Aktuality

14. ročník akce "Na kole a pěšky proti hlubnnému úložišti se konal v sobotu 15. července 2017.

Přestože schvalování nové vládní koncepce nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady trvá již 4 roky, neproběhlo porovnání reálně proveditelných variant a poctivá veřejná debata o nich. Evropská komise dala nyní České republice a dalším čtyřem zemím dva měsíce na předložení vnitrostátního programu nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Schválenou koncepci totiž měly jednotlivé země předložit do 23. srpna 2015.

Během veřejného projednání „Aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice“ a jejího posouzení na životní prostředí v Praze 28. června 2017 se podařilo ve spolupráci s Callou – Sdružením pro záchranu prostředí zprostředkovat názory tří zahraničních expertů české veřejnosti a úřadům.

Další vydání občasníku JADERNÝ ODPAD přináší nezávislé informace o problému, který ovlivní budoucnost naši i mnoha generací dalších. Vůči postupu státu stojí aktivita samospráv, spolků a dalších lidí a to nejen těch sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti. Přečtěte si o nich.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která hledá místo pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů, se rozhodla pokračovat v tradici popírání svých dříve vydaných slibů a prohlášení. Starostům oznámila, že zadala výběrové řízení na provedení geofyzikálních prací ve všech lokalitách a začalo účelově tvrdit, že již nejde o průzkumy, ale jen o výzkumy, pro které průzkumná území nepotřebuje.

Prezentace Matěje Machka z Geofyzikálního ústava Akademie věd ČR, v.v.i. z 6. června 2017.

Platforma proti hlubinnému úložišti považuje probíhající proces hodnocení vlivů nové vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí a zdraví lidí za zmařenou příležitost, jak otevřít potřebnou širší společenskou debatu o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Taková veřejná diskuse a zhodnocení různých variant řešení tu zcela zásadně chybí.

Je třeba zahájit společenskou debatu o tom, jak nakládat v České republice s jaderným odpadem. Události posledních let totiž ukazují, že stát úplně jasnou koncepci nemá. Na tom se v diskusní části pořadu Dobrá vůle Plus shodli předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a předseda ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.

Shromáždění členů Platformy proti hlubinnému úložišti se tentokráte uskutečnilo 6. června 2017 v Chanovicích na další z lokalit ohrožených projektem hlubinného úložiště, kterou Správa úložišť začala nazývat Březový potok. Od říjnového setkání v Božejovicích posílili uskupení noví členové, na dnešní počet 34 (22 měst a obcí a 12 spolků ze všech původních sedmi lokalit).

Zdroj: zdarsky.denik.cz. Žďár nad Sázavou – I když ke konci roku 2016 skončila povolení pro průzkum ve všech sedmi vytipovaných lokalitách pro možné vybudování podzemního úložiště jaderného odpadu, a dosud nedošlo k jejich obnovení, podle jednatele spolku Nechceme úložiště Kraví hora Martina Schenka není zdaleka vyhráno. Zákon o tom, aby obce měly možnost zasahovat do toho, zda podobné dílo na svém území chtějí, anebo ne, stále neexistuje.

Zdroj: ČTV. Z Rožné na Ždársku vyjel 27. dubna poslední vozík s uranovou rudou. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je po 60 letech provozu vytěžen. Ministerstvo průmyslu zatím otevření nového ložiska neplánuje.

Zdroj: Echo24.cz V Rožné na Žďársku po 60 letech definitivněskončilo dobývání uranové rudy. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je vytěžen. Horníci se dnes s těžbou uranu rozloučili symbolickým ceremoniálem, při němž vyvezli z podzemí poslední vůz s horninou. Činnost těžebního závodu Geam ale nekončí, zabývat se bude zahlazováním hornické činnosti.

V článku najdete stručný přehled toho co o akci Den proti úložišti vyšlo v českých i zahraničních médiích.