Česko chce urychlit stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Klíčový může být rok 2050
Vyšlo: 2.5.2022
Audio reportáž si můžete poslechnout zde.
Ministerstvo průmyslu hledá cesty, jak urychlit přípravu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Česko by tak mohlo vyhovět požadavkům navrhované evropské taxonomie, která počítá s jádrem jako čistým zdrojem. Podle ní by státy s jadernými elektrárnami měly mít úložiště v provozu už v roce 2050. Vlády přitom dosud počítaly s tím, že budou mít ještě 15 let navíc.
Od spuštění jaderných elektráren Dukovany a Temelín se sudy s radioaktivním materiálem skladují dočasně přímo v jejich areálech. V hlubinném úložišti by pak měly zůstat podle matematických modelů milion let.
„Tady jsme u skladu s použitým palivem. Palivo je v kontejnerech, kde může být šedesát let. Poté ho lze vyjmout, kontejner zkontrolovat a otestovat a znovu tam palivo dát na dalších šedesát let,“ ukazuje mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk na halu uprostřed areálu vedle jedné z chladicích věží.
„Je to obyčejná hala – říkám tomu seník – kde stojí kontejnery, které jsou samozřejmě připojeny na monitoring teploty, radiace a tlaku. A jenom tam přirozeně cirkuluje vzduch. Ani v létě, ani když jsou největší vedra, není potřeba chlazení. Jednou za čas tam jdou uklízečky a utřou z toho prach,“ doplňuje.
Sudy s použitým palivem zatím nejsou oficiálně považované za odpad – teoreticky je materiál možné přepracovat na nový typ paliva. Jenže to se v Česku zatím nedělá. Společnost ČEZ tak pravděpodobně v budoucnu naplněné sudy za odpad prohlásí a odpovědnost za ně převezme Správa úložišť radioaktivního odpadu. Ta je ale zatím nemá kam uložit.
Rok 2050
Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro jaderné zdroje Tomáš Ehler minulý týden na semináři pořádaném Akademií věd uvedl, že by se příprava úložiště mohla zrychlit tak, aby Česko vyhovělo požadavkům Evropské komise na zprovoznění úložiště do roku 2050.
„Budeme se snažit toho termínu dosáhnout, pracujeme se Správou úložišť radioaktivních odpadů na optimalizační studii. Přinejmenším na papíře je to dosažitelné. Nicméně to znamená pokračovat ve výběru finální lokality, zrychlit proces, zrychlit vývojové práce,“ upozorňuje Ehler.
Konkrétně pak ale ministerstvo průmyslu nechtělo své plány rozvést. Podle Lukáše Vondrovice ze Správy úložišť radioaktivního odpadu je termín roku 2050 po technické stránce bez problémů dosažitelný. Úřad teď pečlivě zkoumá všechny čtyři zvažované lokality, uvedl Vondrovic.
„Na čtyřech potenciálních lokalitách nyní připravujeme monitorovací projekty. Zaměřujeme se na celou škálu několika set parametrů z oblasti životního prostředí, chování podzemních a povrchových vod a seismicity,“ vyjmenoval.
Protesty proti úložišti
Proti stavbě úložiště na svém území ale zatím protestují obyvatelé všech čtyř zvažovaných lokalit. Obce ze tří z nich se sdružily v Platformě proti hlubinnému úložišti a požadují, aby stát v zákoně posílil jejich práva při rozhodování.
„Obce mají postavení jenom účastníka řízení, který může dát své připomínky, ale ministerstvo na ně už nemusí brát zřetel. V některých řízeních, která budou ještě následovat, dokonce obce nemají postavení žádné, protože se jede ještě podle starého horního zákona. V některých zemích, kde už je úložiště v pokročilé fázi nebo se už začíná stavět, třeba Finsko, mají obce mnohem lepší postavení, mohou mít dokonce právo veta, které je ale překonatelné rozhodnutím Parlamentu,“ dodává sekretář platformy Edvard Sequens.
Zároveň kritizuje, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za STAN s obcemi nekomunikuje a na navrhované setkání nereagoval.
Hlubinné úložiště zatím nefunguje nikde na světě. Už příští rok by ho ale mělo spustit právě Finsko. V pokročilé fázi stavby hlubinného úložiště pro jaderný odpad jsou také Švédsko, Francie nebo Švýcarsko.
Autor: Zdeňka Trachtová
Zdroj: irozhlas.cz
Foto: Jan Handrejch/Právo, Profimédia
