Odpad na věčnost

    Vyšlo: 13.05.2026

    Česká vláda řeší zapeklitý problém, horší než trable, které měl Jan Neruda se starým slamníkem. Kam s odpadem z jaderných reaktorů, jejž nikdo nechce a který bude nebezpečný ještě několik set tisíc let? Plán státní úřady mají – jeho aktuální verze právě prochází hodnocením dopadů na životní prostředí. Je ale dobrý?

    Jaderný průmysl se snaží, aby vysoce radioaktivní palivové články vytažené po několika letech z reaktoru nebyly označovány za odpad, nýbrž za budoucí surovinu. Na ministerstvu průmyslu to ale vidí jinak, protože se počítá s rychlým vybudováním konečného hlubinného úložiště a s jeho zprovozněním v roce 2050. Koncepce ovšem vznikla bez porovnání přínosů a dopadů dalších potenciálních variant, jak by člověk očekával. Uvažovat lze mimo jiné o dlouhodobém skladování do momentu nalezení přijatelného řešení (koncept předávaného správcovství), o realizaci společného mezinárodní úložiště v zahraničí nebo o dalším využití přepracovaného vyhořelého paliva v reaktorech.

    V případě hlubinného úložiště je ve hře větší plocha úložiště, navíc s vyšším rizikem zasažení spodních vod, a také delší doba stavby s větším množstvím rubaniny, než s jakým se dosud počítalo. Důvodem je ambiciózní český jaderný program: prodloužení životnosti reaktorů v Dukovanech a v Temelíně, plánovaná stavba až čtyř nových velkých a šesti modulárních reaktorů velikosti těch dukovanských. Tím přibývají tisíce tun odpadu, se kterými bude třeba naložit. Nedávno ohlášené prodloužení provozu jaderné elektrárny Dukovany na osmdesát let bude znamenat dokonce větší objem vyhořelého paliva, než o jakém mluví koncepce. A pokud by na vybraném místě pro úložiště neměla nerozpukaná kvalitní hornina půl kilometru pod zemí dostatečný rozsah, musely by v Česku vzniknout úložiště dvě – což ostatně připouští i zodpovědná Správa úložišť.

    A tady se dostáváme k penězům. Že je jaderná energetika drahá, se všeobecně ví. Ale nejde jen o cenu nových reaktorů. Bezpečné uložení všech radioaktivních odpadů má přijít na 560 miliard korun, z toho samotné hlubinné úložiště na cca 270 miliard (v cenách z roku 2024). ČEZ sice odvádí státu zákonné poplatky, aby za něj problém odpadu řešil, jak se ale ukazuje, to nemusí stačit.

    Protože tu s námi radioaktivní odpad zůstane na věčnost, měl by být proces vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště transparentní pro veřejnost, především pak pro samosprávy a obyvatele obcí v dotčených lokalitách – tedy v Pošumaví u Horažďovic,u Temelína, pod vrchem Čeřínek na Jihlavsku či poblíž Třebíče. Zatím tomu tak úplně není, jak ukazují protesty starostů z těchto míst. Dočkáme se změny k lepšímu?

    Zdroj: ULTIMÁTUM

    Edvard Sequens