Aktuality

Do roku 2050 má být definitivně rozhodnuto, kde a území Německa bude uložen zdejší vysoce radioaktivní jaderný odpad na příští miliony let. Podle dosavadního harmonogramu byla lhůta pro nalezení vhodného místa pro německé trvalé úložště jaderných odpadů podstatně další. Co se nyní změní?

Zdroj: ekonews.cz. Dolní Cerekev na Vysočině patří mezi jedno ze čtyř míst, kde by v budoucnu mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Stejně jako ve zbývajících třech se i v lokalitě zvané Hrádek místní stavějí proti. Trvají na tom, že stát nekomunikuje transparentně a neusiluje o souhlas obyvatel.

Zdroj: ČTK. Platforma proti hlubinnému úložišti zvažuje podání stížnosti na ministerstvo životního prostředí (MŽP) kvůli rozhodnutí nadále neposuzovat návrh Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v ČR podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Platforma to uvedla v tiskové zprávě zaslané ČTK. Podle ní to znamená, že návrh aktualizace tohoto dokumentu již neprojde standardním podrobným procesem posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. procesem SEA. Podle platformy tím MŽP porušilo evropskou směrnici o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí z roku 2001 a tzv. Aarhuskou úmluvu.

Spolek "Jaderný odpad - děkujeme, nechceme! z.s." ve spolupráci s Obcí Maňovice pořádá 23. ročník protestního pochodu a cykloakce proti záměru státu umístit do lokality "Březový potok" hlubinného úložiště jaderného odpadu

Zdroj: Obnovitelne.cz. Po téměř třiceti letech příprav se projekt hlubinného úložiště radioaktivních odpadů posouvá do nové fáze. V lokalitě Janoch u Temelína začaly první monitorovací vrty, které mají ověřit vlastnosti horninového prostředí pod jednou ze čtyř kandidátních lokalit. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) označuje zahájení vrtů za důležitý milník. Odpůrci úložiště naopak pokračují v protestech a kritizují stát za nedostatečné zapojení obcí do rozhodování.

Po téměř třiceti letech příprav se projekt hlubinného úložiště radioaktivních odpadů posouvá do nové fáze. V lokalitě Janoch u Temelína začaly první monitorovací vrty, které mají ověřit vlastnosti horninového prostředí pod jednou ze čtyř kandidátních lokalit. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) označuje zahájení vrtů za důležitý milník. Odpůrci úložiště naopak pokračují v protestech a kritizují stát za nedostatečné zapojení obcí do rozhodování.

Zdroj: Ekonomický deník. Finové už mají hotovo, tamní úložiště jaderného odpadu ONKALO je stavebně dokončené. V Česku se ještě "nekoplo do země".Aktualizovaná státní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem je v pořádku. Další posouzení koncepce z hlediska dopadu na životní prostředí – takzvaná SEA – není zapotřebí. Takové rozhodnutí úředníků ministerstva životního prostředí (MŽP) se nelíbí ekologickým organizacím, jež upozorňují na zásadní význam koncepce.

Zdroj: plzenska.drbna.cz. Ostrou kritiku desítek obcí a měst sdružených v Platformě proti hlubinnému jadernému úložišti vyvolalo rozhodnutí ministerstva životního prostředí. Dosud platná koncepce počítala se zprovozněním úložiště do roku 2065. Nový návrh však tento termín výrazně zkracuje. K výběru finální lokality má dojít do roku 2030 a ke zprovoznění úložiště do roku 2050.

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ nebude dále posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jde o účelový výklad v rozporu s evropskou směrnicí i Aarhuskou úmluvou.

Obce z Pošumaví podaly kvůli vrtům souvisejícím s plány na úložiště jaderného odpadu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pošumaví je jednou ze čtyř lokalit zvažovaných pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Koncem dubna obce neuspěly u Městského soudu v Praze se správní žalobou proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které v jejich lokalitě přes odpor všech obcí povolilo geologické průzkumy.

V lokalitě Janoch u Temelína na Českobudějovicku začal první geologický průzkum pro možnou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ho zahájila vrty o hloubce 30 a 100 m, které se zaměřují na vodu. Janoch patří mezi čtyři vytipovaná místa – na jednom z nich by se v budoucnu mohlo vyhořelé jaderné palivo skladovat. Obce ze zvažovaných lokalit podaly proti povolení průzkumu žaloby, soud je zamítl.

Zdroj: taz.de. Kam s nebezpečným odpadem? Ve Švédsku jsou provozovatelé elektráren i stát přesvědčeni, že našli odpověď. Po desetiletích plánování, debat a politických sporů se ministryně klimatu a životního prostředí Romina Pourmokhtariová (Liberálové) před více než rokem usmívala při slavnostním zahájení výstavby jednoho z prvních hlubinných úložišť na světě.

Česká vláda řeší zapeklitý problém, horší než trable, které měl Jan Neruda se starým slamníkem. Kam s odpadem z jaderných reaktorů, jejž nikdo nechce a který bude nebezpečný ještě několik set tisíc let? Plán státní úřady mají – jeho aktuální verze právě prochází hodnocením dopadů na životní prostředí. Je ale dobrý?

V sobotu 16. dubna 2026 se konala protestní akce DEN PROTI ÚLOŽIŠTI NA HORAŽĎOVICKU 2026 Osobně se zúčastnilo 150 protestujících občanů z regionu. Petiční listiny v regionu podepsalo 950 odpůrců státního záměru na gigantické úložiště. Volení starostové obcí a občané jsou nespokojeni s diskriminačním jednáním státu.