Takto má být urychleno hledání hlubinného úložiště v Německu: spolkový ministr životního prostředí chce mít jasno do roku 2050

Vyšlo: 4.7.2026

Do roku 2050 má být definitivně rozhodnuto, kde  a území Německa bude uložen zdejší vysoce radioaktivní jaderný odpad na příští miliony let. Podle dosavadního harmonogramu byla lhůta pro nalezení vhodného místa pro německé trvalé úložště jaderných odpadů podstatně další. Co se nyní změní?
   Spolkový ministr životního prostředí Carsten Schneider (SPD) chce, aby bylo nejpozději do roku 2050 nalezeno místo pro konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu. Příslušný návrh zákona k tomu má být ještě letos předložen spolkové vládě.

   Před přibližně 66 lety byla v Německu uvedena do provozu první jaderná elektrárna. Dodnes však není jasné, kde bude vysoce radioaktivní jaderný odpad trvale uložen. Hledání vhodného místa se táhne již desítky let a podle původních plánů mělo být místo stanoveno již za pět let.
   Studie Öko-Institutu, vypracovaná na objednávku spolkové vlády, však dospěla k závěru, že při současném postupu bude celý proces trvat až do roku 2074 – tedy téměř o půl století déle, než stanoví současná legislativa. Ministr životního prostředí Carsten Schneider chce nyní tento proces urychlit.

Hledání úložiště je rozděleno do tří fází...
Výběr lokality pro hlubinné úložiště je v Německu rozdělen do tří etap. První z nich má být dokončena do konce roku 2027. V současnosti se na celém území Německa hledají vhodné oblasti. Na základě již dostupných geologických údajů má vzniknout seznam až deseti lokalit.
   Poté budou následovat další dvě fáze provázené účastí veřejnosti. Nejprve mají geologické vrty přinést nové poznatky o podloží. Na nejslibnějších lokalitách pak měly vzniknout zkušební podzemní doly, v nichž by se hornina zkoumala přímo v podzemí.

Ministr chce zrušit zkušební podzemní doly...
A právě zde přichází do hry nový Schneiderův návrh. Díky moderním technologiím by podle něj bylo možné výstavbu zkušebních dolů úplně vynechat, což by mohlo ušetřit více než 20 let.
   „Je to stejně bezpečné. Existují nové technické možnosti horizontálních vrtů, které vedou ke stejným výsledkům jako rozsáhlý podzemní důl.“ Carsten Schneider (SPD), spolkový ministr životního prostředí

Odborníci mají pochybnosti...
Zda je tento postup skutečně „stejně bezpečný“, je však předmětem sporů.
   Odborník  na hlubinné ukládání radioaktivního odpadu Klaus Fischer-Appelt uvedl pro ZDFheute, že průzkum prováděný pouze z povrchu je z hlediska přesnosti přirozeně méně spolehlivý než průzkum prováděný přímo v podzemním díle.
   Podle Fischera-Appelta navíc návrh ministra zvyšuje riziko, že se vybraná lokalita během schvalovacího řízení nakonec ukáže jako nevhodná.
„Bude tak proto potřeba uvažovat o záložním řešení a v případě potřeby se vrátit například ke druhé nejlepší lokalitě,“ řekl Klaus Fischer-Appelt, profesor bezpečnosti hlubinných úložišť na RWTH Aachen

Podle Angeliky Spieth-Achtnich z Öko-Institutu by však Schneiderův plán mohl fungovat. I kdyby bylo nutné vybudovat zkušební důl pouze na jediné lokalitě určené pro závěrečné povolovací řízení, bylo by možné ušetřit značné množství času i finančních prostředků.

Hotové hlubinné úložiště pravděpodobně až na konci století….
Než však bude možné uložit první kontejnery s jaderným odpadem do hotového hlubinného úložiště, uplyne zřejmě ještě mnoho let.
   Po výběru lokality totiž bude následovat schvalovací řízení a samotná výstavba úložiště. Podle odborníků může tento proces trvat deset let, ale také více než 35 let. Švýcarsko v současnosti počítá právě s dobou výstavby 35 let. V německém případě by to znamenalo dokončení kolem roku 2085.
   Spolková společnost pro hlubinné ukládání odpadu (Bundesgesellschaft für Endlagerung – BGE) v současnosti zkoumá možné oblasti pro výstavbu hlubinného úložiště. Dosud bylo z dalšího posuzování vyřazeno přibližně 75 % území Německa.

Mezisklady bude nutné provozovat mnohem déle….
Do té doby již vyprší povolení všech současných meziskladů vyhořelého jaderného paliva, kde se nyní vysoce radioaktivní odpady z německých jaderných elektráren dočasně skladují. Jejich provozní licence proto bude nutné prodloužit.
   Například mezisklad Lubmin usiluje dokonce o prodloužení licence bez pevně stanoveného data ukončení provozu – tedy fakticky až do doby, než bude vybudováno konečné úložiště.
   Podle Angeliky Spieth-Achtnich nelze spolehlivě předpovědět, zda budou bezpečnostní systémy transportních a skladovacích kontejnerů pro vyhořelé palivo fungovat bezchybně i po tak dlouhou dobu.
   „K tomu se přidávají obavy obyvatel, zejména z teroristických nebo válečných útoků a mezisklady. To vše může vést k problémům s přijetím těchto zařízení veřejností,“ řekla Angelika Spieth-Achtnich, výzkumnice z Öko-Institutu

Mezisklady stojí každoročně stovky milionů eur...
Kolik bude hledání hlubinného úložiště nakonec stát, nelze podle ministra životního prostředí „seriózně odhadnout“.
   Již nyní je však jasné, že náklady překročí částku, kterou musely vytvořit jako rezervu provozovatelé jaderných elektráren – 24,1 miliardy eur. Veškeré další výdaje budou hrazeny z veřejných rozpočtů.
   „Každý, kdo tvrdí, že je jaderná energie levná, přehlíží skutečnost, že následné náklady budou daňoví poplatníci nést navždy. To není přijatelné a právě proto Německo správně od jaderné energetiky odstoupilo,“řekl německý spolkový ministr životního prostředí Carsten Schneider (SPD).

   Nákladná je rovněž likvidace odstavených jaderných elektráren i provoz meziskladů. Jen mezisklad v Lubminu, který ministr tento týden navštívil, společně s likvidací dvou bývalých východoněmeckých jaderných elektráren stojí 230 milionů eur ročně. Tyto prostředky poskytuje spolkové ministerstvo financí.
   Schneider uvedl, že návrh zákona k urychlení hledání místa pro trvalé jaderné úložiště je již dokončen. Nyní se k němu mají vyjádřit ostatní ministerstva. Do konce letošního roku by měl nový postup schválit spolkový kabinet.

Zdroj: zdfheute.de

Autor: Johannes Lieber