpadu. V diskuzi s občany zaznělo, že finální lokalita pro výstavbu má být oznámena do roku 2030.

Zdroj: Rozhlas.cz

Zdroj: Plzenskadrbna.cz. Povolení ministerstva životní prostředí napadly žalobou obce ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Jde o samosprávy z lokalit Březový potok z Pošumaví, Janoch od Temelína a obce z Vysočiny z lokalit Hrádek z Jihlavska a z Horky na Třebíčsku.

Zdroj: Jihlavská drbna. Zhruba padesát lidí přišlo ve čtvrtek 24. července debatovat do kina v Dolní Cerekvi o tom, kde by se měl v případě vybudování úložiště jaderného odpadu nacházet jeho povrchový areál. S výsledky Metodiky pro umístění povrchových areálů v lokalitách pro hlubinné úložiště přišli veřejnost seznámit dva autoři – Alexandr Butovič a Pavel Bureš. Za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přijela Markéta Dohnálková, vedoucí úseku přípravy hlubinného úložiště v SÚRAO.

Zdroj: energetice.cz. Obce z Vysočiny, na jejichž území se zvažuje stavba hlubinného úložiště jaderného paliva, podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Učinily tak stejně jako před časem obce z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch u Temelína. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dělala vrty a další geologické práce. ČTK to řekl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Rudíkova na Třebíčsku Zdeněk Souček.

Zdroj: Tisková zpráva. Obce již ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů žaluji povolení Ministerstva životního prostředí. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Po samosprávách z lokalit Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína, které dostaly povolení jako první, podaly žaloby i obce z Vysočiny a to z lokalit Hrádek z Jihlavska a naposledy nyní i z Horky z Třebíčska.

Zdroj: Ceskenoviny.cz. Pačejov/Maňovice (Klatovsko) - Přes 200 pěších a cyklistů na Klatovsku kolem Pačejova protestovalo proti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, které připravuje stát. Při následné tříhodinové diskusi shodně tvrdili, že všech deset dotčených obcí z lokality Březový potok v Pošumaví bude nadále proti plánované stavbě bojovat, a to až do roku 2030, kdy by mělo být místo vybráno ze čtyř vytipovaných lokalit v ČR. Shodli se, že nejlepší by bylo aktivitu státu zastavit a hledat alternativní řešení, zjistila ČTK.

Zdroj: ČTK. Lidé z Klatovska se v sobotu odpoledne vydají na další protestní pochody, cyklo- a motovyjížďky kolem Pačejova v místech, která připadají v úvahu pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Na 22. ročníku akce se tradičně setkávají stovky lidí z 31 dotčených sídel z Pošumaví

Obce požadují ročně více než dva miliony eur za skladování radioaktivního odpadu.

Odpověď na otázku, kde je radioaktivní odpad bezpečně uložen, se nehledá jen v Německu. Před desítkami let několik zemí uložilo odpad do vod uprostřed Atlantiku. Výzkumníci nyní objevili první takto uložené sudy – ale to je jen začátek.

Firmy jsou zvyklé plánovat v krátko-, středně- a dlouhodobém horizontu. Plánovacím horizontem Lukáše Vondrovice je věčnost. V kanceláři ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poblíž Masarykova nádraží v Praze visí tabulka s poločasem rozpadu prvků, které jsou pro práci jím řízené instituce relevantní. Ta je zakončená thoriem 232 s 14 miliardami let. „Důležitější je pro nás ale třeba chlor 36,“ říká Vondrovic. Poločas rozpadu 36Cl je „pouhých“ 301 tisíc let.

Tisková zpráva. Na pravidelném shromáždění členů Platformy proti hlubinnému úložišti, které se tentokrát konalo v Praze, se starostové obcí ohrožených hledáním místa pro uložení vysoceradioaktivních odpadů a zástupci občanských spolků vyjádřili k aktuální situaci.